Španělský parlament prodloužil nouzový stav. Britský premiér Johnson už není na JIP

Už více než 1,5 milionu lidí na celém světě se nakazilo nemocí COVID-19. Podlehlo jí 90 tisíc lidí. V Rusku počet potvrzených případů přesáhl hranici deseti tisíc. Španělští poslanci rozhodli o prodloužení stavu nouze do 26. dubna. Německá kancléřka Angela Merkelová vidí u koronaviru důvod k opatrnému optimismu. Britský premiér Boris Johnson už není na jednotce intenzivní péče, přesunuli jej zpět na běžné lůžkové oddělení. Rekordní nárůst nakažených hlásí Turecko, Rusko a Ukrajina.

Nejvíce nakažených, přes 420 tisíc, je hlášeno ze Spojených států. Druhou nejsilněji zasažnou zemí je Španělsko s přibližně 150 tisíci potvrzenými případy infekce. Více než 50 tisíc lidí z celkového počtu nakažených se již vyléčilo. Španělský parlament prodloužil nouzový stav do 26. dubna. V Itálii je potvrzených případů asi 140 tisíc. Dále následuje Francie, Německo, Čína a Írán.

Agentura DPA nicméně upozorňuje, že tyto údaje lze porovnávat jen v omezené míře, například kvůli rozdílné intenzitě testování v jednotlivých zemích.

Podle studie Organizace spojených národů (OSN) by ekonomické dopady koronavirové krize mohly uvrhnout zhruba půlmiliardu lidí do chudoby. Po skončení pandemie by mohla žít v bídě polovina ze světové populace čítající 7,8 miliardy lidí, cituje ze studie server BBC. Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za posledních třicet let. 

Video Události
video

Vývoj situace kolem koronaviru ve světě

Zdroj: ČT24

Premiéři Španělska a Itálie, Pedro Sánchez a Giuseppe Conte, varovali ve čtvrtek nezávisle na sobě, že kvůli koronavirové krizi se může rozpadnout Evropská unie, pokud méně zasažené severní země nepomohou finančně těm jižním potýkajícím se v souvislosti s pandemií s většími problémy. Oba předsedové vlád se také domnívají, že jejich země jsou z nejhoršího venku, informovala média. 

Francie počítá se záchranným balíčkem 100 miliard eur

Francie kvůli koronaviru počítá s rekordním deficitem rozpočtu i dluhem veřejných financí a výši záchranného balíčku nyní odhaduje na 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč), což je více než čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl ministr financí Bruno Le Maire listu Les Échos. Před měsícem francouzská vláda tytéž náklady odhadovala na 45 miliard eur. Suma se patrně ještě zvýší, protože do ní nejsou zahrnuty záchrany velkých společností, jako je letecká společnost Air France-KLM.

„Tato čísla se mohou změnit, protože se rychle mění ekonomická situace i to, jak potřebují podniky pomoci. Naše společnosti zachráníme,“ řekl Le Maire.

Francouzská vláda druhou aktualizaci zákona o rozpočtu na letošní rok představí příští středu. Podle Le Maira tamní ekonomika letos zaznamená pokles o šest procent, což by bylo nejvíce od roku 1945.

Trump chce znovu nastartovat ekonomiku

Americký prezident Trump chce ekonomiku navrátit k chodu s velkým rachotem. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters neřekl, kdy by tento rozjezd chtěl umožnit, jeho hlavní ekonomický poradce Larry Kudlow nicméně v úterý uvedl, že je možné, že by se tak mohlo stát za čtyři až osm týdnů.

„Američané budou dál bojovat, až zvítězí a zajistí zářnou budoucnost, jakou si naši občané tolik zaslouží, zejména poté, co budou mít za sebou tuto noční můru, tuto odpornou bestii,“ prohlásil Trump v souvislosti s koronavirem.

Agentura Reuters připomíná, že Trump, který v listopadových prezidentských volbách usiluje o znovuzvolení, by chtěl, aby se činnost v hospodářství obnovila co nejrychleji, jeho zdravotní poradci ovšem nabádají k opatrnosti. Obávají se, že pokud by se život vrátil k normálu příliš brzy, mohlo by to vést k další vlně pandemie.

Demokraté v Senátu Spojených států zablokovali naléhavou Trumpovu žádost o 250 miliard dolarů (přes 6,1 bilionu korun) na půjčky určené malým podnikům, na které dolehly problémy související s pandemií nemoci covid-19. Demokraté chtějí požadovanou sumu zdvojnásobit a část peněz vyčlenit přímo nemocnicím a jednotlivým americkým státům.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) umožnilo lidem z klíčových odvětví, jako je zdravotnictví, kteří přišli do styku s někým nakaženým koronavirem, aby se vrátili do práce, pokud se u nich neprojevují žádné příznaky infekce. Musejí ovšem nosit roušku nebo si dvakrát denně měřit teplotu. Podle dřívějšího nařízení CDC měli zůstat dva týdny v domácí izolaci.

Televize CNN oznámila, že americké zpravodajské služby vystopovaly šíření koronaviru v Číně už v listopadu. První zprávy tak do Washingtonu přicházely už několik týdnů předtím, než byla informace o nebezpečném viru poprvé zařazena do tajného brífinku pro prezidenta Donalda Trumpa, uvedla stanice s odvoláním na armádní zdroje.

Pandemie nemoci covid-19 si dle agentury Reuters ve Spojených státech vyžádala již více než 15 700 obětí. Americké ministerstvo práce oznámilo, že o podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden zhruba 6,61 milionu lidí. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale výrazně horší, než čekali analytici. Od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci více než 16 milionů lidí.

Johnson už není na jednotce intenzivní péče

Britský premiér Boris Johnson po třetí noci strávené kvůli koronaviru na jednotce intenzivní péče je ve stabilizovaném stavu a ve čvrtek jej lékaři přemístili na lůžkové oddělení. Náměstek ministra kultury Oliver Dowden ve čtvrtek v rozhovoru s veřejnoprávní stanicí BBC řekl, že se ministerskému předsedovi daří poměrně dobře. „Je stabilní, zlepšuje se, posadil se a komunikoval se zdravotním personálem,“ popsal. Že se premiérův stav zlepšuje, uvedl už o den dříve ministr financí Rishi Sunak.

Podle britských médií by mohlo trvat několik měsíců, než se Johnson vrátí do čela vlády. Do té doby jej bude zastupovat ministr zahraničí Dominic Raab, který ve čtvrtek bude předsedat i krizovému štábu Cobra. Na něm by se mělo jednat mimo jiné o tom, zda budou prodloužena omezení přijatá v boji s koronavirem. 

Počet obětí pandemie v Británii je téměř osm tisíc, celkem je v zemi více než 60 tisíc nemocných.

Španělští poslanci rozhodli o prodloužení stavu nouze

Španělský parlament ve čtvrtek rozhodl o tom, že má být v zemi o další dva týdny prodloužen nouzový stav. Ten tamní vláda vyhlásila už v polovině března a na dva týdny omezila volný pohyb na nejnutnější nákupy, cesty k lékaři či do práce.

Posléze toto omezení parlament prodloužil do Velikonoc a vláda rovněž nařídila zastavit práci v provozech, které nejsou nezbytně nutné pro chod země. Před hlasováním premiér v parlamentu řekl, že epidemie se ve Španělsku brzy začne chýlit ke konci.„Oheň začínáme mít pod kontrolou,“ prohlásil.

Sánchez ve čtvrtek v parlamentu také řekl, že podle něj toto prodloužení nebude stačit a vláda bude posléze žádat prodloužení o dalších 15 dní, tedy do 10. května.

Itálie se pomalu zotavuje

Situace se začíná obracet k lepšímu i v Itálii. Říkají to sami zdravotníci z epicentra nákazy. Kdy a jak rušit karanténu, teď však italskou společnost rozděluje. Podle premiéra Giuseppe Conteho vláda zvažuje, že zmírní část omezení ještě v dubnu. „Musíme si určit sektory, které mohou obnovovat činnost. Pokud to vědci potvrdí, budeme moci začít uvolňovat některá opatření už před koncem měsíce,“ řekl Conte.

Zákazy vycházení před Velikonocemi porušuje stále víc lidí. Policie v Lombardii zjistila zvýšení provozu o deset procent. Italové ale budou moci o velikonoční neděli přece jen nahlédnout do prázdného milánského Dómu.

Merkelová vidí důvody k optimismu

Německo ve středu zaznamenalo dalších 246 úmrtí. Za poslední dva dny jich tak podle Institutu Roberta Kocha (RKI) dohromady zemřelo rekordních 500. Prokázaných infekcí je více než 108 tisíc, za posledních 24 hodin jich přibylo téměř pět tisíc. Kolem 50 tisíc nemocných se už ale vyléčilo. 

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn počítá s tím, že po skončení velikonočních prázdnin bude zřejmě možné uvolnit některá dosavadní omezení.

Nejnovější koronavirový vývoj v Německu dává podle kancléřky Angely Merkelové důvod k opatrnému optimismu. Není nutné zpřísňovat opatření v boji proti nákaze, s pandemií ale bude spolková republika žít ještě dlouho, řekla ve čtvrtek. 

Pozitivní vývoj vidí Merkelová třeba v tom, že už trvá výrazně déle, než se zdvojnásobí počet registrovaných infekcí. „Často jsem měla starost, jestli nebudeme muset zpřísňovat opatření, jestli to u nás nebude jako v některých sousedních zemích,“ poznamenala kancléřka, podle níž to ale není nutné. Zároveň však není možné teď polevit v dodržování přijatých opatření, protože „bychom mohli velmi rychle zničit to, čeho jsme dosáhli“. Koncentrace, disciplína a starost o ostatní, vyjádřená v této době dostatečným odstupem, jsou podle ní potřeba i o Velikonocích.

„S touto pandemií budeme muset žít dlouhou dobu, proto musíme postupovat velmi opatrně a po malých krocích,“ uvedla k možnému uvolňování opatření, která platí v celém Německu. O tom, zda některá z nich bude možné zrušit, se bude s premiéry spolkových zemí radit po Velikonocích. Důležitou pro toto rozhodnutí podle ní bude i studie akademie věd Leopoldina, která má být zveřejněna začátkem příštího týdne.

Přesný recept na to, jak postupovat, Merkelová nemá. Je ale proti tomu, aby se uvolnila opatření jen pro mladší, zatímco starší lidé by museli nadále žít bez kontaktů. „To nejde dohromady s humanitou a naší představou o společnosti,“ míní kancléřka.

O dalším postupu bude kancléřka jednat po Velikonocích 14. dubna s ministerskými předsedy spolkových zemí. 

V Polsku od středy přibylo 136 potvrzených případů nákazy a dalších šest infikovaných osob zemřelo. V Maďarsku se podle vládního webu koronavirus.gov.hu nově nakazilo 85 lidí a úmrtí je o osm víc. Obě země v pátek prodloužily omezení pohybu, přičemž Maďarsko tak učinilo na neurčito s tím, že vláda bude nezbytnost tohoto opatření vyhodnocovat každý týden.

Některé osady jsou v plošné karanténě

Na Slovensku platí už druhý den omezení pohybu. Problémy v dopravě nenastaly, policie pokračovala jen v namátkových kontrolách. V zemi je momentálně sedm stovek infikovaných. Desítky případů se objevily i ve vyloučených lokalitách. Úřady proto vůbec poprvé sáhly k plošné karanténě.

Týden poté, co slovenská armáda začala s testováním ve vyloučených lokalitách, se potvrdila nákaza u 31 lidí. Většina z nich se nedávno vrátila ze zahraničí, kde pracují. Karanténa se týká pěti osad ve třech obcích v okrese Spišská Nová Ves. Žije v nich víc než šest tisíc lidí. Samosprávy zajistí zásobování i zdravotní péči.

Podle vlády by šíření koronaviru bylo v osadách mnohem rychlejší, protože se vyznačují velkou koncentrací lidí a špatnými hygienickými podmínkami. Proto je třeba mít situaci pod kontrolou.

S vysvětlováním pomáhají občanské hlídky. Premiér přímo v regionu ujišťoval, že karanténa má ochránit lidi uvnitř i venku a nejedná se o nepřátelský akt. Romské organizace ale vnímají nasazení vojáků jako necitlivé a obávají se nárůstu nenávisti vůči menšině.

Kurz vyzval Rakušany, aby se o svátcích chovali disciplinovaně 

V Rakousku ve čtvrtek ráno evidovali 12 969 případů nákazy, tedy o 294 více než ve stejný čas ve středu. Mrtvých je 295. Tamní kancléř Sebastian Kurz v pondělí odhalil plán postupného uvolňování přísných opatření. Už tehdy avizoval, že bude možné se jím řídit jen v případě, že budou lidé poctivě dodržovat platná pravidla i o Velikonocích.

„Jsme zemí, která má v západní Evropě nejlepší vývoj… Ještě zdaleka ale nejsme za vodou, protože virus je stále ještě mezi námi a nebezpečí stále existuje,“ řekl předseda vlády a požádal lidi, aby v příštích dnech zůstali doma. „Prosím, nepořádejte o Velikonocích žádné rodinné oslavy,“ zdůraznil.

V sousedním Švýcarsku se ve čtvrtek po třech dnech, kdy se počet nových nákaz držel pod šesti sty, bilance potvrzených případů opět přiblížila k osmi stům. Aktuálně země hlásí přes 23 tisíc nemocných a 756 mrtvých.

Rusko a Ukrajina hlásí rekordní nárůsty 

Rekordně roste virová nákaza v Rusku. Oznámil to ve čtvrtek v Moskvě krizový štáb. Počet nemocných v zemi přesáhl hranici deseti tisíc. Za poslední den se nakazilo téměř 1500 lidí. Počet mrtvých se zvýšil o 13 na 76.

Hlavním epicentrem zůstává Moskva, kde je více než polovina nemocných.  Výjimečnost metropole jako hlavního ohniska ukazuje fakt, že v Petrohradě, druhém největším ruském městě, se za den nakazilo jen 44 lidí. Nákaza se nicméně rozšířila prakticky na celé území Ruska od Kaliningradské oblasti na západě až na Dálný východ.

Rekordní nárůst hlásí i sousední Ukrajina, kde bylo oproti středě zjištěno dalších 224 případů nákazy. Počet infikovaných se zvýšil na 1892. Nemoci podlehlo 57 lidí.

Svatební obřad v době koronaviru v Moskvě
Zdroj: Reuters

Bilance obětí koronaviru v Turecku se za poslední den zvýšila nejvíce od začátku epidemie, zemřelo 96 lidí. Úmrtí je tak celkem 908. Nakažených registrují úřady přes 42 tisíc, od středy přibylo 4056 nových případů.

Další opatření v Japonsku

Guvernér provincie Aiči ve středním Japonsku informoval, že od pátku v tomto regionu vyhlásí nouzový stav. Místní úřady lidi vyzvou, aby dobrovolně přestali vycházet z domu. Netýká se to nákupů jídla, návštěv nemocnic a dojíždění do práce.

Žádné tresty za nedodržení této výzvy nehrozí a obchodní aktivity zakázat nelze, píše agentura Kjódó. Úřady ale mohou vyvlastnit budovy a půdu v soukromém vlastnictví k využití proti viru nebo mohou zabavit zdravotnické potřeby a jídlo od firem, jež je odmítají prodat.

Japonský premiér Šinzó Abe v úterý formálně zavedl stejné opatření v Tokiu a dalších šesti částech země. V celém Japonsku je přes pět tisíc nakažených koronavirem. Za poslední den jich podle úřadů přibylo více než pět set. Cekem už v zemi zemřelo téměř sto lidí.

Nové ohnisko v Číně 

V pevninské Číně za středu přibylo 63 nových případů nákazy koronavirem. Informovaly o tom místní zdravotnické úřady. Podle agentury Reuters země zažívá druhý den v řadě nárůst nově infikovaných.

Zatímco původní ohnisko Wu-chan se ve středu po více než dvou měsících otevřelo a čínská vláda postupně uvolňuje opatření i jinde, nově platí omezení pohybu v odlehlém čínském městě Suej-fen-che na hranicích s Ruskem.

Ve středu totiž přes tamní hraniční přechod přicestovalo do Číny několik lidí, u kterých testy prokázaly koronavirus, píše BBC. Ve městě se nyní pro tyto pacienty staví také nemocnice se šesti sty lůžky. Čína navíc dočasně uzavřela všechny své pozemní hraniční přechody s Ruskem, to k tomuto kroku přistoupilo již dříve.

Australští policisté začali vyšetřovat zavlečení koronaviru z výletní lodi Ruby Princess. Z její paluby odebrali materiály obsahující informace o plavbě, informovala BBC. V březnu z lodi v Sydney po návratu z Nového Zélandu vystoupilo bez kontroly 2700 pasažérů a u některých se později prokázal koronavirus. Patnáct z nich zemřelo, což je zhruba třetina všech úmrtí na koronavirus v zemi.

Tam se dosud potvrdilo zhruba šest tisíc případů. Podle úřadů nových infikovaných ubývá, takže se začala připravovat letadla, jež mají dopravit do země občany, kteří uvázli v cizině.

Brazílie potvrdila první případ nákazy koronavirem u indiánů z odloučeného kmene Yanomami v Amazonském pralese. S odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala AFP. Virem se již dříve nakazilo nejméně sedm domorodců z jiných komunit, nyní se prokázal u patnáctiletého mladíka.

V Kanadě je téměř 20 tisíc nakažených koronavirem, počet mrtvých vzrostl na 436. Premiér Justin Trudeau sdělil, že od americké firmy 3M přišlo půl milionu respirátorů typu N95. Dodávky zdravotnického materiálu nedávno zpochybnil prezident Donald Trump. Vláda bude podle premiéra o modelování budoucího vývoje a o volbě strategie s nákazou jednat v příštích dnech.

Chameneí: Zákaz shromažďování bude platit i během ramadánu

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí upozornil, že o muslimském postním měsíci ramadánu bude platit zákaz shromažďování. Informovala o tom agentura AP. Pro věřící by to znamenalo, že se nebudou moci chodit modlit do mešit. V měsíci, kdy se za dne lidé postí a jí až při velkých sešlostech večer, se důraz klade právě na modlitbu.

Chameneí k Íráncům promluvil v televizi a ocenil je za to, jak si v době koronaviru vedou. V zemi bylo ve středu podle oficiálních údajů přes 66 tisíc infikovaných a více než čtyři tisíce mrtvých. Od soboty by se mělo začít s obnovou některých ekonomických aktivit. Ohlásil to prezident Hasan Rouhání, ale vyvolal tím obavy z možné nové vlny epidemie

Tchajwanské výhrady k WHO

Tchajwanská diplomacie ve čtvrtek oznámila, že požaduje omluvu za „zbytečné a pomlouvačné“ vyjádření, které pronesl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

WHO se stala terčem kritiky mimo jiné ze strany USA kvůli zvládání situace kolem šíření koronaviru. Ghebreyesus, který je z Eritreje, v této souvislosti ale obvinil Tchaj-wan, že podle jeho slov stojí za rasistickou kampaní jak proti němu, tak i proti dalším Afričanům. Informovala o tom agentura Bloomberg.