Nigerijští vojáci prchli před Boko Haram, radikálové vyhlásili chalífát

Kano - Asi 480 vojáků z Nigérie uprchlo do Kamerunu po bojích s ozbrojenci z radikální skupiny Boko Haram. Ti napadli vojenské a policejní stanice u hranic. K útěku přiměli tisíce lidí. V neděli šéf ozbrojenců vyhlásil chalífát na území města Gwoza, které leží na severovýchodě Nigérie.

Útok na město Gamboru Ngala na severovýchodě Nigérie začal podle místních obyvatel v ranních hodinách, kdy ozbrojenci zaútočili zároveň na hlavní policejní stanici a vojenskou základnu známou jako „tábor Harmonie“. „Střelba sílila. Většina lidí uprchla do Kamerunu,“ citovala agentura AFP svědky.

Město bylo téměř zničeno při útoku islamistů letos v květnu, kdy bojovníci Boko Haram zabili více než 300 lidí. Ti, kdo přežili, obvinili armádu, že je nechala na holičkách. Po dnešním útoku uprchly stovky vojáků za hranice.  

Kamerun sice 18. srpna oznámil, že uzavřel hranici s Nigérií, aby své území ochránil před šířením eboly, málokdo ale věří, že má k dispozici dostatek prostředků, aby mohl uzavřít všechny hraniční přechody na hranici dlouhé 1 600 kilometrů.

Šéf ozbrojenců Abubakar Shekau vyhlásil o víkendu chalífát ve městě Gwoza. To leží ve státě Borno nedaleko hranice s Kamerunem a islamisté ho obsadili již začátkem srpna. Armáda se město snažila osvobodit i za pomoci leteckých útoků, zřejmě však neúspěšně. Shekau se zjevně nechal inspirovat Islámským státem. Ten vyhlásil chalífát na dobytých územích na severu Iráku a na severu Sýrie.

Řádění Boko Haram nebere konce  

Od dubna se pod kontrolu radikálů z Boko Haram dostala řada měst a oblastí na severovýchodě země, odkud se armáda stáhla. Členové hnutí Boko Haram rozpoutali vlnu násilí, která se ze severovýchodních států Borno, Yobe a Adamawa začala přelévat i do hlavního města. Jen za letošní rok zabila skupina při zhruba stovce teroristických útoků více než 3 000 lidí. Od roku 2009 zemřelo v bojích mezi Boko Haram a nigerijskou armádou více než 10 tisíc lidí. V dubnu milice Boko Haram unesly přes 270 dívek z gymnázia v Chiboku, z nichž většina je stále v zajetí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...