Svět 2014: Boj o Ukrajinu, který občas přehlušil teror Islámského státu

Únosy, vraždy a stínání hlav. Nad některými oblastmi Blízkého východu letos zavlála černá vlajka radikálů z Islámského státu (IS), kteří obsadili rozsáhlá území v Iráku a Sýrii. Důmyslná propaganda (IS) nalákala tisíce zahraničních bojovníků, jejichž návratu se Západ děsí. Útoky islamistů se ale množily také v Egyptě či Nigérii, kde skupina Boko Haram unesla stovky školaček, jejichž osud zůstává nejasný. Svět je navíc kvůli ukrajinské krizi na prahu druhé studené války. Na východě Ukrajiny se umíralo dlouhé měsíce i přes dohodnuté příměří. Západ stále opakuje, že Moskva podporuje tamní separatisty. Sankce vůči Kremlu proto zrušit nehodlá, ba naopak.

UKRAJINA: Od pádu Janukovyče až po křehké příměří

Ukrajinskou krizi odstartovalo rozhodnutí proruského prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Do ulic vyšly tisíce lidí, hlavně na kyjevský Majdan. Na konci ledna byl prezident nucen přijmout demisi vlády. V únoru pak při krvavém zásahu sil Janukovyčova režimu zemřely desítky lidí a Putinův spojenec prchnul za pomoci Moskvy ze země. Obyvatelé poloostrova Krym se posléze v neuznaném referendu přihlásili k Rusku, které poslalo na poloostrov neoznačené vojáky. Ruský parlament totiž posvětil Putinův návrh zasáhnout v případě ohrožení ruskojazyčného obyvatelstva. Konflikt se rozhořel také na „východní frontě“. V dubnu se vzbouřili prorusky smýšlející obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti a Kyjev reagoval vyhlášením „protiteroristické operace“. V květnu pak separatisté vyhlásili samozvané lidové republiky, které Kyjev ani Západ neuznaly. V témže měsíci se udála i další stěžejní věc – prezidentské volby, v nichž zvítězil oligarcha Petro Porošenko, přezdívaný „čokoládový král“. Ten následně podepsal asociační dohodu s EU. 

Napětí v zemi se značně zvýšilo po červencovém pádu letadla MH17 na východní Ukrajině a ruských konvojích, jež dorazily do oblasti bojů v srpnu. Tolik očekávané zářijové příměří nepřineslo konec bojů – obzvlášť v Doněcku pokračovaly přestřelky mezi ukrajinskými jednotkami a separatisty dlouhé měsíce. Západ mnohokrát obvinil Rusko, že podporuje rebely dodávkami zbraní i vojáků. Vzbouřenci si také ve vlastním referendu zvolili nové vedení Doněcké a Luhanské oblasti. Nový klid zbraní z prosince zatím vypadá nadějně, Ukrajina už ale stejně počítá mrtvé na tisíce. Země je navíc na pokraji bankrotu, čemuž nepřispívá kolabující ruská ekonomika, již drtí levná ropa a západní sankce. Na novou vládu v Kyjevě složenou z prozápadních stran tak rozhodně nečekají snadné časy.

IRÁK A SÝRIE: Boj s islamisty zatím bez větších úspěchů

Dění v Iráku poznamenala hlavně červnová ofenziva organizace Islámský stát (dříve ISIL), která dobyla řadu oblastí na severu Iráku a vyhlásila chalífát v čele s abú Bakrem Bagdádím. Sunnitští radikálové vystupují proti náboženským menšinám - zabili a zotročili stovky jezídů. Ženy využívají jako otrokyně a z dětí dělají vojáky. Postup džihádistů se od srpna snaží zastavit arabská koalice v čele s Američany, irácké jednotky i Kurdové. Na pozice islamistů útočí nejen v Iráku, ale také v Sýrii, kde pokračuje občanská válka, která vypukla v březnu 2011. Zatím si vyžádala přes 200 tisíc obětí, pět milionů lidí přišlo o domov. V zemi proti sobě válčí síly Asadova režimu, umírnění povstalci i radikálové v čele s frontou An-Nusra (odnoží al-Káidy) a zmíněným Islámským státem. Ten stále drží část strategického kurdského města Kobani na hranicích s Tureckem.

Radikálové letos zabili řadu rukojmích, jejich vraždu natočili na video. Naposledy se jednalo o šestadvacetiletého Američana Petera Kassiga. Předchozími oběťmi byli američtí novináři James Foley a Steven Sotloff a Britové Alan Henning a David Haines. Islámský stát proslul vypracovanou propagandou, umí využívat sociální sítě a naverboval tisíce zahraničních bojovníků. Svět se teď obává jejich návratu do vlasti. Jednotlivé země už připravují nebo zavedly různorodá bezpečnostní opatření.

EGYPT: Nebezpečný Sinaj a demonstrace na podporu Mursího

Režim se vypořádává s islamisty ze zakázaného Muslimského bratrstva. Odsouzeny jich byly stovky. Příznivci svrženého prezidenta Mursího se po celý rok vraceli do ulic. Islamističtí radikálové působí hlavně v oblasti Sinaje. Říkají si Ochránci Svatého města a nemilosrdně povraždili stovky egyptských policistů a vojáků. Vyhlásili válku autokratickému prezidentovi Abdalovi Fatáhovi Sísímu, kterého označují za přisluhovače Židů. Džihádisté nedávno slíbili věrnost Islámskému státu. A na Twitteru oznámili, že zabili Američana, který v Egyptě pracoval pro ropné společnosti.

NIGÉRIE: Skupina Boko Haram útočí na školy i mešity, unesla stovky dívek

Nigerijská vláda svádí už několik let boje s islamistickou militantní skupinou Boko Haram. Ta chce na severu země zavést radikální formu islámu. Na svědomí má životy několika tisíc lidí. Terčem jejich útoků byly často školy, mešity a státní instituce, policie i armáda. Letos v dubnu unesli radikálové z Boko Haram 300 školaček. Prohlásili, že si z nich dělají otrokyně a hodlají dívky prodat. Pár desítkám z nich se podařilo utéct, po zbytku se slehla zem. Do kampaně za propuštění školaček Vraťte nám naše dívky se zapojila řada známých osobností. Postupně ale zájem médií opadnul. Několikrát se objevily informace, že islamisté dívky propustí, nikdy k tomu ovšem nedošlo. Dívky údajně už dávno provdali. Šéf ozbrojenců Abubakar Shekau místo toho vyhlásil chalífát na území nigerijského města Gwoza – po vzoru Islámského státu.

IZRAEL vs. HAMAS: 50 dnů bojů, přes 2 tisíce mrtvých

Padesátidenní boje mezi palestinskými radikály z hnutí Hamas a Izraelci začaly v červenci kvůli únosu a vraždě tří mladých Izraelců na Západním břehu Jordánu. Za únosem stáli palestinští radikálové. Napětí pak zvýšila i brutální vražda mladého Palestince, kterého pro změnu upálili židovští extremisté. Krvavé incidenty zažehly v neklidné oblasti nebezpečnou jiskru. Na Izrael začaly létat z Pásma Gazy rakety, na něž Jeruzalém reagoval leteckými útoky. A později i spuštěním pozemní operace. Symboly konfliktu se staly izraelský protiraketový systém Iron Dome a tunely využívané Hamasem. Šlo o třetí izraelskou ofenzivu za 6 let. Boje za sebou zanechaly 2 200 mrtvých Palestinců a přes 70 Izraelců. Na straně Palestinců se jednalo ve velké většině o civilisty, včetně stovek dětí, u Izraelců o vojáky. Příměří podepsaly obě strany konfliktu 26. srpna. Obnova Gazy, kde bylo zničeno 20 tisíc domů, potrvá řadu let. Kvůli bojům přišli místní o důležitou infrastrukturu.

Tichá intifáda? Jeruzalém zažil neklidný podzim

Na podzim značně stouplo napětí v Jeruzalémě. V izraelské metropoli se odehrálo několik atentátů, při nichž útočníci najeli automobily do lidí na zastávce. Palestinský radikál také postřelil známého ultrapravicového židovského aktivistu Jehudu Glicka. Izrael kvůli tomu dočasně uzavřel komplex mešity Al-Aksá na Chrámové hoře, což vyhnalo Palestince do ulic. Násilnosti byly na denním pořádku, Izraelci proto vyslali do ulic policejní posily a opevnili tramvajové zastávky. V médiích se začalo hovořit o dokonce o tom, že v Jeruzalémě probíhá tichá intifáda. A izraelský premiér v polovině listopadu prohlásil, že je židovský stát ve válce o Jeruzalém. V prosinci pak přilila olej do ohně smrt palestinského ministra na demonstraci na Západním břehu. Incidenty neberou konce, což vede mezinárodní společenství k myšlence, zda nepřišel čas uznat Palestinu jako stát. Jako první evropská země tak učinilo Švédsko.

Další významné konflikty aneb kde to vře

AFGHÁNISTÁN– Vláda stále bojuje s radikálním hnutím Taliban, které svrhla v roce 2001 koalice států v čele se Spojenými státy. Afghánci si letos zvolili do čela státu Ašrafa Ghaního. Ten posléze podepsal klíčovou bezpečnostní dohodu s USA. Většina zahraničních bojových jednotek má opustit Afghánistán ještě do konce letošního roku. Počet útoků Talibanu mezitím roste. Letos v zemi zahynulo při sebevražedném atentátu i pět českých vojáků. Na konci října je vyznamenal za hrdinství prezident Miloš Zeman.


PÁKISTÁN - Vláda pokračuje v leteckých útocích proti povstalcům v kmenových oblastech při hranici s Afghánistánem. Desítky mrtvých si vyžádal červnový útok na letiště v Karáčí. Kromě Talibanu se k němu přihlásilo také Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU). V srpnu vyšly do ulic desetitisíce lidí, kterým se nelíbí politika současného premiéra Náváze Šarífa. Opozice tvrdí, že je vláda zkorumpovaná a loňské volby byly zfalšované. V prosinci pak země zažila vůbec nejkrvavější teroristický útok v historii země - radikálové z Talibanu povraždili ve škole v Péšávaru přes 120 dětí.


JIŽNÍ SÚDÁN– Od poloviny prosince 2013 zuří v zemi konflikt mezi příznivci prezidenta Salvy Kiira a rebely vedenými bývalým viceprezidentem Riekem Macharem. Každého z nich podporuje jiná etnická skupina. Kvůli bojům musel opustit své domovy více než milion lidí, desetitisíce jich při střetech zemřely. Konflikt pokračuje i přes květnové příměří. Nedostatkem potravin trpí v Jižním Súdánu až čtyři miliony lidí, tedy třetina obyvatel. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je tamní potravinová krize v současnosti nejhorší na světě.


LIBYE– Libye prožívá nejtěžší období od roku 2011, kdy byl svržen režim Muammara Kaddáfího. Vlivem jeho politiky neměla země vybudované funkční státní instituce. Bezvládí, které nastalo, využívají milice, jež se na Kaddáfího svržení podílely. Kontrolují části území a odmítají se podřídit centrální vládě. Zaútočily na parlament i na letiště a obsadili ropné terminály. Těžké boje mezi milicemi vypukly koncem července v Tripolisu – obětí jsou tisíce. Spojené státy v reakci evakuovaly z velvyslanectví svůj personál do Tuniska. Američany pak následovaly další státy včetně České republiky.


MEXIKO – V zemi už řadu let probíhá válka s drogovými gangy. Řada policistů i místních politiků je ale zkorumpovaná a se zločinci spolupracuje. Za dva roky vlády současného prezidenta Enriqueho Peni Nieta zemřelo při násilnostech v zemi přes 25 tisíc lidí. Nadvláda kartelů, násilí a korupce odstartovaly nebývalou vlnu migrace do Spojených států. Mexičtí pašeráci používají k propašování drog, zbraní i lidí přes hranice sofistikované tunely. Nejen Mexikem v poslední době hýbe kauza více než 40 studentů zavražděných drogovými gangy. Prezident chce kvůli tomu změnit ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 58 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...