Zemřel Roger Scruton. Filozof a politolog se slabostí pro Československo

Ve věku 75 let zemřel britský konzervativní filozof a politolog Roger Scruton, jenž působil v takzvané podzemní univerzitě, která fungovala v komunistickém Československu v době normalizace. Scruton podle prohlášení na svých internetových stránkách zemřel po šestiměsíčním boji s rakovinou. Loni v listopadu v Praze od předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) obdržel za činnost v podzemní univerzitě stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Roger Scruton podle listu The Daily Telegraph vydal během své kariéry kolem padesáti knih. Působil i jako poradce britské vlády a v roce 2016 získal rytířský titul za své služby filozofii a vzdělávání.

Scruton patřil mezi výrazné osobnosti britských konzervativců. Bývalý konzervativní poslanec Daniel Hannan jej po oznámení skonu označil za „největšího konzervativce naší doby“. „Země přišla o ohromný intelekt, já jsem ztratil skvělého přítele,“ citovala Hannana stanice BBC.

Odchodu Rogera Scrutona lituje také britský ministr vnitra Sajid Javid, který vyzdvihl Scrutonovu podporu bojovníků za svobodu v zemích východní Evropy i jeho intelektuální přínos konzervativním směrům na západě.

Podle historika Timothyho Gartona Ashe byl Scruton člověkem mimořádného intelektu i humoru. Také Ash zdůraznil Scrutonovu podporu středoevropských disidentů.

Bytové semináře pro posluchače, kterým se školy uzavřely

Na činnosti podzemní univerzity se Scruton podílel v letech 1979 až 1989 a spolu s dalšími kolegy ze zahraničí vedl bytové semináře v Praze, Brně a Bratislavě pro ty, jimž režim neumožnil studium na vysokých školách.

Patří rovněž mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa, která vznikla v britském akademickém prostředí a jejímž cílem bylo podpořit československou neoficiální kulturu vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu.

Roger Scruton při přednášce na konferenci Forum 2000 (snímek z roku 2015)
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Do komunistického Československa konzervativní intelektuál sám jezdil až do roku 1985, kdy ho zatkla Státní bezpečnost a kdy byl ze země vypovězen, aniž se mohl vrátit.

Znovu přijel až v roce 1990 po pádu komunistického režimu. Své zážitky z normalizačního Československa a s tehdejšími disidenty shrnul v románu Notes from Underground, který pod českým názvem Zápisky z podzemí vyšel v roce 2015.

Jako uznání přínosu české vědě a vzdělanosti byl Scrutonovi v roce 2004 udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně. Prezident Václav Havel jej v roce 1998 vyznamenal Medailí za zásluhy.

Podzemní univerzita byla iniciativa utajovaných bytových seminářů, kterou vytvořil po svém vyloučení z Karlovy univerzity filozof a první mluvčí Charty 77 Jan Patočka. Po jeho smrti se iniciativy ujal Julius Tomin, který koncem roku 1978 zaslal prosbu o pomoc a spolupráci britské univerzitě v Oxfordu.

V roce 1979 v rámci podzemní univerzity poprvé vystoupila britská filozofka Kathleen Wilkesová. Později se spolupráce rozšířila a vznikla Vzdělávací nadace Jana Husa. Po jejím vzoru byly vytvořeny podobné instituce na univerzitách v dalších zemích, například ve Francii, v USA nebo v Kanadě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 8 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 35 mminutami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...