Zpravodaj ČT Mathé: Kulhánek ve Vilniusu řekl, že bude chtít další sankce proti Bělorusku
„Situace na litevsko-běloruských hranicích nás znepokojuje. S ministrem zahraničí Gabrieliusem Landsbergisem a ministryní vnitra Agné Bilotaitéovou jsme ve Vilniusu podepsali memorandum o poskytnutí financí na zajištění ochrany hranic. Litva chrání vnější hranici EU a zasluhuje si veškerou podporu,“ napsal na sociální síti Kulhánek, který je v Litvě na návštěvě od pondělí.
Česká vláda už v srpnu rozhodla, že pošle Litvě 13,5 milionu korun na pomoc se zvládáním migrační vlny, která do země proudí z Běloruska. Vilnius uvádí, že od začátku roku přešlo nezákonně z Běloruska do Litvy přes 4100 migrantů. Tisíce dalších byly z hranic poslány zpět.
Litva se proto rozhodla postavit na hranici s Běloruskem plot. Náklady se odhadují na 152 milionů eur (asi 3,9 miliardy korun). Evropská komise slíbila přispět dvanácti miliony eur a Ukrajina a Estonsko se rozhodly poslat Litevcům stovky kilometrů plotu a ostnatého drátu.
„(Běloruský prezident Alexandr) Lukašenko pokračuje ve využívání ilegální migrace jako zbraně k vydírání Litvy a potažmo Evropské unie,“ prohlásil Kulhánek podle agentury AP při podpisu memoranda. „Musí být zastaven,“ dodal šéf české diplomacie.
Pobaltí a Polsko viní Minsk z organizování migrační krize
Stejně jako Litva čelí vlně ilegální migrace směřující z Běloruska i Polsko a Lotyšsko. Premiéři těchto zemí společně s předsedkyní estonské vlády v srpnu obvinili běloruského prezidenta z plánování a organizování nynější migrační krize na běloruských hranicích.
Podle těchto států i podle Evropské unie Lukašenko záměrně umožňuje migrantům z Blízkého východu a Afriky přecházet přes společnou hranici, která je zároveň hranicí EU a schengenského prostoru volného pohybu. Chce se tak prý pomstít za sankce přijaté proti jeho režimu.
Kulhánek v Litvě i v této souvislosti uvedl, že bude chtít další sankce vůči Lukašenkovu režimu, protože destabilizuje Evropu. „Jde samozřejmě především o situaci s migranty, ale také potažmo i o soud s dvěma představiteli běloruské opozice, kteří dostali vysoké tresty za svou činnost po loňských běloruských prezidentských volbách, které Evropská unie zpochybňuje a neuznala,“ přiblížil zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Podle něj půjde v případě možných nových sankcí o jednání více zemí, zapojit se může právě Polsko či Lotyšsko. „Měly by to být znovu konkrétní sankce, které by měly zasáhnout lidi, kteří jsou zodpovědní za posílání migrantů přes bělorusko-litevskou, potažmo bělorusko-polskou hranici, a také lidi, kteří mají souvislost s tím zmiňovaným procesem,“ dodal Mathé.
