Na Ukrajině vznikne prozápadní koalice. S Tymošenkovou i Ljaškem

Kyjev - Prozápadní strany zvolené v říjnových parlamentních volbách na Ukrajině se dohodly na koalici. Zástupci pěti politických subjektů včetně dvou nejsilnějších stran - prezidentského Bloku Petra Porošenka a Lidové fronty premiéra Arsenije Jaceňuka - mají koaliční smlouvu slavnostně podepsat během prvního zasedání parlamentu ve čtvrtek 27. listopadu.

Na koaliční vládě se bude kromě dvou jmenovaných stran podílet rovněž strana Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, populistická Radikální strana Oleha Ljaška a strana Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Arsenij Jaceňuk: „Rád bych vyslal velmi silný signál o jednotě mezi prezidentem a premiérem, o jednotě mezi Blokem Petro Porošenka a mnou vedenou Lidovou frontou“

Jednání o možné budoucí koalici začalo na Ukrajině koncem října, tedy ještě před tím, než byly známy konečné výsledky parlamentních voleb. Z nich pak vyplynulo, že nejvíce poslanců - 132 - bude mít v Blok Petra Porošenka. Jaceňukova Lidová fronta bude disponovat 82 zákonodárci a zbylé tři strany pak mají dohromady 74 mandátů. Budoucí vláda tak má ve 450členném ukrajinském parlamentu pohodlnou většinu.

  • Mezi hlavní body koaličního programu patří podle ukrajinských médií kurz na evropskou integraci země, orientace na členství v Severoatlantické alianci, zrušení poslanecké a soudní imunity a možnost ústavního odvolání hlavy státu, takzvaného impeachmentu.
  • Podle poslanců z Jaceňukovy Lidové fronty se budoucí vláda zaměří na posílení obranyschopnosti země, hospodářský rozvoj a soudní reformu.

Pro Tymošenkovou je zásadní věcí zrušení poslanecké imunity i neutrality země
   
Julija Tymošenková považuje za klíčové paragrafy koaliční smlouvy o zrušení poslanecké imunity, o což se prý zasadila právě ona. „Ve schváleném návrhu koaliční smlouvy je vytyčen úkol zrušení imunity všech politiků bez výjimky, dále soudců, prezidenta a poslanců,“ řekla Tymošenková novinářům.

Julija Tymošenková při nedávných volbách do ukrajinského parlamentu
Zdroj: ČTK/TASS/Konstantin Sazonchik

Za prvořadý úkol označila bývalá premiérka zrušení neutrality zakotvené dosud v ukrajinské ústavě. Podle kyjevských novinářů se koalice v programovém prohlášení otevřeně a jasně hlásí k úsilí o členství v NATO. Očekává se přitom, že tento krok vyvolá prudkou reakci Moskvy, která na zachování ukrajinské neutrality opakovaně trvá.

Biden jednal v Kyjevě, o možném rozšíření vojenské spolupráce se nezmínil

Porošenko se dnes v Kyjevě sešel s americkým viceprezidentem Joe Bidenem. Washington bude vždy podporovat demokratické změny na Ukrajině, řekl Biden, ale o žádné nové formě pomoci Kyjevu se nezmínil. Podle kyjevského tisku se přitom očekávalo oznámení posílení vojenských vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou, schůzka obou státníků ale do spekulací o dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu jasno nevnesla.

Joe Biden s manželkou po příletu do Kyjeva
Zdroj: Maxim Nikitin/ČTK/ITAR-TASS

Porošenko v této souvislosti řekl, že se s Bidenem dohodli na „závažné konzultativní a finanční pomoci Ukrajině“ ze strany Spojených států a Mezinárodního měnového fondu. Pomoc, jejímž smyslem je realizace ukrajinských reforem, má podle prezidenta přijít v nejbližší době.
 
„Udělejte, k čemu jste se zavázal, pane Putine,“ vzkázal Biden z Kyjeva do Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin musí podle něj dostát závazkům, které vyplývají z dohod o příměří na východě Ukrajině uzavřených počátkem září v Minsku.

Dopoledne doprovodil americký host Porošenka do centra Kyjeva, kde ukrajinský prezident položil květiny k památníku obětí krvavého zásahu na centrálním náměstí Nezávislosti letos v únoru. Demonstranti ale prezidenta přivítali pískotem. Z davu nespokojenců, kteří žádali důsledné potrestání viníků, se ozývaly výkřiky „Hanba“ a „Pryč s Porošenkem“. Lidé shromáždění na náměstí volali po potrestání protagonistů režimu svrženého proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nynější vládě vyčítali nedostatečně tvrdý postup proti exprezidentovi a jeho lidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...