Islamisté obsazují sever Iráku, vláda chce vyhlásit výjimečný stav

Mosul – Jedenáct let po pádu Saddáma Husajna dostávají islamisté napojeni na al-Káidu významné části Iráku pod svoji kontrolu. Irácký premiér Núrí Málikí požádal parlament o vyhlášení výjimečného stavu kvůli situaci v severní provincii Ninive, kterou obsadilo několik stovek islámských radikálů. Později místní představitelé oznámili, že se ozbrojencům podařilo obsadit i šest oblastí v severní provincii Kirkúk a dvě v sousední provincii Saláhaddín.

Nahrávám video

Málikí v televizi přečetl několikabodový plán, který má pomoci situaci vyřešit. Vláda se mimo jiné obrací také na zahraniční partnery včetně OSN. Premiér požádal parlament, aby svolal mimořádnou schůzi a rozhodl o vyhlášení mimořádných opatření a všeobecné mobilizace.

Předseda parlamentu Usáma Nudžajfí už předtím řekl, že do rukou radikálů padla celá provincie Ninive včetně jejího střediska Mosulu. Požádal o pomoc amerického velvyslance v Iráku a vyzval vládu a kurdskou regionální vládu, aby do Ninive poslaly posily. „Mosul je mimo kontrolu státu a vydán napospas ozbrojeným mužům. Prostřednictvím tlampačů vysvětlují, že přijeli město osvobodit a že útočit budou jenom na ty, kdo budou proti nim,“ sdělil jeden z iráckých představitelů.

Radikálové hlásící se k Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL), což je sunnitská organizace napojená na al-Káidu, obsadili komplex mosulských vládních institucí v pondělí večer po několikadenních bojích. Založili také požáry na policejních stanicích a osvobodili vězně.

Obsazení dvou oblastí z provincie Saláhaddín potvrdil nejmenovaný armádní generál. Radikálové se prý dostali do míst, odkud se předtím stáhly bezpečnostní složky. Podobným způsobem se ocitlo v jejich rukou i šest oblastí v další provincii Kirkúk. Samotné město Kirkúk leží přes 230 kilometrů severně od Bagdádu a stejně jako v celé provincii v něm žije smíšená komunita Arabů, Kurdů a Turkmenů. Kurdové usilují o připojení města k severoiráckým kurdským autonomním provinciím, čemuž se ale centrální vláda brání. V okolí města jsou významná naleziště ropy.

Politolog Azíz Džabr k současné situaci uvedl, že „pád Ninive je nebezpečnou hrozbou pro celý Irák“. To, že na některých místech vojáci a policisté uprchli, podle něj dokládá napojení povstalců na tyto složky.

Americké ministerstvo zahraničí útoky v Mosulu odsoudilo a situaci označilo za „extrémně vážnou“. Irácké vládě Američané nabídli svou pomoc. Znepokojení nad současnou bezpečnostní situací v Iráku vyjádřil i šéf OSN Pan Ki-mun.

ISIL využívá současné politické situace, kdy Málikí stále vyjednává s případnými koaličními partnery o složení vlády. Volby se konaly na konci dubna. ISIL se prezentuje jako ochránce zájmů sunnitů, které prý vláda šíity Málikího bude utiskovat jako dosud. Radikálové zahájili větší tažení v sunnitské provincii Anbár začátkem roku a podařilo se jim částečně obsadit tamní středisko Ramádí a rovněž Fallúdžu. Armáda sice proti bojovníkům zahájila protiofenzivu, ale města pod kontrolou dodnes nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...