Možným změnám tuzemské ústavy se v uplynulých měsících konala pod patronací šéfa vládních legislativců Jana Chvojky série kulatých stolů. Kapacity ústavního práva, šéfové nejvyšších soudů nebo zástupci tuzemské prokuratury se shodli na tom, že po čtvrt století existence základní zákon republiky revizi potřebuje, ale úpravy by to měly být hlavně kosmetické.
Nepatrně by měla posílit hlava státu, která by (v rámci sjednocení praxe) mohla bez kontrasignace – podpisu premiéra – jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu, stejně jako to dělá u soudu Nejvyššího a Ústavního. Poslanec jako jednotlivec by pak do budoucna mohl přijít o zákonodárnou iniciativu.
Ústavě a její případné revizi se v poslední ze série tematických předvolebních debat České televize věnovali i kandidáti v nadcházejících sněmovních volbách, a přestože prakticky všichni vyjadřovali ústavě respekt a úctu a dramatické změny odmítali, v jejích úpravách by byli ve srovnání s ústavními esy přece jen o něco kreativnější. Proti změnám se vyslovila prakticky jen stávající pravicová opozice a Zelení.
ODS, TOP 09, Zelení: Ústava razantní změny nepotřebuje
„V ústavním pořádku žádné razantní a dramatické změny neplánujeme. Ústava je koncipovaná dobře, a pokud budeme schopni vnímat a respektovat materiální právo, kterému dává jasná pravidla, tak je to v pořádku. Zelení v tomto ohledu žádné radikální pozice nepřináší,“ řekl lídr královéhradecké kandidátky Michal Kudrnáč.
Proti zásahům se vyslovil i předseda ODS Petr Fiala. „Všichni bychom měli naplňovat ducha ústavy, to je správný postup, v ústavě bych žádné změny nedělal. Nevidím pro to ani politickou atmosféru, ani politickou vůli a bojím se změn, které povedou k většímu chaosu,“ varoval. „Vzpomeňme, jak se změnila situace se zavedením přímé volby prezidenta.“
Záznam předvolební debaty o stavu demokracie
Hra o vládu. STAN chtějí oslabit prezidenta na úkor šéfa sněmovny
Právě na ústavní pozici hlavy státu by se ovšem chtěl zaměřit politický střed – lidovci a Starostové a nezávislí. Druhá zmíněná formace ústy svého celorepublikového lídra Jana Farského navrhuje změnu způsobu, jímž prezident pověřuje premiéra sestavením vlády. Ve stávající praxi získává dva pokusy z Hradu, a pokud sněmovna kabinetu pokaždé nevysloví důvěru, třetí pověřovací pokus už nepatří hlavě státu, ale předsedovi dolní komory. Starostové navrhují pořadí zpřeházet.
„Stačilo by to upravit tak, aby třetí pokus, který má předseda sněmovny, byl druhý, a prezidentovi by zůstal první a třetí pokus. V tu chvíli by byla naše demokracie daleko stabilnější a bezpečnější,“ uvedl v debatě Farský. Jinak totiž podle něj hrozí, že prezident bude využití druhého pokusu odkládat – a nechá i celé volební období vládnout kabinet bez důvěry a v demisi.
Bez bližší specifikace chtějí pravomoci hlavy státu zúžit také lidovci. „Ústava a listina základních lidských práv jsou zásadní dokumenty, o jejichž revizi je třeba vést uvážlivou diskusi, praxe výkonu prezidentské funkce ukazuje, že je namístě se zamyslet nad pravomocemi prezidenta a nad tím, jestli by nebylo vhodné je více vymezit. K tomu bychom se klonili,“ řekl ministr kultury a lídr pražské kandidátky KDU-ČSL Daniel Herman.
ANO chce klouzavý mandát, ČSSD není proti
Pověřený šéf ČSSD a lídr plzeňské kandidátky Milan Chovanec posilování nebo oslabování prezidentských kompetencí nepodporuje. „Kdyby to chtěli zákonodárci měnit, měli to udělat zároveň s přímou volbou. Žádné zásadní změny nejsou potřeba,“ konstatoval.
Chovanec se současně přiklonil k debatě o zavedení klouzavého mandátu – čili institutu, kdy poslance, jenž se ujme ministerské funkce, zastoupí ve sněmovních lavicích náhradník. „Na Slovensku to dobře funguje, nebránil bych se, vidím to jako změnu efektivní, ale na to je potřeba širokou politickou shodu. Nemůže to být protlačeno 120 hlasy.“
Zavedení klouzavého mandátu je v debatě o změnách ústavy dlouhodobým tématem hnutí ANO, což v debatě potvrdil i místopředseda sněmovny a lídr zlínské kandidátky Radek Vondráček: „Ministr by měl prostor věnovat se svému ministerstvu, vydělala by na tom i sněmovna, protože by přišel nový náhradní poslanec, který by mohl pracovat ve výborech a mohl odvést svůj kus práce.“
Piráti, komunisté i SPD volají po referendu
Šéf Svobody a přímé demokracie a lídr její středočeské kandidátky Tomio Okamura akcentoval své tradiční téma, prosazení chybějícího zákona o všeobecném referendu po sesbírání sto tisíc podpisů. Soudci by podle Okamurových představ měli mandát vykonávat jen omezeně, SPD žádá také odvolatelnost politiků a „rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, aby mohl kontrolovat veškeré organizace, které inkasují veřejné peníze“.
Zákon o obecném referendu prosazují také Piráti. „Aby dobře fungovala, klíčová je informační kampaň a to, jakým způsobem zákon pokryje informování,“ doplnil Mikuláš Ferjenčík a rovněž akcentoval větší pravomoci NKÚ a kritizoval ČSSD za to, že navzdory deklarovaným zákonům zákon nedokázala prosadit. Odmítavé stanovisko, které v Senátu dali její senátoři, Chovanec vysvětlil vnitřní demokracií.
Stejný zájem na ústavních úpravách potom akcentovali i komunisté. „Máme velký rest, protože ústava není naplněna z hlediska zákona o celostátním referendu, a pokud bychom udělali nějakou revizi, slušelo by se posílit postavení NKÚ,“ řekla jednička jejich středočeské kandidátky Stanislav Grospič.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě zveřejněných volebních pravidel České televize.