První kolo moldavských voleb vyhrála proevropská kandidátka Sanduová

V prvním kole moldavských prezidentských voleb překvapivě zvítězila proevropská kandidátka Maia Sanduová nad proruským prezidentem Igorem Dodonem. Vyplývá to podle agentury AFP z téměř úplných oficiálních výsledků nedělního hlasování. Předchozí částečné výsledky připisovaly dílčí vítězství stávající hlavě státu. Sanduová a Dodon se utkají v rozhodujícím druhém kole voleb 15. listopadu.

Po sečtení více než 99 procent hlasů je patrné, že bývalou premiérku Sanduovou v přímé volbě hlavy státu podpořilo 35,77 procenta hlasujících občanů, zatímco pro Dodona hlasovalo 32,87 procenta voličů.

Podle agentury APA mnozí voliči nedorazili kvůli strachu z nákazy koronavirem, který se v poslední době v zemi rychle šíří. Velký zájem o hlasování byl mezi Moldavany, kteří žijí v zahraničí. 

Opozice obvinila úřady z volebních podvodů, podle ní do Moldavska směřovaly autobusy s voliči ze separatistického Podněstří. Sanduová, někdejší ekonomka Světové banky, která se do druhého kola voleb dostala i před čtyřmi lety, tak vyzvala k rezignaci ministra vnitra a šéfa ústřední volební komise.

Rusko, nebo Evropa? Síly jsou vyrovnané

Moldavskem v minulých letech otřásly politické krize i kauza finančních podvodů, při kterých se z tamního bankovního systému ztratila jedna miliarda dolarů (skoro 24 miliard korun). Na politické scéně se střídají představitelé usilující o sbližování s Ruskem a ti, kteří naopak prosazují těsnější vztahy s Evropskou unií. Ani jedna strana však nedokáže získat jasnou podporu velké většiny obyvatel.

Dodon zastává funkci prezidenta od roku 2016 a slibuje, že bude pokračovat v podle něj výhodné spolupráci s Ruskem. V zemi, kde většina lidí mluví moldavsky, prosazuje také povinnou výuku ruštiny. Současnému prezidentovi otevřeně vyjádřil podporu jeho ruský protějšek Vladimir Putin.

Sanduová naopak slibuje sbližování země s Evropskou unií a vytvoření pracovních míst, což má zastavit hromadný odchod obyvatel do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...