V GRU se po zpackaných akcích chystají čistky, píše web podporovaný nepřítelem Kremlu

Nahrávám video

Série skandálů kolem ruských tajných agentů působících v zahraničí může v brzké době skončit čistkou ve vojenské rozvědce GRU. Píší o tom některá ruská média v souvislosti s možným odhalením totožnosti druhého údajného ruského agenta, který se v březnu na jihu Anglie podílel na pokusu otrávit armádním jedem bývalého ruského špiona Sergeje Skripala.

Spekulace o ohrožených postech vysokých důstojníků GRU se většinou opírají o nepotvrzené informace serveru MBCh-Media, který financuje nepřítel Kremlu a bývalý ruský oligarcha Michail Chodorkovskij.

Jeho web napsal, že v sobotu se v centrále ruského ministerstva obrany konala porada věnovaná skandálům pracovníků GRU v Nizozemsku, USA, Británii nebo Černé Hoře. Agenti vojenské rozvědky si tam podle jejích účastníků počínali krajně neodpovědně a nedodržovali elementární zásady utajení.

Sedm členů ruské GRU, po kterých FBI pátrá v souvislosti s kybernetickými útoky
Zdroj: Reuters

Už v září si podle MBCh-Media prezident Vladimir Putin, sám bývalý agent kontrarozvědky KGB a později šéf její nástupnické organizace FSB, povolal náčelníka GRU Igora Korobova. Ten prý si po návratu domů stěžoval na nevolnost.

Nizozemci odhalili ruské špiony díky odposlechům

obrázek
Zdroj: ČT24

Viník odpovědný za skandální vyhoštění čtyř údajných ruských agentů z Nizozemska, kde se podle tamních úřadů pokoušeli proniknout do počítačové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), se podle MBCh-Media už našel. Je jím prý druhý tajemník ruského velvyslanectví v Haagu Konstantin Bachtin, který hackerský útok na OPCW koordinoval. Nizozemská kontrarozvědka odposlouchávala jeho telefon a přípravy k tajné operaci sledovala od samého počátku.

Bachtin je údajně přítelem Anatolije Čepigy, agenta GRU, který se podle britských úřadů pod krycím jménem Ruslan Boširov pokusil v březnu v Salisbury otrávit Skripala. Totožnost druhého traviče odhalila v pondělí investigativní skupina Bellingcat. Byl jím prý Alexandr Miškin, lékař ve službách GRU, který do Británie přijel pod krycím jménem Alexandr Petrov.

Miškin i Čepiga byli vyznamenáni titulem Hrdina Ruska, tvrdí Bellingcat. O vyznamenání prý rozhodl zvláštním dekretem prezident Vladimir Putin.

Miškin ho podle lidí ze svého okolí dostal za „činnost vztahující se k okupaci Krymu nebo ke svrženému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovičovi“, uvádí Bellingcat. Janukovyč byl na Putinův pokyn během protivládních bouří v Kyjevě v roce 2014 tajně přepraven na Ruskem kontrolovaný Krym.

Nahrávám video

Vyznamenání, stejně jako jeho kolega Čepiga, dostal Miškin v listopadu 2014. Krátce nato se, opět stejně jako Čepiga, přestěhoval do bytu v moskevském mrakodrapu za 350 tisíc dolarů (téměř osm milionů korun). Byt nekoupil, byl mu podle oficiálních záznamů přidělen.

Hlavní výzvědná služba (GRU) je největší ruskou výzvědnou službou, jejím civilním protějškem je méně známá a operačně i personálně podstatně menší Služba vnější rozvědky (SVR).

GRU má podle agentury Reuters agenty po celém světě. Spadají přímo pod náčelníka generálního štábu a ruského ministra obrany. Informace o svých aktivitách GRU nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím.

GRU byla založena v roce 1918 pod názvem Registrační direktorát. Bolševický vůdce Vladimir Iljič Lenin trval na její úplné nezávislosti na ostatních tajných službách. O vytvoření vojenské špionážní agentury se zasadil Lev Trockij.

GRU se údajně výrazně angažovala nejen při okupaci Krymu v roce 2014 a proruské vzpouře v ukrajinském Donbasu, ale i na syrském bojišti, kde v září 2015 zahájila ruská armáda letecké útoky proti islamistům a syrské opozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...