Tisícům Čechů v Británii hrozí, že nedostanou status usedlíka. Chybí jim platné doklady

3 minuty
Události ČT: Tisíce Čechů mají po brexitu problémy
Zdroj: ČT24

Tisícům Čechů ve Velké Británii hrozí, že nestihnou požádat o status usedlíka po brexitu a budou se muset vrátit. Chybí jim platné doklady a jejich děti nemají ani české rodné listy, protože se narodily na ostrovech a rodiče je nezapsali na české matrice. Situaci ještě zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které musely česká ambasáda a konzulát téměř na čtvrt roku odsunout objednané schůzky.

Například dvaapadesátiletá Renata, která žije deset let na severu Anglie, s žádostí o status usedlíka uspěla. Zbytek její rodiny ale řeší neplatné doklady.

„Na ambasádách jsou dlouhé čekací doby, takže když si sjednáme nějakou schůzku, tak to může trvat i půl roku, třičtvrtě roku,“ přibližuje česká Romka žijící ve městě Bradfordu. Další dva měsíce pak podle ní trvá, než jsou doklady hotové. 

„Mám tady všechny děti, jsme tady celá rodina, takže by to bylo určitě špatné, kdyby se někdo z nich musel… (vrátit). To bychom se pak museli vrátit všichni,“ konstatuje Renata.

Starosta České obce v Leedsu: Vrátit by se mohlo až jedenáct tisíc lidí

Loni otevřený generální konzulát v Manchesteru kvůli tomu rozšířil otevírací dobu a přijal posily. České ministerstvo práce a sociálních věcí přímo do zranitelných komunit vyslalo Renátu Plachetkovou, která pomáhá s vyřizováním dokladů kvůli brexitu.

„Pokud nebudou mít vyřešený status usedlíka, budou se muset navrátit zpátky do České republiky, a toho se právě ty rodiny obávají,“ podotýká Plachetková, která působí jako ministerský rada v Leedsu. 

Brexit představuje pro české i britské úřady stále větší bolehlav. Podle expertů hrozí, že se kvůli chybějícím dokumentům budou muset do vlasti vracet tisíce Čechů, a to hlavně Romů.

Ředitel české školy v Leedsu Tomáš Kostečka zná osobně stovky českých rodin. O status usedlíka často nežádají, protože nemají v pořádku české doklady. „Největším problémem je to, že občané neřeší svoji situaci, nemají v pořádku doklady, nezažádali dosud o status usedlíka, a to právě proto, že nemají ten osobní nebo cestovní doklad,“ vysvětluje Kostečka. 

„V tom nejlepším případě očekáváme, že se navrátí tři a půl tisíce osob, v tom nejhorším případě očekáváme, že se navrátí přes jedenáct tisíc českých občanů,“ doplňuje Kostečka, který je i starostou České obce v Leedsu.

Romové si stěžují na diskriminaci v Česku i v Británii

V Bradfordu žijící Renata, která pracuje v balírně, se z Anglie vracet nechce. Pro děti chce lepší vzdělání, v Česku si stěžuje na diskriminaci. „Máš peníze, tak jdeš bydlet, ale v Čechách to tak není. Tam můžeš mít peníze, ale řeknou: jsi cikán, tak my je nechceme. Cikány nechceme,“ říká Renata.

V Anglii chce zůstat i přesto, že jednání s britskými úřady je podle ní zdlouhavé. „Když se chcete kamkoliv objednat, čekáte strašně dlouho. Když máte nějaký problém a někam zavoláte, nikoho to nezajímá, neřeší to. Na tohle je to tady špatné,“ dodává obyvatelka Bradfordu.

Realita v Bradfordu je mnohem složitější. Policie dostává trestní oznámení, že Romové jsou oběťmi vyhrožování a podvodů ze strany některých pronajímatelů pákistánského původu. „Vyhodila mě z domu v dešti se čtyřmi dětmi,“ říká o své bývalé domácí slovenská Romka Margita. Také ona se ale nechce vracet. „V Anglii je to lepší, na Slovensku je to bída, není tam práce, děti se tam nemají tak jako tady. Školy jsou lepší tady než na Slovensku,“ míní. 

Čeští Romové často žijí v chudinských čtvrtích. Byty a domy jsou nevyhovující, nápravy se ale mohou jen těžko dovolat. „Britská strana, ať už úřady, nebo policie, není nakloněná tomu, aby pomáhala českým krajanům. Častokrát se setkávám s tím, že nemají ani tendenci k tomu, aby pomáhali českým krajanům v nouzi, a chtějí se jich nepřímo zbavit,“ říká Plachetková.

Úřady v Bradfordu to popírají. „Chceme se ujistit, že všichni naši občané z EU a jejich rodiny u nás získají právo žít a pracovat. Vysoce si jich ceníme,“ napsala Rada bradfordského distriktu v prohlášení pro ČT. Město Bradford vzkázalo, že s policií potírá veškeré formy diskriminace a netoleruje žádné nenávistné projevy v jednom z etnicky nejrůznorodějších měst Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU se dohodl na prodloužení sankcí proti Rusku o dalšího půl roku

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 8 hhodinami

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 10 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 12 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 15 hhodinami
Načítání...