Série „NE“ v britském parlamentu. Poslanci odmítli všechny navržené podoby brexitu, schválili odklad

5 minut
Žádný z alternativních plánů pro brexit britským parlamentem neprošel
Zdroj: ČT24

Britští poslanci odsouhlasili odklad brexitu. Poprvé nejméně za sto let přebrali kontrolu nad programem své schůze a řešili východiska z brexitového patu. Žádný z alternativních plánů ale většinu nezískal. Největší podporu měla celní unie a potvrzení dohody v referendu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow navíc opět zdůraznil, že třetí hlasování o brexitové dohodě premiérky Theresy Mayové připustí jen v případě, že dokument dozná významných změn. Mayová přitom slíbila rezignaci, pokud dokument v parlamentu projde.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos končí. Děkujeme za pozornost.

  • 23:29

    List Guardian shrnul dnešní den titulkem: "Parlament se konečně vyjádřil: Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne."

  • 23:25

    Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Poslanci odsouhlasili legislativu, díky které se v příslušném britském zákonu změní datum brexitu na základě dohody z nedávného unijního summitu. Brexit bude buď k 12. dubnu, pokud neprojde brexitová dohoda, nebo k 22. květnu, pokud naopak bude odsouhlasena.

Neprošla celní unie, nové referendum ani odchod bez dohody

Zákonodárci hlasovali rovněž o různých variantách brexitového postupu. V úterý večer poslanci předložili celkem 16 variant dalšího postupu v brexitovém procesu, šéf sněmovny do hlasování posunul 8. Zákonodárci ale všechny varianty odmítli.

Podle ministra pro brexit Stephena Barclaye výsledek ukazuje, že nejlepší cestu vpřed představují dojednané podmínky odchodu z Unie, které ovšem sněmovna již dvakrát odmítla.

Konzervativní poslanec Oliver Letwin, který stál v čele snahy o uspořádání průzkumných hlasování o různých podobách brexitu, vyjádřil nad výsledkem hlasování zklamání. Dodal nicméně, že vývoj očekával, a považuje nyní za nutné dokončit hledání parlamentní většiny v pondělí. Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Nejvíce hlasů „pro“ dostal návrh labouristické poslankyně Margaret Beckettové, který podpořilo 268 zákonodárců a 295 bylo proti. Tento plán požaduje, aby byla jakákoli podoba brexitu dojednaná v parlamentu potvrzena voliči v referendu. Větší podporu, než měla před dvěma týdny vládní dohoda s EU, pak zaznamenal ještě návrh o vztazích po brexitu založených na celní unii s EU. Pro něj hlasovalo 264 poslanců, proti 272.

Alternativní brexitový plán labouristů podpořilo 233 členů Dolní sněmovny. Nad 200 hlasů se nedostaly návrhy o členství v jednotném unijním trhu, zrušení brexitu v případě bezprostřední hrozby odchodu bez dohody či naopak varianta s neřízeným brexitem 12. dubna.

Mayová dál lobbuje za svou dohodu, šéf sněmovny ale nové hlasování nedopustí

Mayová se při interpelacích v parlamentu vyhnula odpovědi na otázku, zda její vláda přijme výsledek chystaného hlasování poslanců a zda jej bude prosazovat jako vládní politiku.

„Pracujeme na tom, abychom zaručili Britům, že se brexit uskuteční. Máme dohodu, která ruší naše členství v Evropské unii. Ta Bruselu zabraňuje v rozhodování o našich zákonech, imigrační a zemědělské politice. Jiné možnosti toto nezaručují – ty povedou k odkladu, nejistotě a riziku, že brexit vůbec nebude,“ varovala premiérka.

Předseda sněmovny však trvá na své podmínce: třetí hlasování o dohodě prý umožní jen tehdy, dozná-li vládní návrh „významných změn“. Bercow zároveň kabinetu vzkázal, že jakýkoli pokus o přehlasování jeho požadavku bude zablokován. Rozhodnutí o tom, co představuje významnou změnu návrhu, je přitom čistě na Bercowovi, upozornil politický zpravodaj televize Sky News Faisal Islam.

Tusk: Britové by se v případě delšího odkladu brexitu měli účastnit eurovoleb

Předseda Evropské rady během dopoledne uvedl, že Evropský parlament by podle něj měl umožnit Velké Británii účast v květnových evropských volbách, pokud Londýn požádá o delší odklad brexitu. Podle Tuska by se tak mělo stát navzdory řadě nesouhlasných názorů europoslanců. Brusel by pak podle Tuskových slov na štrasburském plénu neměl zradit rostoucí počet Britů, kteří si přejí setrvání své země v EU či nové referendum.

Tusk před poslanci hovořil o výsledcích summitu evropských lídrů z minulého týdne, který dal Londýnu do 12. dubna čas na rozmyšlenou, jak naloží s odchodem z Unie. Do tohoto data má Británie stále na výběr mezi schválením rozvodové dohody, odchodem bez dohody, delším odkladem brexitu nebo jeho úplným odvoláním, řekl Tusk.

Pokud by však Britové požádali o delší odklad, vyžadovalo by to účast v květnových evropských volbách. Tusk podotkl, že ví o některých názorech z řad europoslanců, podle nichž není účast britských europoslanců v dalším volebním období žádoucí. Tento postoj je však podle něho nepřijatelný.

„Mohou mít dojem, že je dostatečně nezastupuje jejich britský parlament, ale musí cítit, že jsou reprezentováni vámi v tomto sále, neboť jsou to Evropané,“ prohlásil Tusk s odkazem na šest milionů lidí, kteří podepsali petici za zrušení brexitu.

Juncker: Ve srovnání s Británií je sfinga otevřená kniha

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se k brexitu při hodnocení bruselského summitu vyjádřil pouze krátce. „Pokud srovnám Británii se sfingou, tak mi sfinga přijde jako otevřená kniha,“ pronesl v narážce na fakt, že premiérka Mayová stále není schopna Bruselu jasně sdělit, co se bude ve věci odchodu její země z EU dál dít.

Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier poslance ujistil, že hlavní prioritou Bruselu zůstává ochrana práv unijních občanů žijících a pracujících v Británii, a to i v případě, že země odejde z bloku bez dohody. Zopakoval také, že nyní je na Londýnu, aby se rozhodl, jak dál. Zdůraznil, že na brexitu budou podle něj tratit obě strany a že důležité místo v nadcházejících vyjednáváních bude mít vybudování silných vzájemných vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...