Neoficiální dokument slovinské vlády navrhuje překreslení hranic na Balkáně

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.

Takzvaný non-paper, neoficiální dokument určený pro uzavřenou debatu, zveřejnil po dnech mediálních spekulací investigativní server Necenzurirano.si. Podle něj byl v únoru adresován šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi, jehož kancelář nicméně přijetí listiny dosud nepotvrdila. Zpravodajský portál dále uvedl, že na tvorbě dokumentu se podílelo také Maďarsko a že v Bruselu zacházejí s dokumentem jako návrhem Slovinska, protože se na jeho distribuci podílela kancelář premiéra Janeze Janši.

Materiál hodnotí jako základní problém regionu nevyřešenou „národnostní otázku“ Srbů, Albánců a Chorvatů, která Srbsku, Bosně a Kosovu de facto znemožňuje úspěšnou integraci do EU. Za možné řešení označuje sjednocení dvou z většiny etnicky albánských států Albánie a Kosova, přičemž severní část Kosova by získala autonomní status po vzoru italského Jižního Tyrolska.

Předpokládá také rozpad Bosny, jejíž srbská část – Republika srbská – by se připojila k Srbsku. Jednalo by se o předpoklad, aby se Bělehrad smířil se ztrátou Kosova, které jednostranně vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Bosenské oblasti s většinovým chorvatským obyvatelstvem by se buď připojily k Chorvatsku, nebo získaly „jihotyrolskou“ formu autonomie. Bosňáci (dříve Muslimové) by tímto získali „nezávislý funkční stát“.

Janša existenci anglicky psaného materiálu s názvem „Západní Balkán – cesta kupředu“ odmítl výslovně komentovat, přímo ho ale nepopřel.

Složitá Bosna

Zprávy o slovinském non-paperu vzbudily v Bosně vlnu nevole, kritizovali ho především činitelé z řad Bosňáků a Chorvatů. Bosenské předsednictvo si kvůli tomu v pondělí předvolalo slovinskou velvyslankyni.

Bosna se po krvavé občanské válce v letech 1992 až 1995 potýká s jen obtížně fungujícím politickým systémem, v němž dominují nacionalistické strany tří hlavních národů – Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Zatímco z úst bosenskosrbského předáka Milorada Dodika pravidelně zaznívají úvahy o vyhlášení samostatnosti Republiky srbské, bosenští Chorvaté se dožadují většího stupně autonomie. Většina početně nejsilnějších Bosňáků by si naopak přála co nejvíce centralizovaný stát.

Prezident Slovinska Borut Pahor se podle bosenských médií při návštěvě Bosny začátkem března místních politiků ptal, zda je možný rozpad země mírovým způsobem. V pátek Pahor podle agentury APA uvedl, že před touto ideou varuje a považuje ji za „naivní a nebezpečnou“, neboť změna hranic na Balkáně by se neobešla bez válečného konfliktu.

Unijní diplomaté podle slovinských médií označili možné překreslování hranic na Balkáně za „špatný nápad, který by mohl otevřít Pandořinu skříňku“ v podobě obnovení ozbrojených konfliktů. Ideu jednoznačně odsoudily také Spojené státy a Chorvatsko, které se postavily za zachování teritoriální integrity Bosny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 38 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...