Série „NE“ v britském parlamentu. Poslanci odmítli všechny navržené podoby brexitu, schválili odklad

5 minut
Žádný z alternativních plánů pro brexit britským parlamentem neprošel
Zdroj: ČT24

Britští poslanci odsouhlasili odklad brexitu. Poprvé nejméně za sto let přebrali kontrolu nad programem své schůze a řešili východiska z brexitového patu. Žádný z alternativních plánů ale většinu nezískal. Největší podporu měla celní unie a potvrzení dohody v referendu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow navíc opět zdůraznil, že třetí hlasování o brexitové dohodě premiérky Theresy Mayové připustí jen v případě, že dokument dozná významných změn. Mayová přitom slíbila rezignaci, pokud dokument v parlamentu projde.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos končí. Děkujeme za pozornost.

  • 23:29

    List Guardian shrnul dnešní den titulkem: "Parlament se konečně vyjádřil: Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne. Ne."

  • 23:25

    Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Poslanci odsouhlasili legislativu, díky které se v příslušném britském zákonu změní datum brexitu na základě dohody z nedávného unijního summitu. Brexit bude buď k 12. dubnu, pokud neprojde brexitová dohoda, nebo k 22. květnu, pokud naopak bude odsouhlasena.

Neprošla celní unie, nové referendum ani odchod bez dohody

Zákonodárci hlasovali rovněž o různých variantách brexitového postupu. V úterý večer poslanci předložili celkem 16 variant dalšího postupu v brexitovém procesu, šéf sněmovny do hlasování posunul 8. Zákonodárci ale všechny varianty odmítli.

Podle ministra pro brexit Stephena Barclaye výsledek ukazuje, že nejlepší cestu vpřed představují dojednané podmínky odchodu z Unie, které ovšem sněmovna již dvakrát odmítla.

Konzervativní poslanec Oliver Letwin, který stál v čele snahy o uspořádání průzkumných hlasování o různých podobách brexitu, vyjádřil nad výsledkem hlasování zklamání. Dodal nicméně, že vývoj očekával, a považuje nyní za nutné dokončit hledání parlamentní většiny v pondělí. Poslanci chtějí po víkendu vybírat z nejpopulárnějších možností, není však jasné, kolik by jich mělo v užším výběru figurovat.

Nejvíce hlasů „pro“ dostal návrh labouristické poslankyně Margaret Beckettové, který podpořilo 268 zákonodárců a 295 bylo proti. Tento plán požaduje, aby byla jakákoli podoba brexitu dojednaná v parlamentu potvrzena voliči v referendu. Větší podporu, než měla před dvěma týdny vládní dohoda s EU, pak zaznamenal ještě návrh o vztazích po brexitu založených na celní unii s EU. Pro něj hlasovalo 264 poslanců, proti 272.

Alternativní brexitový plán labouristů podpořilo 233 členů Dolní sněmovny. Nad 200 hlasů se nedostaly návrhy o členství v jednotném unijním trhu, zrušení brexitu v případě bezprostřední hrozby odchodu bez dohody či naopak varianta s neřízeným brexitem 12. dubna.

Mayová dál lobbuje za svou dohodu, šéf sněmovny ale nové hlasování nedopustí

Mayová se při interpelacích v parlamentu vyhnula odpovědi na otázku, zda její vláda přijme výsledek chystaného hlasování poslanců a zda jej bude prosazovat jako vládní politiku.

„Pracujeme na tom, abychom zaručili Britům, že se brexit uskuteční. Máme dohodu, která ruší naše členství v Evropské unii. Ta Bruselu zabraňuje v rozhodování o našich zákonech, imigrační a zemědělské politice. Jiné možnosti toto nezaručují – ty povedou k odkladu, nejistotě a riziku, že brexit vůbec nebude,“ varovala premiérka.

Předseda sněmovny však trvá na své podmínce: třetí hlasování o dohodě prý umožní jen tehdy, dozná-li vládní návrh „významných změn“. Bercow zároveň kabinetu vzkázal, že jakýkoli pokus o přehlasování jeho požadavku bude zablokován. Rozhodnutí o tom, co představuje významnou změnu návrhu, je přitom čistě na Bercowovi, upozornil politický zpravodaj televize Sky News Faisal Islam.

Tusk: Britové by se v případě delšího odkladu brexitu měli účastnit eurovoleb

Předseda Evropské rady během dopoledne uvedl, že Evropský parlament by podle něj měl umožnit Velké Británii účast v květnových evropských volbách, pokud Londýn požádá o delší odklad brexitu. Podle Tuska by se tak mělo stát navzdory řadě nesouhlasných názorů europoslanců. Brusel by pak podle Tuskových slov na štrasburském plénu neměl zradit rostoucí počet Britů, kteří si přejí setrvání své země v EU či nové referendum.

Tusk před poslanci hovořil o výsledcích summitu evropských lídrů z minulého týdne, který dal Londýnu do 12. dubna čas na rozmyšlenou, jak naloží s odchodem z Unie. Do tohoto data má Británie stále na výběr mezi schválením rozvodové dohody, odchodem bez dohody, delším odkladem brexitu nebo jeho úplným odvoláním, řekl Tusk.

Pokud by však Britové požádali o delší odklad, vyžadovalo by to účast v květnových evropských volbách. Tusk podotkl, že ví o některých názorech z řad europoslanců, podle nichž není účast britských europoslanců v dalším volebním období žádoucí. Tento postoj je však podle něho nepřijatelný.

„Mohou mít dojem, že je dostatečně nezastupuje jejich britský parlament, ale musí cítit, že jsou reprezentováni vámi v tomto sále, neboť jsou to Evropané,“ prohlásil Tusk s odkazem na šest milionů lidí, kteří podepsali petici za zrušení brexitu.

Juncker: Ve srovnání s Británií je sfinga otevřená kniha

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se k brexitu při hodnocení bruselského summitu vyjádřil pouze krátce. „Pokud srovnám Británii se sfingou, tak mi sfinga přijde jako otevřená kniha,“ pronesl v narážce na fakt, že premiérka Mayová stále není schopna Bruselu jasně sdělit, co se bude ve věci odchodu její země z EU dál dít.

Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier poslance ujistil, že hlavní prioritou Bruselu zůstává ochrana práv unijních občanů žijících a pracujících v Británii, a to i v případě, že země odejde z bloku bez dohody. Zopakoval také, že nyní je na Londýnu, aby se rozhodl, jak dál. Zdůraznil, že na brexitu budou podle něj tratit obě strany a že důležité místo v nadcházejících vyjednáváních bude mít vybudování silných vzájemných vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17AktualizovánoPrávě teď

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...