Tisícům Čechů v Británii hrozí, že nedostanou status usedlíka. Chybí jim platné doklady

3 minuty
Události ČT: Tisíce Čechů mají po brexitu problémy
Zdroj: ČT24

Tisícům Čechů ve Velké Británii hrozí, že nestihnou požádat o status usedlíka po brexitu a budou se muset vrátit. Chybí jim platné doklady a jejich děti nemají ani české rodné listy, protože se narodily na ostrovech a rodiče je nezapsali na české matrice. Situaci ještě zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které musely česká ambasáda a konzulát téměř na čtvrt roku odsunout objednané schůzky.

Například dvaapadesátiletá Renata, která žije deset let na severu Anglie, s žádostí o status usedlíka uspěla. Zbytek její rodiny ale řeší neplatné doklady.

„Na ambasádách jsou dlouhé čekací doby, takže když si sjednáme nějakou schůzku, tak to může trvat i půl roku, třičtvrtě roku,“ přibližuje česká Romka žijící ve městě Bradfordu. Další dva měsíce pak podle ní trvá, než jsou doklady hotové. 

„Mám tady všechny děti, jsme tady celá rodina, takže by to bylo určitě špatné, kdyby se někdo z nich musel… (vrátit). To bychom se pak museli vrátit všichni,“ konstatuje Renata.

Starosta České obce v Leedsu: Vrátit by se mohlo až jedenáct tisíc lidí

Loni otevřený generální konzulát v Manchesteru kvůli tomu rozšířil otevírací dobu a přijal posily. České ministerstvo práce a sociálních věcí přímo do zranitelných komunit vyslalo Renátu Plachetkovou, která pomáhá s vyřizováním dokladů kvůli brexitu.

„Pokud nebudou mít vyřešený status usedlíka, budou se muset navrátit zpátky do České republiky, a toho se právě ty rodiny obávají,“ podotýká Plachetková, která působí jako ministerský rada v Leedsu. 

Brexit představuje pro české i britské úřady stále větší bolehlav. Podle expertů hrozí, že se kvůli chybějícím dokumentům budou muset do vlasti vracet tisíce Čechů, a to hlavně Romů.

Ředitel české školy v Leedsu Tomáš Kostečka zná osobně stovky českých rodin. O status usedlíka často nežádají, protože nemají v pořádku české doklady. „Největším problémem je to, že občané neřeší svoji situaci, nemají v pořádku doklady, nezažádali dosud o status usedlíka, a to právě proto, že nemají ten osobní nebo cestovní doklad,“ vysvětluje Kostečka. 

„V tom nejlepším případě očekáváme, že se navrátí tři a půl tisíce osob, v tom nejhorším případě očekáváme, že se navrátí přes jedenáct tisíc českých občanů,“ doplňuje Kostečka, který je i starostou České obce v Leedsu.

Romové si stěžují na diskriminaci v Česku i v Británii

V Bradfordu žijící Renata, která pracuje v balírně, se z Anglie vracet nechce. Pro děti chce lepší vzdělání, v Česku si stěžuje na diskriminaci. „Máš peníze, tak jdeš bydlet, ale v Čechách to tak není. Tam můžeš mít peníze, ale řeknou: jsi cikán, tak my je nechceme. Cikány nechceme,“ říká Renata.

V Anglii chce zůstat i přesto, že jednání s britskými úřady je podle ní zdlouhavé. „Když se chcete kamkoliv objednat, čekáte strašně dlouho. Když máte nějaký problém a někam zavoláte, nikoho to nezajímá, neřeší to. Na tohle je to tady špatné,“ dodává obyvatelka Bradfordu.

Realita v Bradfordu je mnohem složitější. Policie dostává trestní oznámení, že Romové jsou oběťmi vyhrožování a podvodů ze strany některých pronajímatelů pákistánského původu. „Vyhodila mě z domu v dešti se čtyřmi dětmi,“ říká o své bývalé domácí slovenská Romka Margita. Také ona se ale nechce vracet. „V Anglii je to lepší, na Slovensku je to bída, není tam práce, děti se tam nemají tak jako tady. Školy jsou lepší tady než na Slovensku,“ míní. 

Čeští Romové často žijí v chudinských čtvrtích. Byty a domy jsou nevyhovující, nápravy se ale mohou jen těžko dovolat. „Britská strana, ať už úřady, nebo policie, není nakloněná tomu, aby pomáhala českým krajanům. Častokrát se setkávám s tím, že nemají ani tendenci k tomu, aby pomáhali českým krajanům v nouzi, a chtějí se jich nepřímo zbavit,“ říká Plachetková.

Úřady v Bradfordu to popírají. „Chceme se ujistit, že všichni naši občané z EU a jejich rodiny u nás získají právo žít a pracovat. Vysoce si jich ceníme,“ napsala Rada bradfordského distriktu v prohlášení pro ČT. Město Bradford vzkázalo, že s policií potírá veškeré formy diskriminace a netoleruje žádné nenávistné projevy v jednom z etnicky nejrůznorodějších měst Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jih Evropy je pod tlakem extrémních veder, přibývá i požárů

Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřady na jihu Ruska hlásily dronové nálety, Ukrajina informuje o mrtvých

Dva regiony na jihu Ruska v noci na pátek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk. Region má podle úřadů za sebou zatím největší takový úder. V ukrajinské Záporožské oblasti v důsledku ruského útočení zemřel jeden člověk, další zřejmě přišel o život při bombardování Charkova, mrtvé a raněné hlásí i další ukrajinská města.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 5 hhodinami

Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Konflikt Thajska s Kambodžou vyhnal z domovů sto tisíc lidí

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Technická záležitost,“ říká gruzínský premiér o možném zrušení bezvízového styku s EU

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.
před 8 hhodinami

Vývoz českého vojenského materiálu meziročně prudce stoupl

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o asi 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
před 8 hhodinami

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...