V Británii výrazně ubylo hospitalizací mezi očkovanými, ukazují studie

Očkování proti covidu-19 patrně výrazně snižuje riziko, že lidé nakažení touto nemocí skončí v nemocnici. Vakcíny firem Pfizer/BioNTech a AstraZeneca se zdají být velice účinné v bránění těžkému průběhu onemocnění. Tyto závěry podle agentury Reuters vyplývají ze zveřejněné předběžné studie, která vznikla na základě dat z dosavadní očkovací kampaně ve Skotsku. S obdobnými poznatky přichází i klinická studie z Anglie, která hodnotila účinnost vakcíny Pfizer/BioNTech.

Skotská studie ukazuje, že čtyři týdny po první dávce, snížily vakcíny Pfizer/BioNTech a AstraZeneca nebezpečí hospitalizace o 85, respektive 94 procent.

„Tyto výsledky jsou velice povzbudivé a daly nám pádný důvod být do budoucna optimisty,“ prohlásil profesor na Edinburghské univerzitě a spoluvedoucí studie Aziz Sheikh. „Máme teď celonárodní důkaz (…), že očkování poskytuje ochranu před hospitalizací lidem s covidem-19.“

Sheikh dodal, že výsledky studie jsou předběžné a je nutné podrobit je nezávislé vědecké oponentuře. Podobné výsledky by se podle něj měly ukázat i v částech Spojeného království, které očkují stejnými vakcínami – například v Anglii či Walesu. Současně platí, že účinnost vakcíny se s časem snižuje, zatím ale není jasné, jak moc je tento pokles výrazný.

Data o účinnosti vakcín byla shromážděna mezi 8. prosincem a 15. únorem. Podle vědců bylo v tomto období ve Skotsku podáno 1,14 milionu dávek covidové vakcíny a celkově bylo první dávkou naočkováno 21 procent z 5,4 milionu obyvatel Skotska.

Mezi lidmi staršími 80 let, kteří jsou covidem-19 nejvíce ohroženi, se očkování postaralo v průměru o 81procentní pokles hospitalizací po čtyřech týdnech od podání první dávky.

Jim McMenamin ze skotského úřadu veřejného zdraví řekl, že zjištění jsou mimořádně významná proto, že „přecházíme od očekávání k pevným důkazům o užitečnosti očkování“.

Anglická data to potvrzují

Předběžná data studie z Anglie, na kterou upozornila agentura AP, ukazují na to, že vakcína Pfizer/BioNTech čtyři týdny od první dávky snižuje u lidí nad 80 let riziko projevu příznaků onemocnění covid-19 o 57 procent. S druhou dávkou je to 85 procent. Počet hospitalizací i úmrtí nakažených koronavirem se po očkování tímto preparátem měl snížit o 70 procent.

Anglický úřad pro veřejné zdraví dále uvedl, že vyhodnocuje i účinnost vakcíny AstraZeneca. Prvotní poznatky podle něj naznačují, že očkovací látka „poskytuje dobrou úroveň ochrany od podání první dávky“.

Obě studie byly zveřejněny v den, kdy britský premiér Boris Johnson představil plán postupného uvolňování koronavirových restrikcí v Anglii. Již začátkem března tak budou moci otevřít školy. Opatrný odchod z uzávěry podle premiéra umožnila mimo jiné úspěšná očkovací kampaň, v níž alespoň první dávku vakcíny dostalo 17,5 milionu obyvatel Spojeného království, což je přibližně třetina dospělé populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 37 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...