Ze snahy o zlepšení vztahů s Německem vznikl ve Francii před 70 lety základní kámen pro EU

Šest evropských států podepsalo 18. dubna 1951 smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli. Projekt, který měl původně sloužit zejména k urovnání poválečných vztahů mezi Německem a Francií, tak položil základy pro vznik Evropského společenství a později i Unie.

V roce 1950 tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman začal usilovat o sblížení své země s poraženým Německem. Vycházel z přesvědčení, že válčit může jedině ten, kdo volně nakládá se základními strategickými surovinami ve zbrojním průmyslu. Těmi byly tehdy uhlí a ocel.

Společně s francouzským ekonomem Jeanem Monnetem proto 9. května představil návrh, který měl zajistit propojení těchto průmyslových odvětví obou zemí. Smlouva je považována zároveň za základní milník vzniku Evropské unie. Tento den se proto slaví jako Den Evropy.

„Tím, že už dvacet let Francie usiluje o sjednocenou Evropu, sleduje především jeden cíl – sloužit míru. Protože Evropa nebyla sjednocená, zažili jsme válku. Evropa se nevytvoří najednou nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Francouzská vláda navrhuje podřídit celou francouzsko-německou výrobu uhlí a oceli společnému Vysokému úřadu, jako organizaci otevřené účasti jiných evropských zemí,“ cituje deklaraci web Europa.eu.

Robert Schuman se narodil 29. června 1886 v Lucemburku. Po první světové válce získal francouzské občanství a jeho další politická kariéra byla spojena právě s touto zemí.

V roce 1919 byl zvolen do francouzského parlamentu, kde s přestávkou během války zasedal až do roku 1958. Po druhé světové válce byl ministrem financí, premiérem, ministrem zahraničí a spravedlnosti.

Z pozice francouzského ministra zahraničí, kterou zastával v letech 1948 až 1952, prosazoval sjednocení Evropy jakožto způsobu usmíření s Německem. Spolu s francouzským ekonomem Jeanem Monnetem vypracoval takzvaný Schumanův plán, který se stal základním podkladem pro vznik Pařížské smlouvy a následně Evropského společenstí uhlí a oceli (ESUO). Představil ho 9. května roku 1950.

Schuman, jenž v letech 1958 až 1960 zastával funkci předsedy Evropského parlamentu, neusiloval jen o hospodářskou spolupráci zemí Evropy. Podporoval rovněž vytvoření společné evropské obranné politiky. Ve snaze o její prosazení však nebyl příliš úspěšný.

Zemřel 4. září 1963. Do historie se zapsal jako jeden z „otců evropské integrace“. 

Robert Schuman
Zdroj: ČTK

Na slova francouzského ministra zahraničí bezprostředně zareagoval tehdejší spolkový kancléř Konrad Adenauer, který svou politikou rovněž usiloval o usmíření Německa a Francie.

Takzvaný Schumanův plán se tak stal základním kamenem vzniku Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). „Rozhodnutí tohoto prvního evropského výkonného orgánu, Vysokého úřadu, jsou prováděna v našich šesti zemích, jako by byly jednou,“ řekl ve svém projevu ve Štrasburku v roce 1951 Monnet.

Nabídku k členství obdrželo několik evropských zemí. O participaci měly logicky zájem státy Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, neboť smlouva měla regulovat vztahy mezi jejich dvěma velkými sousedy. Itálie viděla ve členství zase možnost, podobně jako Německo, jakéhosi „návratu“ po prohrané válce. 

Těchto šest zemí 18. dubna 1951 podepsalo v Paříži smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, známého také jako Montánní unie. Úmluva předpokládala odstranění cla uvnitř společenství a sjednocení cla pro třetí země. Jako mezivládní hospodářská organizace mezi šesti státy byla založena na dobu padesáti let, přičemž fungovat začala v roce 1952. Stala se tak prvním hospodářským integračním seskupením v západní Evropě.

Projekt měl politickou podporu také ve Spojených státech. Pro ty by totiž mohla nestabilní pozice Spolkové republiky Německo znamenat celkové oslabení Západu a tím pádem i horší postavení v kontextu studené války.

Římské smlouvy předznamenaly vznik Evropského společenství

Členské země podnikly další kroky k integraci v rámci Evropy, když 25. března roku 1957 v Římě podepsaly smlouvy o Evropském hospodářském společenství (EHS) a Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom). Ty vstoupily v platnost 1. ledna 1958.

Existovaly tak tři organizace, které byly vzájemně v zásadě nezávislé. Společný jim byl pouze Evropský parlament a soudní dvůr. Teprve 8. dubna 1965 byla v Bruselu uzavřena smlouva také o vytvoření jednotné rady a jednotné komise, tedy Evropské komise a Rady ministrů.

Poté, co byla institucionální struktura takto sjednocena, se organizace začaly nazývat Evropským společenstvím (ES) a ESUO od té doby prakticky nevystupovalo jako samostatný subjekt. Právně se ale jednalo stále o tři společenství.

Lucemburský ministr zahraničí Joseph Bech při podpisu smlouvy o Euratomu 25. března 1957
Zdroj: ČTK

Dohoda o založení EU sahá do roku 1972

Na vytvoření Evropské unie se země stále jen šestičlenného ES dohodly už v roce 1972. Jako pojem pro evropské integrační procesy se používá od 1. listopadu 1993, kdy začala platit Maastrichtská smlouva. Podepsali ji ministři zahraničních věcí a financí v Nizozemsku 7. února 1992. Organizaci definovala jako hospodářskou, měnovou a politickou unii.

Maastricht také stanovil tři základní oblasti, v rámci kterých hodlaly členské státy do budoucna upevňovat spolupráci. Vedle hospodářské a měnové unie, které do té doby zajišťovalo Evropské společenství, šlo ještě o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a užší spolupráci v oblasti vnitra a justice.

V té době ovšem EU neměla právní subjektivitu. Tu jí zajistila až Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost v prosinci 2009. Do té doby proto mezinárodní smlouvy či dohody o přidružení dalších států stále uzavírala Evropská společenství.

Podnětem k vzniku největšího jednotného trhu na světě, v němž funguje volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb, byla snaha čelit v 80. letech vzrůstající konkurenci USA a Japonska.

ESUO zaniklo po padesáti letech

Představitelé Evropské unie 19. června 2002 v Lucemburku společně oslavili 50. výročí vzniku ESUO. V čele se svým tehdejším předsedou Romanem Prodim Evropská komise konstatovala, že společenství splnilo svůj hlavní cíl, tedy posílilo mír, stabilitu a usmíření v poválečné Evropě spojením dvou průmyslových odvětví, která předtím posilovala vojenské ambice evropských národů.

Ocenili také, že ESUO v 50. a 60. letech zajistilo potřebné zvýšení produkce železa a oceli ve svých členských zemích a poté se dokázalo přizpůsobit nové situaci a promyšlenou restrukturalizací a rekvalifikací tuto produkci omezilo. Úspěch nadnárodního řízení Radou ministrů za kontroly poslanců a evropské justice podle představitelů dokládalo i to, že se tento režim do té doby postupně rozšířil na další druhy zboží, a to v 15 zemích.

Na padesát let uzavřená smlouva pozbyla platnosti 23. července 2002 a společenství tak oficiálně zaniklo. „Země střední a východní Evropy se k nám velmi brzy připojí. Rozšíření je prioritou mého mandátu, je to prioritou celé Evropské komise. Jde o první skutečné mírové sjednocení kontinentu,“ prohlásil Prodi při ceremoniálu.

Zároveň nechal před budovou Evropské komise stáhnout vlajku ESUO. Místo šesti bílých hvězd na světlemodrém a černém pozadí tak na místě zavlál symbol Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek. Píše to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.
před 4 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 19 mminutami

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 2 hhodinami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 5 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...