Série „NE“ v britském parlamentu. Poslanci odmítli všechny navržené podoby brexitu, schválili odklad

Nahrávám video

Britští poslanci odsouhlasili odklad brexitu. Poprvé nejméně za sto let přebrali kontrolu nad programem své schůze a řešili východiska z brexitového patu. Žádný z alternativních plánů ale většinu nezískal. Největší podporu měla celní unie a potvrzení dohody v referendu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow navíc opět zdůraznil, že třetí hlasování o brexitové dohodě premiérky Theresy Mayové připustí jen v případě, že dokument dozná významných změn. Mayová přitom slíbila rezignaci, pokud dokument v parlamentu projde.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos končí. Děkujeme za pozornost.

  • 23:29

    List Guardian shrnul dnešní den titulkem: "Parlament se konečně vyjádřil: Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne."

  • 23:25

    Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Poslanci odsouhlasili legislativu, díky které se v příslušném britském zákonu změní datum brexitu na základě dohody z nedávného unijního summitu. Brexit bude buď k 12. dubnu, pokud neprojde brexitová dohoda, nebo k 22. květnu, pokud naopak bude odsouhlasena.

Neprošla celní unie, nové referendum ani odchod bez dohody

Zákonodárci hlasovali rovněž o různých variantách brexitového postupu. V úterý večer poslanci předložili celkem 16 variant dalšího postupu v brexitovém procesu, šéf sněmovny do hlasování posunul 8. Zákonodárci ale všechny varianty odmítli.

Podle ministra pro brexit Stephena Barclaye výsledek ukazuje, že nejlepší cestu vpřed představují dojednané podmínky odchodu z Unie, které ovšem sněmovna již dvakrát odmítla.

Konzervativní poslanec Oliver Letwin, který stál v čele snahy o uspořádání průzkumných hlasování o různých podobách brexitu, vyjádřil nad výsledkem hlasování zklamání. Dodal nicméně, že vývoj očekával, a považuje nyní za nutné dokončit hledání parlamentní většiny v pondělí. Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Nejvíce hlasů „pro“ dostal návrh labouristické poslankyně Margaret Beckettové, který podpořilo 268 zákonodárců a 295 bylo proti. Tento plán požaduje, aby byla jakákoli podoba brexitu dojednaná v parlamentu potvrzena voliči v referendu. Větší podporu, než měla před dvěma týdny vládní dohoda s EU, pak zaznamenal ještě návrh o vztazích po brexitu založených na celní unii s EU. Pro něj hlasovalo 264 poslanců, proti 272.

Alternativní brexitový plán labouristů podpořilo 233 členů Dolní sněmovny. Nad 200 hlasů se nedostaly návrhy o členství v jednotném unijním trhu, zrušení brexitu v případě bezprostřední hrozby odchodu bez dohody či naopak varianta s neřízeným brexitem 12. dubna.

Mayová dál lobbuje za svou dohodu, šéf sněmovny ale nové hlasování nedopustí

Mayová se při interpelacích v parlamentu vyhnula odpovědi na otázku, zda její vláda přijme výsledek chystaného hlasování poslanců a zda jej bude prosazovat jako vládní politiku.

„Pracujeme na tom, abychom zaručili Britům, že se brexit uskuteční. Máme dohodu, která ruší naše členství v Evropské unii. Ta Bruselu zabraňuje v rozhodování o našich zákonech, imigrační a zemědělské politice. Jiné možnosti toto nezaručují – ty povedou k odkladu, nejistotě a riziku, že brexit vůbec nebude,“ varovala premiérka.

Předseda sněmovny však trvá na své podmínce: třetí hlasování o dohodě prý umožní jen tehdy, dozná-li vládní návrh „významných změn“. Bercow zároveň kabinetu vzkázal, že jakýkoli pokus o přehlasování jeho požadavku bude zablokován. Rozhodnutí o tom, co představuje významnou změnu návrhu, je přitom čistě na Bercowovi, upozornil politický zpravodaj televize Sky News Faisal Islam.

Tusk: Britové by se v případě delšího odkladu brexitu měli účastnit eurovoleb

Předseda Evropské rady během dopoledne uvedl, že Evropský parlament by podle něj měl umožnit Velké Británii účast v květnových evropských volbách, pokud Londýn požádá o delší odklad brexitu. Podle Tuska by se tak mělo stát navzdory řadě nesouhlasných názorů europoslanců. Brusel by pak podle Tuskových slov na štrasburském plénu neměl zradit rostoucí počet Britů, kteří si přejí setrvání své země v EU či nové referendum.

Tusk před poslanci hovořil o výsledcích summitu evropských lídrů z minulého týdne, který dal Londýnu do 12. dubna čas na rozmyšlenou, jak naloží s odchodem z Unie. Do tohoto data má Británie stále na výběr mezi schválením rozvodové dohody, odchodem bez dohody, delším odkladem brexitu nebo jeho úplným odvoláním, řekl Tusk.

Pokud by však Britové požádali o delší odklad, vyžadovalo by to účast v květnových evropských volbách. Tusk podotkl, že ví o některých názorech z řad europoslanců, podle nichž není účast britských europoslanců v dalším volebním období žádoucí. Tento postoj je však podle něho nepřijatelný.

„Mohou mít dojem, že je dostatečně nezastupuje jejich britský parlament, ale musí cítit, že jsou reprezentováni vámi v tomto sále, neboť jsou to Evropané,“ prohlásil Tusk s odkazem na šest milionů lidí, kteří podepsali petici za zrušení brexitu.

Juncker: Ve srovnání s Británií je sfinga otevřená kniha

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se k brexitu při hodnocení bruselského summitu vyjádřil pouze krátce. „Pokud srovnám Británii se sfingou, tak mi sfinga přijde jako otevřená kniha,“ pronesl v narážce na fakt, že premiérka Mayová stále není schopna Bruselu jasně sdělit, co se bude ve věci odchodu její země z EU dál dít.

Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier poslance ujistil, že hlavní prioritou Bruselu zůstává ochrana práv unijních občanů žijících a pracujících v Británii, a to i v případě, že země odejde z bloku bez dohody. Zopakoval také, že nyní je na Londýnu, aby se rozhodl, jak dál. Zdůraznil, že na brexitu budou podle něj tratit obě strany a že důležité místo v nadcházejících vyjednáváních bude mít vybudování silných vzájemných vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev poprvé udeřil na centrum ruského gigantu Ozon

Ukrajinská armáda v noci zahájila dronový útok na ruskou Samarskou oblast a zasáhla klíčovou ropnou rafinerii a logistické centrum internetového obchodu Ozon. Informují o tom ruská i ukrajinská média s odkazem na svědectví z místa. Ruské útoky na Ukrajině si v noci vyžádaly nejméně dva lidské životy, píše server BBC.
08:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla mířícího z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla mířícího z Česka dva lidé. Podle českého ministerstva zahraničí to ale nebyli čeští občané. Stroj byl registrovaný v Německu, napsala agentura DPA. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena v pátek ve večerních hodinách, uvedla agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 2 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 2 hhodinami

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Ottawa přijde se stejnými cly

Spojené státy v sobotu ráno zavedly padesátiprocentní clo na kanadský dovoz v hodnotě dvaceti miliard dolarů (413 miliard korun). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit, píše agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.
06:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zasáhli největší nákupní centrum v Kryvém Rihu, šestnáct lidí zabili a 130 zranili

Rusové zasáhli v pátek odpoledne největší nákupní centrum v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Útok zabil nejméně šestnáct lidí a dalších sto třicet zranil. V kritickém stavu je i několik dětí. Další lidé včetně několika dětí zemřeli po ruském útoku v Mykolajivské oblasti. Mrtví či zranění civilisté jsou po ruských náletech také v Chersonské, Záporožské a Charkovské oblasti. Cílem náletu ruských dronů byl i hraniční přechod mezi Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoilu poblíž ruského Permu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump může zatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu, rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že vláda prezidenta Donalda Trumpa může prozatím pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě. Soud tím pozastavil rozhodnutí nižší instance, které další výstavbu zablokovalo. Informuje o tom agentura Reuters. Trump páteční rozhodnutí soudu uvítal.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu, jeden člověk zemřel

Při útoku na školu ve švédském městě Fagersta v pátek odpoledne zahynul jeden člověk. Večer to podle agentur oznámila policie na tiskové konferenci. Další tři lidé utrpěli zranění, dva z nich jsou ve vážném stavu. Policie potvrdila, že podezřelým je osmnáctiletý muž, kterého zadržela. K útoku podle médií použil meč.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.