Baku zničilo rakety v Arménii, Jerevan hodlá útočit na jakékoliv vojenské cíle v Ázerbájdžánu

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u Náhorního Karabachu neutichly ani v noci na středu. Ázerbájdžán oznámil, že zničil raketový komplex na území Arménie. Jerevan v reakci prohlásil, že si od nynějška vyhrazuje právo zasáhnout jakékoliv vojenské cíle na ázerbájdžánském území. Rusko vyzvalo k dodržování příměří, které mělo vstoupit v platnost v sobotu.

Obyvatel karabašského Stěpanakertu odklízí trosky domu
Zdroj: ČTK/AP/Uncredited

Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky ve středu ráno ohlásilo, že ázerbájdžánské síly obnovily ostřelování z raketometů a děl. „Podnikáme opatření k potlačení aktivity nepřítele,“ uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že během noci na středu ázerbájdžánské síly na řadě úseků fronty odrazily útočící arménské jednotky a že na území Arménie, v pohraniční oblasti, zničily několik taktických raket, údajně připravených k odpálení. Baku tvrdí, že arménské rakety byly namířeny na civilní oblasti v Ázerbájdžánu.

Jerevan označil tvrzení Baku za neopodstatněné a v reakci na zničení zařízení oznámil, že si od nynějška vyhrazuje právo zaútočit na libovolný vojenský objekt či pohyb armády na území Ázerbájdžánu. Jerevan také tvrdí, že arménští vojáci až dosud z arménského území neodpálili „ani jedinou raketu na Ázerbájdžán“.

Alijev viní Arménii z útoků na ropovody, Pašinjan připustil přechodný ústup

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev obvinil Arménii, že se pokouší napadat ázerbájdžánské plynovody a ropovody. „Pokud se Arménie pokusí je ovládnout, mohu říci, že výsledek bude pro ně strašný,“ řekl.

Arménský premiér Nikol Pašinjan připustil, že během 18 dnů bojů byly arménské síly v Karabachu přinuceny částečně k ústupu. „Nepřítel změnil taktiku, diverzními přepady se snažil vyvolat chaos v našem týlu,“ řekl v poselství k národu. Současně podle agentury Interfax ujistil, že nyní je situace již plně pod kontrolou.

Rusko vyzývá k příměří a nabízí pozorovatele

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v telefonických rozhovorech se svými protějšky v Baku a Jerevanu podle agentury TASS vyzval znepřátelené strany k dodržování příměří, domluveného v sobotu v Moskvě. Tento ruský pokus zprostředkovat klid zbraní ale podle agentury AP neuspěl kvůli nekompromisním postojům obou stran, které se opět vzájemně obvinily z nových útoků.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nabídl rozmístění ruských pozorovatelů na frontové linii. „Pokládali bychom za naprosto správné, kdyby tam byli naši vojenští pozorovatelé, ale konečné slovo budou mít strany (konfliktu). Samozřejmě předpokládáme, že jak v Jerevanu, tak v Baku zohlední naše spojenecké vztahy,“ řekl v ruském rozhlase.

Zdůraznil, že „neprodleně“ by se měli sejít vojáci, aby dohodli mechanismus příměří, který „ještě nikdo nezačal posuzovat“, přestože jde o „klíč k trvalému příměří“. Lavrov v interview podle agentury Reuters také vyjádřil nesouhlas se stanoviskem Turecka, které několikrát opakovalo Baku, tedy že konflikt lze vyřešit vojensky.

Jerevan obvinil Turecko z účasti v bojích

Na přelomu července a srpna letošního roku se turecké letouny F-16 účastnily vojenských cvičení v Ázerbájdžánu, pořádaných na pozadí eskalujích střetů s arménskými silami. Několik strojů v zemi zůstalo, Jerevan teď tvrdí, že se účastní aktuálních bojů, důkazy ale nemá. 

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev to razantně odmítl. „Turecké letouny F-16 tu zůstaly a jsou na zemi, nikoli ve vzduchu. Žádný z nich nebyl v této válce použit,“ uvedl. 

Také samotné Turecko opakovaně popírá, že by do bojů na Kavkaze posílalo vlastní vojáky nebo syrské žoldáky. Zároveň ale tvrdí, že bude Baku podporovat všemi prostředky, o čemž svědčí i pohled do veřejných zdrojů. Vláda autoritářského prezidenta Alijeva letos za turecké zbraně utratila přes 120 milionů dolarů, šestkrát víc než loni, a celkem dvě třetiny v září.

Nejhorší eskalace od 90. let

Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na třicet tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.

K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994 a vyžádaly si již stovky mrtvých.