Mayová slíbila, že rezignuje. Brexitovou dohodu podpoří i někteří euroskeptici, severoirští unionisté ji dál odmítají

Mayová podmínila svůj odchod z čela vlády schválením brexitové dohody (zdroj: ČT24)

Britská premiérka Theresa Mayová oznámila konzervativcům, že je ochotná rezignovat, pokud poslanci napotřetí schválí její brexitovou dohodu. Podle médií přibývá zákonodárců, kteří dokument podpoří – včetně exministra zahraničí Borise Johnsona. Podle severoirských unionistů ale ohrožuje integritu země. Šéf britské Dolní komory John Bercow navíc zopakoval, že další hlasování nepřipustí, pokud smlouva s EU nedozná významných změn. Britští poslanci večer hlasují o osmi vlastních návrzích, jak by měl podle nich vypadat brexit.

Konkrétní datum odchodu Mayová neuvedla. „Jsme skoro tam. Jsme téměř připraveni začít novou kapitolu a budovat tu jasnější budoucnost. Ale než to dokážeme, musíme dokončit rozdělanou práci,“ zdůraznila premiérka.

„Vím, že někteří lidé se obávají, že pokud budete hlasovat pro dohodu o odstoupení od smlouvy, budu to brát jako mandát druhé fáze bez rozpravy, kterou potřebujeme mít. Nebudu – slyším, co říkáte,“ řekla také. 

Mayová podmínila svůj odchod z čela vlády odsouhlasením brexitové dohody, kterou parlament už dvakrát jasně odmítl.

„Pracujeme na tom, abychom zaručili Britům, že se brexit uskuteční. Máme dohodu, která ruší naše členství v Evropské unii. Ta Bruselu zabraňuje v rozhodování o našich zákonech, imigrační a zemědělské politice. Jiné možnosti toto nezaručují – ty povedou k odkladu, nejistotě a riziku, že brexit vůbec nebude,“ varovala odpoledne premiérka.

Jeden z hlavních podporovatelů brexitu Boris Johnson podle novinářů řekl svým kolegům z euroskeptického křídla Konzervativní strany, že dojednané podmínky brexitu za současných okolností podpoří. „Boris Johnson mění strany a podpoří dohodu,“ tvrdí jeden z informovaných zdrojů. Podle Sky News podpoří smlouvu rovněž bývalý vůdce Konzervativní strany Ian Duncan Smith.

Mayové nikdy nešlo o veřejný zájem, reaguje Corbyn

Podle šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna slib Mayové odstoupit za podporu dohody potvrdil, že její „chaotické vyjednávání o brexitu bylo vždy jen o stranických problémech, nikoli o principech nebo veřejném zájmu“. Podle Corbyna by měl nakonec rozhodnout britský lid.

„Pokud to skončí prosazením brexitu na základě dohody, kterou nikdo nepodporuje – dohody tak špatné, že premiérka musela slíbit rezignaci, aby ji prosadila – tak z toho bude ještě horší projekt, a ten je už tak dost zlý,“ komentovala postoj Mayové předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová.

Poslanci Konzervativní strany až do prosince nemohou Mayovou z funkce odvolat, neboť se o to neúspěšně pokusili na konci loňského roku a stranická pravidla říkají, že to opět mohou zkusit až po roce.

Řada prominentních hlasů v Konzervativní straně uváděla změnu vedení jako podmínku pro podporu brexitové dohody. V úterý tento přístup jasně formuloval exministr zahraničí a jeden z možných uchazečů o premiérský post Boris Johnson.

Překážky přetrvávají, irská pojistka se vrací do hry

Vláda podle všeho plánuje třetí hlasování o dohodě s EU uspořádat v pátek, do jejího prosazení je ovšem stále poměrně daleko. Překážkou zůstává předseda sněmovny, který trvá na tom, že třetí hlasování o dohodě umožní jen tehdy, dozná-li vládní návrh „významných změn“. Bercow zároveň kabinetu vzkázal, že jakýkoli pokus o přehlasování jeho požadavku bude zablokován. 

Kromě šéfa Dolní sněmovny Mayové stojí v cestě i dosud odmítavý postoj severoirské Demokratické unionistické strany (DUP). Šéfka DUP Arlene Fosterová potvrdila, že strana ani nadále nepodpoří brexitovou dohodu. Problém pro DUP představuje hlavně irská pojistka.

„V případě uplatnění má (irská) pojistka potenciál vytvořit interní obchodní hranici uvnitř Spojeného království,“ uvádí DUP, o jejíž podporu se v dolní komoře parlamentu opírá menšinová vláda konzervativců. „Pokud vláda předloží nové hlasování, nepodpoříme ji,“ stojí v prohlášení.

Jako irská pojistka je označována pasáž brexitové dohody, která byla vytvořena s cílem zabránit za všech okolností obnovení hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Tento cíl EU s britskou vládou sdílí. Výsledný mechanismus by při schválení dohody začal platit na konci dojednaného přechodného období v případě, že by do té doby nebylo nalezeno jiné oboustranně přijatelné řešení se stejným výsledkem.

Stávající irská pojistka počítá s vytvořením „společného bezcelního prostoru“ EU a Británie, Severní Irsko by však zároveň podléhalo pravidlům jednotného unijního trhu kvůli umožnění bezproblémové výměny zboží. To vyvolává obavy, že hraniční kontroly by následně probíhaly na cestě mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

  • Narodila se 1. října 1956 ve městě Eastbourne v hrabství Východní Sussex na jihovýchodě Anglie. V Oxfordu vystudovala geografii a v 70. a 80. letech pracovala ve finančnictví, například v centrální bance. V letech 1986 až 1994 byla členkou městské rady v jednom z londýnských obvodů.
  • V roce 1997 byla zvolena do parlamentu, v letech 2002 až 2003 byla jako první žena v historii výkonnou předsedkyní Konzervativní strany. Byla členkou několika stínových vlád konzervativců a v květnu 2010 se stala ministryní vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti. Od roku 2012 byla už jen ministryní vnitra.
  • Byla pro setrvání Velké Británie v EU, ale držela se stranou kampaně. Poté prohlásila, že brexit je nevyhnutelný. Opakovaně odmítala výzvy k uspořádání nového hlasování s tím, že je nutno respektovat výsledek referenda.
  • Ministerskou předsedkyní se Mayová stala v červenci 2016. V premiérské funkci i v křesle vůdce konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron osobně vyhlásil. Po „železné lady“ Margaret Thatcherové se Mayová stala druhou premiérkou v dějinách Británie.
  • Předloni se rozhodla vypsat předčasné volby ve snaze posílit svou pozici před jednáním o odchodu země z EU. Konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně. Poté začalo vyjednávání Londýna a Bruselu o podmínkách brexitu.
  • Loni v červenci Mayová představila takzvaný plán z Chequers, vládní koncepci, která hodlala zachovat více obchodních vazeb na EU; zastánci brexitu bez dohody tento model označili za příliš měkký a Mayová se posléze sama ujala vyjednávání s EU. Její vláda později podpořila návrh dohody o brexitu připravený britskými a unijními vyjednavači.
  • V polovině loňského prosince Mayová ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a předsedkyní vlády. Předtím uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.
  • V polovině letošního ledna britský parlament dohodu o vystoupení země z EU odmítl, Mayová v parlamentu představila plán B a koncem února se poprvé zmínila o možnosti odkladu brexitu. Poslanci dohodu odmítli i při druhém hlasování 12. března, třebaže se Mayová den předtím domluvila s předsedou EK Jeanem-Claudem Junckerem na doplňku dohody, který zajišťuje, že EU se nebude snažit po neomezeně dlouhou dobu uplatňovat tzv. irskou pojistku, jež je sporným bodem dohody.
  • Po schválení odkladu brexitu Evropskou unií 21. března se Mayová dál snažila prosadit třetí hlasování v parlamentu o brexitové dohodě. I to ale prohrála a následně oznámila svou rezignaci.
  • Kromě brexitu musela Mayová jako premiérka řešit otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem loni v březnu na jihu Anglie. Z činu Británie obvinila dva údajné příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU. Británie pak vypověděla přes 20 ruských diplomatů a další ruské diplomaty v rámci solidarity vykázaly další země, včetně Česka.
  • Kritice za to, že se hned nesetkala s přeživšími a příbuznými, Mayová čelila po požáru výškové budovy Grenfell Tower v Londýně, při kterém v červnu 2017 zahynulo 72 lidí. Loni se částečně omluvila.
  • Zdroj: ČTK