Pandemie ve světě: Německé kontroly hranic s Českem potrvají minimálně do 3. března, Slovensko má rekordně hospitalizací

Nemocnice na Slovensku zaznamenaly nový rekord v počtu pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou. Země překročila hranici čtyř tisíc hospitalizovaných. Německo bude minimálně do příští středy pokračovat ve stávajících kontrolách na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko. Podle evropské komisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové by Německo mělo dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Velká Británie rozvolňuje, díky tomu tam vzrostl zájem o turistické zájezdy. Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín.

Němečtí policisté na hranicích dohlížejí na dodržování karanténních opatření, které Spolková republika uvalila na země považované za oblasti s výskytem nebezpečných variant koronaviru. Česko a velká část Tyrolska je na tomto seznamu od 14. února.

Hraniční kontroly měly původně trvat deset dní. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer minulý týden ve čtvrtek na inspekci česko-saského hraničního přechodu Breitenau-Krásný Les ale řekl, že hraniční kontroly budou pravděpodobně pokračovat déle. Uvedl, že délka kontrol bude záviset na epidemické situaci v Česku, která se podle něj nemění.

Do Německa nyní z Česka mohou cestovat pouze němečtí občané a lidé, kteří mají v Německu nahlášen pobyt nebo do země cestující z humanitárních důvodů. Takovými důvody jsou pohřeb či péče o člena rodiny. Všichni po příjezdu ale musí do karantény. Výjimku z karantény mají vybraní pendleři, především zdravotníci, pečovatelé či energetici, a také dopravci zboží.

Německo nyní zvažuje zpřísnit kvůli mutacím režim na hranicích s Francií. Ve francouzském departmentu Moselle hraničícím s Německem se v poslední době totiž rychle šíří jihoafrická a brazilská mutace koronaviru.  

V minulosti se ke krokům Berlína ozývaly kritické hlasy z EU. Podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase ale není unijní exekutiva s Německem kvůli hranicím v žádném vyhroceném sporu, informovala DPA. „Nejde tu o žádný spor. Jsme v kontaktu a máme čas o tom diskutovat. Jsem si jistý, že z toho vzejde vzájemná dohoda,“ uvedl.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová uvedla, že od Německa očekává, že bude dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Podle ní je nezbytné, aby přes hranice mohlo proudit zboží a aby se do práce dostali pendleři.

Slovensko eviduje rekordní počet hospitalizovaných

Slovensko překonalo rekordní počet lidí, kteří kvůli pandemii skončili v nemocnici. Přesáhlo už čtyřtisícovou hranici. Aktuálně podle údajů ministerstva zdravotnictví je hospitalizovaných 3963 lidí, z nichž se covid-19 potvrdil u 3723 lidí. Na jednotkách intenzivní péče skončilo 317 pacientů, podporu umělé plicní ventilace potřebuje 348 osob.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví už minulý týden upozornilo, že v nemocnicích bylo obsazeno zhruba sedm z deseti lůžek, která zdravotnická zařízení vyčlenila pro pacienty s covidem-19. Ještě menší rezerva, jen několika desítek lůžek, zůstala na odděleních pro nakažené pacienty ve vážném stavu.

List Hospodárske noviny napsal, že ve slovenských nemocnicích již pomáhá armáda. Bratislavě pomoc se zajištěním péče o pacienty s covidem-19 slíbily například Rakousko, Polsko a Rumunsko. Slovensko se už před propuknutím koronavirové nákazy potýkalo s nedostatkem zdravotnického personálu.

Podle premiéra Igora Matoviče se situace v nemocnicích na Slovensku nelepší navzdory zákazu vycházení a dalším omezením, která vláda zavedla před vánočními svátky a které následně zpřísnila. Odborníci opakovaně upozornili, že k takzvanému lockdownu přistoupily úřady pozdě a že v zemi také řádně nefunguje kontrola karanténních opatření.

Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín

Po sérii zpoždění a silné kritice na adresu ukrajinských úřadů se Ukrajina dočkala první dodávky vakcíny proti covidu-19. Půl milionu dávek vakcíny AstraZeneca vyrobených v Indii a prodávaných pod názvem Covishield dorazilo ráno na kyjevské letiště Boryspil, sdělilo ukrajinské ministerstvo zdravotnictví agentuře AFP. V zemi se zatím nakazilo koronavirem přes 1,3 milionu lidí.

„Očkování zahájíme co nejdříve,“ slíbil na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož ministr zdravotnictví osobně navštívil Indii, aby na zásilku dohlížel. Podle listu Ukrajinska pravda jde o dodávku postačující pro očkování čtvrt milionu lidí. Účinnost této vakcíny se přitom pohybuje mezi 62 a 90 procenty, podle dávkování. 

Bývalá sovětská republika s přibližně 40 miliony obyvatel je jednou z nejchudších zemí Evropy, zmítá jí navíc vnitřní konflikt. Proruští separatisté, kteří ovládají část východní Ukrajiny, 1. února oznámili, že začali očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Kyjev naopak zakázal používání ruských vakcín na území pod ukrajinskou kontrolou.

Velká Británie rozvolňuje

Odlišná situace je ve Velké Británii. Výrazně tu ubylo hospitalizací mezi očkovanými, ukazují studie. Podle tamních médií už pandemie v ostrovní zemi polevuje. V pondělí představila britská vláda plán na postupné uvolnění koronavirových restrikcí.

Zákaz mezinárodního cestování potrvá nejméně do 17. května, přesnější postup ohledně cestování chce kabinet zveřejnit 12. dubna. S příjezdem britských turistů bez nutnosti karantény však musí souhlasit i vlády v cílových destinacích.

Poslední fází postupného uvolňování bude 21. června 2021 otevření klubů a povolení hromadných akcí – ačkoliv britská vláda opakovaně zdůraznila, že uvolňování se bude řídit aktuálními statistikami, nikoliv kalendářem.

Díky rozvolňování ve Spojeném království prudce stoupnul počet rezervací mezinárodních dovolených a letenek. S odvoláním na letecké společnosti a cestovní kanceláře o tom informoval zpravodajský server BBC.

Největší britský pořadatel zájezdů TUI Group přes noc zaznamenal navýšení poptávky po zahraničních dovolených o 500 procent. Nízkonákladové aerolinky EasyJet v porovnání s minulým týdnem zaznamenaly o 337 procent více rezervací letenek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skotsko ohlásilo plán odchodu z lockdownu

I Skotsko, jedna ze zemí Spojeného království, ohlásilo postupný odchod z koronavirové karantény. Odehrávat se bude ve třech etapách. Poslancům parlamentu v Edinburghu to oznámila skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Podle ní se všichni žáci na základních a někteří na středních školách vrátí k prezenční výuce 15. března. Od tohoto data se budou také moci setkávat ve venkovních prostorách čtyři lidé ze dvou domácností.

V další fázi, která nastane 5. dubna, se dál uvolní omezení spojená s vycházením. O tři týdny později pak začne platit nový systém etapovitého rozvolňování, který vláda zveřejní v polovině března. Sturgeonová na rozdíl od Johnsona zatím neoznámila termín, kdy budou moci lidé opět jezdit na dovolenou či pořádat hromadné akce.

Maďarsko ve středu začne jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na facebookové stránky maďarské vlády. Maďarský regulační úřad tento preparát nedávno schválil pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA).

Island, který má velmi nízké počty nových případů koronavirové infekce, povolí od středy setkání až 50 lidí místo dosavadních 20. Na sportovní utkání, do divadel a kin bude vpuštěno až dvě stě sedících diváků za předpokladu, že mezi sebou budou dodržovat alespoň jednometrové mezery. Oznámila to podle agentury DPA islandská ministryně zdravotnictví Svandís Svavarsdóttirová.

Izraeli se začal obnovovat veřejný život a to díky novince –⁠ takzvanému zelenému pasu. Ten je potvrzením toho, že se dotyčný nechal očkovat. Díky tempu vakcinace mají v zemi nárok na zelený pas miliony lidí.

3 minuty
Události: Rozvolňování v Izraeli
Zdroj: ČT24

Polsko prožívá začátek třetí vlny pandemie. Za pondělí v zemi přibylo více než 6300 případů, což je zhruba o dvacet procent víc, než tomu bylo minulý týden. Zároveň začínají růst čísla nakažených v nemocnicích. Polsko proto mění podmínky pro vstup do země.

Řecku stávkovali a demonstrovali lékaři kvůli zhoršeným pracovním podmínkám, jež panují v posledních měsících v tamních nemocnicích. Zdravotníci po řecké vládě požadují, aby zaměstnala v nemocnicích více personálu, uvedla agentura Reuters. 

Venezuelská vláda a opozice se dohodly na financování nákupu vakcín proti covidu-19 skrze program Světové zdravotnické organizace (WHO) Covax. Preparáty budou zaplaceny prostředky, které byly Venezuele zmrazeny v zahraničí v rámci sankcí proti vládě Nicoláse Madura. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na poradce pro zdravotnictví venezuelského opozičního vůdce Juana Guaidóa. Uvolnění prostředků musí posvětit také americké úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...