Plánovaná haagská Úmluva o ochraně dětí zavede změny týkající se sporných případů odebírání potomků zahraničním rodinám, uvedla norská ministryně pro děti a rovnost Solveig Horneová. Podle médií by v některých případech děti odebrané cizincům v Norsku mohly být umístěny do rodin svých příbuzných v zahraničí, a nikoli do pěstounské péče v Norsku. Přistoupení k úmluvě žádal po Norsku i český premiér Bohuslav Sobotka v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových.
Zahraniční vlády budou mít také podle serveru The Local možnost požádat o přístup k případům, které řeší norská sociální služba. Norský krok, který vejde v platnost 1. července, dá severské zemi „nové prostředky, jak předcházet konfliktům na mezinárodní úrovni a jak je řešit, ať už se jedná o spory mezi rodiči, případy únosů dětí či případy porušování práv dětí“.
„Pokud má dítě prarodiče nebo strýce a tety, kteří se o dítě mohou postarat v jiné zemi, a pokud samo dítě má na tuto zemi vazby, je možnost, aby rodina v zahraničí převzala péči,“ prohlásila ministryně Horneová. Každé takové umístění v cizině ale musí „být řešeno uvážlivě a musí být v nejlepším zájmu daného dítěte“, dodala.
V pondělí rovněž Horneová oznámila, že zadala úřadu, který má dohled nad zdravotnictvím v zemi, aby prověřil řadu případů, kdy sociální služba Barnevernet rozhodovala o odebrání dítěte. Podle norského deníku Aftenposten není účelem změnit rozhodnutí v těchto případech, ale dosáhnout zkvalitnění práce kritizovaného úřadu.
„Víme, že Barnevernet udělal spoustu dobré práce, ale je také často kritizován, buď že zasáhl příliš brzy, nebo že zasáhl špatným způsobem, anebo že zasáhl příliš pozdě,“ vysvětlila Horneová.
„Chceme získat obrázek toho, jak tento systém pracuje, jak jsou řešena nucená odebrání, a co se stalo v případech, kdy systém zklamal,“ dodala.
Oznámení norské ministryně přichází po intenzivních kritikách sociální služby Barnevernet jak z Norska, tak z ciziny. Tento měsíc se ve více než 60 městech světa konaly demonstrace, jejichž účastníci obviňovali Barnevernet z „únosů“ dětí. Upozorňovali také na to, že velmi často se tyto případy týkají rodin, kde nejméně jeden rodič je cizinec.
