V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie (ID). Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.
Nacionalisté založili v europarlamentu novou frakci, povede ji Zanni z italské Ligy
Členy jsou poslanci tří větších stran, kromě francouzského RN také italské Ligy premiéra Mattea Salviniho a Alternativy pro Německo (AfD).
Dále ho tvoří menší počty europoslanců Dánské lidové strany, Strany Finů, Svobodné strany Rakouska, belgického Vlámského zájmu, Konzervativní lidové strany Estonska a českého hnutí Svoboda a přímá demokracie.
Zástupci nové frakce zdůraznili svůj cíl ukončit stále těsnější integraci Evropy. Italský lídr ID Marco Zanni hovořil o nutnosti zarazit v souvislosti s migrací politiku „otevřených přístavů“, kterou označil za destruktivní, a také o potřebě umožnit členským zemím Unie větší pružnost při řešení jejich hospodářské situace.
Zástupce německé AfD Jörg Meuthen se vyslovil pro zrušení sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho anexi Krymu a válce na východě Ukrajiny. Jussi Halla-aho ze Strany Finů (dříve Praví Finové) zmínil údajnou nefunkčnost eurozóny a snižující se možnosti občanů rozhodovat o svých vlastních daních.
Okamura: Důležité je právo zemí chránit své hranice či odmítnutí Turecka v Unii
Českou SPD reprezentoval místo některého z europoslanců přímo její šéf Tomio Okamura, s prioritami své strany EP ale neseznámil. Později řekl, že už ve středu schválila frakce svou konkrétní politickou deklaraci, jejímž základem je snaha prosazovat „spolupráci suverénních a svobodných evropských národů“.
Pro šéfa SPD jsou důležité zmínky o právu zemí chránit své hranice či odmítnutí možného členství Turecka v Unii. Připomněl také, že zástupci německé AfD výslovně souhlasili s tím, že nebudou otevírány otázky minulosti, především v souvislosti s takzvanými Benešovými dekrety, které po druhé světové válce mimo jiné umožnily zabavení majetku etnických Němců a jejich odsun z území tehdejšího Československa.
Nacionalisté dosud měli dvě frakce
Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout. V EP tak působila Evropa národů a svobody (ENF), která měla celkem 36 poslanců, a také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s 48 poslanci.
Členy ENF byly například francouzské Národní sdružení, italská Liga, Svobodná strana Rakouska či nizozemská Strana pro svobodu. V EFDD působilo třeba italské Hnutí pěti hvězd, Alternativa pro Německo, česká Strana svobodných občanů či tehdejší Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage.
Ani nová frakce nesdruží všechny nacionalisty
Některé strany z těchto dvou frakcí se nyní setkávají v nové ID. Doplňují je zástupci Pravých Finů, kteří byli dosud součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Součástí nebude Farageova Strana pro brexit, i když je ID spolupráci s touto formací nakloněna. V ID nebude ani euroskeptické polské Právo a spravedlnost (PiS), o jehož účast stál italský premiér Salvini a které je nyní v konzervativním uskupení ECR. V nejsilnější lidovecké frakci EPP zůstává i maďarský Fidesz.
Evropský parlament má do britského odchodu z Unie 751 křesel a podle Le Penové mají po květnových eurovolbách strany kritické k dosavadnímu směřování EU asi dvě stovky poslanců.
