Danuše Nerudová, jedna ze tří favoritů voleb, končí již v jejich prvním kole. Zůstala daleko za svými očekáváními. I když to v posledních měsících vypadalo, že by se mohla dostat mezi dva nejúspěšnější kandidáty, nakonec oslovila jen patnáct procent voličů. O volebním neúspěchu může mluvit i Jaroslav Bašta (SPD). Kandidát hnutí SPD, které v loňských sněmovních volbách získalo téměř deset procent hlasů, nedosáhl ani na polovinu této hodnoty.
ANALÝZA: Nerudová a Bašta zůstali daleko za průzkumy
Danuše Nerudová mohla patřit k velkým překvapením české politiky. Svoji kandidaturu oznámila na svém twitterovém účtu na konci května se slovy, že „potřebujeme hlavu státu, která má schopnosti a energii stát v ekonomicky nelehké době na straně lidí. Všichni si zasloužíme naději na lepší časy“.
Její podpora v prvních průzkumech, které ji začaly zohledňovat, se pohybovala přibližně kolem sedmi procent hlasů. Akademička, která do loňského ledna působila jako rektorka Mendelovy univerzity v Brně a také předsedkyně důchodové komise Babišovy vlády, nepatřila mezi širokou veřejností známé kandidáty.
Začala se orientovat zejména na mladé voliče, ve své kampani hovořila čím dál více o potřebě změny. Jejími hesly se stala „Naděje pro lepší časy“ nebo „Změna, která nastartuje Česko“. Jako přednost zmiňovala i to, že na rozdíl od svých některých protikandidátů a také díky svému věku nemá žádnou komunistickou minulost.
Rostoucí podpora
I díky tomu, že jako občanská kandidátka začala po republice sbírat podpisy pro svoji kandidaturu, se stávala ve veřejnosti známější a přijatelnější. A zatímco v srpnu byla dle průzkumů agentury Median na stejné úrovni protikandidátů Marka Hilšera, Josefa Středuly či Pavla Fischera, už v září se jí podle stejné agentury podařilo odskočit a získat podporu na úrovni 11,5 procenta hlasů.
A její růst pokračoval. V říjnu dle agentury Ipsos podpora vzrostla ještě více, podporu jí vyjadřovalo přibližně 17 procent voličů.
I když se metodika jednotlivých agentur v průzkumech mění, důležitý zůstával trend. Na konci listopadu, tedy v době rozhodnutí o registraci kandidátů, se v podpoře dotáhla na do té doby dva lídry průzkumů, a to na Andrej Babiše (ANO) a Petra Pavla. Ve výzkumu společností Kantar a DataCollect pro Českou televizi ji ve volbě zvažovalo dokonce 34,5 procenta potenciálních voličů. V tomto případě se jedná o takzvaný volební potenciál.
- Aktuální volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by kandidát/ka mohl/a v současnosti hypoteticky získat v prezidentských volbách, pokud by se k němu/ní přiklonili všichni lidé, kteří jeho/její volbu do nějaké míry zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
V prosinci svoji pozici ještě vylepšila. Ve výzkumech společností Median a Kantar a DatataCollect se dokonce dostala na první pozici. Ve druhém jmenovaném průzkumu měla podporu 27 procent voličů, Andrej Babiš a Petr Pavel měli o půl procentního bodu méně.
V té době se však začalo stále častěji mluvit o problémech se studiem a s udělováním titulů v rámci doktorského studia na jedné z fakult v době, kdy byla Danuše Nerudová rektorkou. Kandidátka kauzu z počátku zlehčovala, následně o ní odmítala komunikovat s novináři a veřejností. Až po několika týdnech zveřejnila dílčí, i když obsáhlá vysvětlení. A chybu přiznala až těsně před volbami. To se promítlo i do voličské podpory.
Během ledna se ve volebních průzkumech z prvního místa začala postupně propadat až na třetí místo. I když jí průzkumy přisuzovaly vyšší volební zisk, trend byl neúprosný. Danuše Nerudová napříč agenturami ztrácela.
Volební potenciál Petra Pavla z lednového průzkumu společností Kantar a DataCollect dosahoval hodnoty 38,5 procenta hlasů. Ve volbách zvítězil s 34 procenty hlasů. Téměř tak naplnil svůj volební potenciál pro první kolo. Z dat získaných výzkumnými agenturami také vyplývalo, že nerozhodnutí voliči zvažovali svůj hlas právě pro Petra Pavla či Danuši Nerudovou. Voliči se tak nakonec rozhodli pro Petra Pavla.
Neúspěšný Jaroslav Bašta
Svůj volební potenciál pro první kolo naplnil také Andrej Babiš (ANO). Podle již citovaného průzkumu měl potenciál na úrovni 30,5 procenta hlasů, ve volbách získal ještě o tři procentní body více.
V závěru kampaně se zaměřil na vymezení vůči Jaroslavu Baštovi. Kandidát SPD se ve své kampani zaměřil na podobná témata jako Andrej Babiš. Oba kritizovali vládu Petra Fialy (ODS). Jaroslav Bašta dokonce mluvil o tom, že ji odvolá, i když k tomu prezident nemá pravomoci.
Velmi výrazně začal mířit i na voliče prezidentského kandidáta hnutí ANO. Bývalému premiérovi připomínal vládní opatření z doby covidu-19. Na svých sociálních sítích uváděl, „že hnutí ANO Andreje Babiše se spolčilo s Fialovou vládou a společně si prohlasovali výcvik čtyř tisíc ukrajinských vojáků za naši miliardu korun na území České republiky. Zároveň Andrej Babiš odmítl referendum o vystoupení České republiky z EU“. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura dokonce vyzval Andreje Babiše k odstoupení z voleb.
Jaroslavu Baštovi to přineslo úspěch. V průzkumech veřejného mínění se jen během prvního lednového týdne jeho podpora zdvojnásobila a dále rostla. I když sám Bašta očekával mnohem lepší výsledek, nakonec nedosáhl ani na polovinu procent hlasů, které ve sněmovních volbách v roce 2011 získalo hnutí SPD. Kandidát získal jen 4,81 procenta, což je velmi slabý výsledek pro něj, stejně jako pro SPD. Andreji Babišovi se tak nejspíše podařilo přesvědčit i některé Baštovy voliče, aby se již v prvním kole přiklonili na jeho stranu.
