Ukrajinci se připravují na tuhou zimu. „S chladem umíme žít,“ vzkazují Rusku

Letošní zima bude „nejhorší v historii“ kvůli přerušení dodávek elektřiny a tepla, varoval šéf ukrajinské státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Ruské rakety a drony poškodily přibližně 40 procent elektráren na Ukrajině. Výhřevná sezona přitom ve většině regionů obvykle začíná s posledním říjnovým týdnem. Podle Vitrenka je cílem Ruska nechat miliony lidí bez prostředků, jak se vyrovnat s chladem.

„V poslední době Rusko opakovaně útočilo na energetickou infrastrukturu na Ukrajině, což vedlo k výpadkům elektřiny ve velké části země,“ nechal se slyšet Vitrenko a dodal, že útoky také obzvláště silně zasáhly rafinerie v zemi.

„V plynovém sektoru se Naftogazu podařilo udržet téměř předválečnou úroveň. Produkce se však stále dostává pod palbu. Mnoho zaměstnanců také již zahynulo – nejen proto, že bojovali na frontě, ale byli zabiti i na svých pracovištích,“ zdůraznil.

Rusové v posledních dvou měsících aktivně ostřelují objekty ukrajinské energetické infrastruktury. Kvůli ostřelování musela země přistoupit k plánovaným odstávkám elektřiny a vláda vyzvala veřejnost, aby šetrněji nakládala se spotřebou.

Vitrenko už v srpnu v interview pro deník The Guardian upozornil, že tuto zimu na Ukrajině plánují snížit vnitřní teplotu v průměru o čtyři stupně tam, kde je vytápění centralizované a řízené místními úřady. O dva měsíce později, 14. října, prezident plynárenské společnosti v rozhovoru pro The Kyiv Independent potvrdil, že situace je horší, než se očekávalo, protože mnoho vodních topenišť je nepoužitelných.

Vitrenko také varoval, že Ukrajina má méně než polovinu zásob plynu potřebných k bezpečnému přečkání zimy. Plyn, který dováží z Evropské unie, přestal proudit, protože evropské země před náročnou zimou plní vlastní zásobníky.

Dobrovolné snižování spotřeby

V Kyjevě měla topná sezona začít před dvěma týdny, ale Naftogaz potvrdil, že se tak stane později, a naopak se kvůli nedostatku plynu a uhlí přestane topit dříve. Dva hlavní uhelné doly na Ukrajině pozastavily svou činnost kvůli útokům. Alternativou pro miliony lidí jsou elektrické sporáky, ale i tento zdroj je ohrožen. Prezident Volodymyr Zelenskyj avizoval, že je možný všeobecný výpadek elektřiny.

Ministerstvo energetiky uvádí, že kromě třiceti procent solárních elektráren a devadesáti procent větrných elektráren přišlo také o polovinu tepelné výroby, přičemž uhelné a paroplynové elektrárny jsou hlavním zdrojem elektřiny v zemi. Záporožská jaderná elektrárna, která zajišťovala pětinu ukrajinské výroby elektřiny, je nyní v rukou ruských okupantů.

Obce již snižují spotřebu elektřiny ve svých budovách, veřejné dopravě a městském osvětlení. Například v Žytomyru dochází k přerušení dodávek elektřiny v určitých časech a dnech v týdnu. Miliony občanů dobrovolně snižují spotřebu, jak je vidět v Kyjevě, kde mnoho podniků vypnulo část svého osvětlení. Přesto to podle ministerstva energetiky nestačí k tomu, aby se výpadky proudu nestaly pravidelným jevem.

Úřady vyzývají: Zásobte se

Úřady opakují, že občané se musí zásobit vybavením pro boj s chladem, od spacích pytlů a termo-oblečení až po dieselové generátory v obytných budovách. Ministr pro územní politiku Oleksij Černisov vystoupil 12. října na konferenci amerického think-tanku Atlantic Council s výzvou, aby mezinárodní spojenci poslali generátory, palivo, mobilní čističky vody a mobilní kotle.

„Zima bude velmi těžká, nebyli jsme připraveni, nepředpokládali jsme útok takového rozsahu proti energetické síti,“ řekla na stejné konferenci bývalá náměstkyně ministra zahraničí Olena Zerkalová. „Tato zima bude velmi, velmi temná a studená,“ dodala Oksana Nechiporenko, ředitelka nevládní organizace Global Office.

V sobotu desítky uprchlíků z Mariupolu čekaly v Kyjevě ve frontě, aby si od dobrovolníků převzaly krabice s potravinami. Zástupci neziskové organizace uvedli, že dostávají žádosti o pomoc, aby mohli přečkat zimu. Lidé žádají především o oblečení a spací pytle. Na Ukrajině žije podle údajů OSN asi sedm milionů vnitřně vysídlených, kteří z oblastí v blízkosti bojů uprchli jen s málem oblečení na zádech.

Umíme žít s chladem

Bývalá náměstkyně Zerkalová předpokládá, že situace vyvolá novou migrační vlnu, zejména rodin s dětmi, do Evropské unie i dalších oblastí Ukrajiny, které ještě mají více zdrojů. Španělský deník El País v minulém týdnu vedl v Kyjevě rozhovory s několika lidmi, kteří potvrdili, že se chystají opustit hlavní město a usadit se v druhých domovech nebo u příbuzných ve venkovských oblastech s autonomním vytápěním a přístupem k pitné vodě.

Kupříkladu Yulia Makuha se plánuje přestěhovat do Vinnycké oblasti ve středu země, kde její rodiče žijí v domě s vlastním topným systémem, který může fungovat na uhlí nebo na dřevo.

Vedoucí obchodu s horským vybavením Kaprikorn v Kyjevě Sergej Dogov vylíčil, že počet zákazníků prudce roste. „Kupují především plynová kamna, teplé oblečení a spacáky,“ dodal. Jedná se o stejné výrobky, které před dvěma týdny doporučil starosta města Vitalij Klyčko nakoupit pro nadcházející měsíce. Dogov popsal, že vlastní byt si vybavil skládacími solárními panely, které umístil na balkon, spolu se spacími pytli a kamny a několika plynovými kanystry.

V centru Černihivu bylo zřízeno výdejní místo oblečení pro evakuované z východních provincií, které jsou nejblíže frontě. Minulou středu Galina Volečuková, vedoucí distribučního centra, a její tým dobrovolníků komentovali situaci odhodlaně: „Rusko tuto bitvu nevyhraje, my umíme žít s chladem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové reagují na pobídky k míru zesílením útoků na ukrajinské civilisty

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.
před 43 mminutami

WHO se shodla na společném „manuálu“ proti pandemiím

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) ve středu v noci schválili přelomovou dohodu o společném postupu při řešení pandemií, informovala agentura AFP. Dohoda, k jejímuž uzavření dala podnět nákaza covidu-19, se rodila přes tři roky. Má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru. Aby smlouva vstoupila v platnost, musí ji v květnu schválit členské státy WHO.
před 49 mminutami

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 8 hhodinami

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 10 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 10 hhodinami
Načítání...