Polsko čelí třetí vlně koronaviru, masivně očkuje a mění podmínky na hranicích

Nahrávám video
Studio ČT24: Zahraniční zpravodaj Mathé k zpřísnění karantény v Polsku
Zdroj: ČT24

Polsko prožívá začátek třetí vlny pandemie. Za pondělí v zemi přibylo více než 6300 případů, což je zhruba o dvacet procent víc, než tomu bylo minulý týden. Zároveň začínají růst čísla nakažených v nemocnicích. Polsko proto mění podmínky pro vstup do země.

Přestože se situace v Polsku nápadně zhoršuje, země má v současné době stále více než polovinu volných lůžek pro covidové pacienty a také polovinu volných ventilátorů pro těžké případy. Hospitalizovaných je přes 13,5 tisíce, 1300 pacientů je napojeno na plicní ventilaci.

„Ministerstvo zdravotnicví mluví o tom, že situace není dobrá, že se začíná zhoršovat a to poměrně rychle. Má ale volné kapacity, proto možná vláda váhá se zavedením nových opatření či opětovných zpřísněním opatření,“ komentuje situaci v zemi zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Očkování

Polsko k úternímu ránu hlásí 2,7 milionu podaných dávek, přičemž druhou dávku dostalo už 630 tisíc lidí. V porovnání s ostatními státy na tom Polsko není špatně. Vláda dlouhodobě kritizuje Evropskou komisi, že nedokázala dotlačit farmaceutické firmy k tomu, aby dodávaly slíbená množství vakcín. Vláda tvrdí, že kdyby tomu tak bylo, očkovaných by mohlo být výrazně více. Dál ale platí plán, že by do konce března měly obě dávky dostat celé tři miliony lidí.

První byli očkováni zdravotníci, nyní probíhá masové očkování učitelů ve školkách, jeslích a prvních ročnících základních škol. Ti dostávají vakcínu AstraZeneca, která je doporučená pro lidi do 65 let.

V březnu budou v Polsku očkovat lidi dlouhodobě nemocné, pak mají nastoupit „uniformované služby“, což jsou především policisté a vojáci. Kdy začne očkování široké populace, ještě není jasné.

„Během posledních měsíců se výrazně zvýšila vůle a odhodlání Poláků nechat se očkovat. První průzkumy hovořily o tom, že ani ne polovina se chce nechat očkovat, nyní už by si očkování přálo šedesát až sedmdesát procent. Nezaznamenal jsem zprávy, že by lidé AstraZenecu odmítali, jako je to v jiných zemích EU,“ dodal Mathé.

Hranice

Co se týče cestování do Polska, situace je poměrně komplikovaná. Během noci na úterý totiž vyšlo nové nařízení vlády.

Nástupu do karantény se cestovatelé z ciziny nově vyhnou v případě, že předloží osvědčení o očkování vakcínou proti covidu-19 schválenou Evropskou unií. Kabinet opatření zveřejnil v pondělí krátce před půlnocí, přičemž platit začínají od úterý. Podle českého velvyslanectví ve Varšavě tato novela polských pravidel neznamená pro české občany žádné změny.

Další výjimku z karantény po příjezdu do země budou mít podle nového nařízení polské vlády také děti předškolního věku a studenti, kteří docházejí do škol v Polsku nebo sousední zemi, popřípadě jejich opatrovníci, doplnil server onet.pl. Upravená opatření zahrnují mimo jiné také zpřísnění podmínek návštěvy kasín a míst provozujících herní automaty, kde hosté už nebudou smět konzumovat jídlo a nápoje.

Karanténa pro přijíždějící do Polska je však dál povinná v případě, že hranici lidé překročí hromadnou dopravou, upozornil Mathé. Karanténu lze nahradit negativním testem na koronavirus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 14 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 46 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...