Gruzínské město Čiatura se mělo stát rájem sovětských dělníků. Jeho sláva ale dávno zrezivěla, stejně jako tamní lanovky, které obyvatele vozí místo autobusů nebo tramvají. Už od padesátých let jsou to stále ty stejné. Z původních 25 linek jich zůstává v provozu sedmnáct.
Lanovku dostali dělníci v Čiatuře za Stalina. A jezdí s ní dodnes
Horizont ČT24: Stalinovy lanovky jezdí i po 60 letech (zdroj: ČT24)
Lanovka v gruzínské Čiatuře
Už na první pohled jsou rezavé a skřípající lanovky reliktem minulosti. Přesto zůstávají i více než půl století od uvedení do provozu stále funkční - v téměř původním stavu a 24 hodin denně.
Systém lanovek vznikl v padesátých letech především pro horníky, kteří tady už od 19. století těží mangan. Členitý terén totiž komplikoval výstavbu silnic. Od počátku tak sedmnáct linek funguje jako hromadná doprava.
„My všichni tady, včetně vesničanů, jsme na lanovce zcela závislí. Využívají ji i lidé zdaleka. Bez ní si život tady vůbec neumím představit,“ pochvaluje si neobvyklý způsob přepravy místní učitelka Lamara Vardosanidzeová.
Lanovka v gruzínské Čiatuře
I přes zastaralý technický stav se lidé lanovkou cestovat nebojí. K žádné vážné nehodě nedošlo a s občasnými výpadky se naučili žít. Řidička Nato Kupatadzeová zažila už nejednu poruchu.
„Technici museli kabinu táhnou sami. Jen rukama a s minimem vybavení. Sedm hodin jsme se velmi pomalu posunovali, až jsme se konečně dostali ke stanici. Přímo k nástupišti nás ale nemohli dotáhnout. Ven nás nakonec dostali až horští záchranáři,“ vzpomíná.
Lanovka v gruzínské Čiatuře
Po útlumu těžby klesl počet obyvatel Čiatury na třetinu. Město samotné tak na rekonstrukci lanovek peníze nemá a s jejich opravou zatím v rozpočtu nepočítá ani gruzínská vláda. Na šedesát let staré lanovky se tak místní budou muset spoléhat i dál.
„Touhle lanovkou jezdím už od malička. Její obsluha, řidiči nebo kontroloři, se za ta léta pochopitelně obměnili, ale lanovka - ta se vůbec nezměnila. Ta zůstává pořád stejná,“ pochvaluje si jeden z místních obyvatel.