Žena, na jejíchž bedrech může stát největší politická výzva od role Winstona Churchilla během války. Dosavadní ministryně vnitra stane v čele britské vlády, aby celou zemi provedla co nejelegantněji rozvodem s Evropskou unií. Ačkoliv byla proti brexitu, teď je rozhodnuta z něj udělat výhodu pro Británii. Čelila výčitce, že nikdy neměla šanci obstát jako matka, nyní má – zejména u mladých lidí – vypěstovat novou důvěru v politiku.
Theresa Mayová převezme nelehké dědictví poté, co její sokyně Andrea Leadsomová souboj o čelo konzervativců vzdala. Obě se tak ušetřily klíčového hlasování – ve dvou předchozích Mayová suverénně zvítězila. Premiér David Cameron už avizoval, že nechce stěhování v Downing Street nijak prodlužovat. V úterý povede poslední zasedání kabinetu, o den později už zamíří se svou rezignací ke královně. Funkci má po něm Mayová formálně převzít během středečního večera.
„Je zřejmé, že má většinovou podporu Konzervativní strany. Těší mě, že se stane premiérkou,“ prohlásil Cameron. „Je silná, je kompetentní a více než schopná unést vůdčí roli, kterou tato země bude v příštích letech potřebovat. Bude mít mou plnou podporu,“ dodal.
Browna vyzývala k předčasným volbám, její nástup je v mnohém totožný
Přesto nyní vyvolal diskuze její devět let starý blog pro konzervativní webové stránky, kde Mayová v závěru textu kritizovala cestu labouristy Gordona Browna do čela vlády. Brown byl nástupcem odstoupivšího Tonyho Blaira a slova Mayové o absenci demokratického mandátu nyní přinesly vhodnou palebnou zbraň pro její odpůrce. Její způsob nástupu do Downing Street totiž scénář s označením „Brown“ v mnohém připomíná.
„Pokud se Gordon Brown rozhodne vypsat volby, jsme na ně připraveni. Nemá demokratický mandát. Jeho pověst je poznamenaná chybami po deseti letech jeho účasti ve vládě, navíc nepřichází s ničím novým. Předčasné volby? Sem s nimi,“ psala tehdy Mayová. Nyní přitom nové rozdání karet odmítá. Řádné parlamentní volby tak mají přijít na řadu až v roce 2020.
Krátce poté, co ji konzervativci uznali jako novou vůdkyni, Mayová oznámila snahu zahájit přípravy na vyjednávání s Bruselem, sjednotit zemi a dopomoci k „silnější, optimistické vizi budoucnosti nejen pro privilegované, ale pro všechny“. Kromě brexitu ji jako jeden z hlavních úkolů čeká nová politika imigrace. Výsledek referenda ostatně ukázal, že po takové změně je mezi Brity poptávka.
Británie podle Mayové musí imigraci snížit, stanovení časového rámce by prý ale „nebylo prospěšné“. Na jednáních ostatně vždy hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků do zemí Unie podle kvót. Kritiku unijních představitelů loni vyvolaly její výroky, že běženci zachycení na moři by měli být vraceni zpět i proti své vůli.
Dcera anglikánského faráře se narodila v Eatsbournu, klidném prostředí jihoanglického pobřeží v hrabství Východní Sussex. Navštěvovala veřejné i soukromé školy, pro univerzitní studium zvolila geografii na Oxfordu, kde promovala v roce 1977. Záhy poté začala pracovat pro centrální banku (Bank of England) a vydržela zde pět let. Oboru finančnictví se věnovala i následně.
V politice Mayová rozhodně není nováčkem – pohybuje se v ní už tři dekády. „Začala zalepováním obálek při místních sjezdech konzervativců, poté působila od roku 1986 do roku 1994 jako radní v londýnském okrsku Merton,“ píše její profil na stranickém webu. Dvakrát neúspěšně kandidovala do parlamentu v letech 1992 a 1994, poprvé zasedla ve Westminsteru v roce 1994 jako vyslankyně okrsku Maidenhead západně od Londýna.
V parlamentu zastávala mnoho postů včetně členství ve stínové vládě mezi lety 1999 až 2010. Byla také první ženou, které konzervativci svěřili vedení vnitrostranického chodu (roky 2002 až 2003). Resort vnitra převzala po volbách v roce 2010. „V této roli řídí vládní politiku v oblasti boje proti zločinu, ochrany hranic, usměrňování migrace a obrany Spojeného království před terorismem,“ uvádí její webový profil.
List Finantial Times označil Mayovou jako liberálně konzervativní političku a přirovnal ji k německé kancléřce Angele Merkelové. Podle komentátorů má pověst seriózně a chladně uvažující ženy, která pracuje s plným nasazením. Mnozí v ní proto vidí odkaz někdejší konzervativní premiérky Margareth Thatcherové.
Mayová se staví za snížení sociálních výdajů, hlasovala třeba za vyšší poplatky vysokoškolských studií. Byla také pro nasazení vojsk v Iráku a Afghánistánu nebo snížení počtu křesel v Dolní sněmovně. Prosazuje přísnější imigrační zákony, naopak k liberálnějším postojům ji řadí podpora sňatků homosexuálů.
Mayová se v roce 1980 provdala za bankéře Philipa Maye, se kterým se seznámili na večírku příznivců konzervativců během studií v Oxfordu. Žijí spolu ve městě Sonning nad Temží. Nastupující premiérka uvádí jako své koníčky nejčastěji vaření a procházky v přírodě. Ve sloupku pro magazín Balance popsala své zápolení s cukrovkou.
