Testy v neděli odhalily 10 549 případů covidu. Vláda se chystá rozvolňovat už tento týden

Nahrávám video
Události: Covid na ústupu?
Zdroj: ČT24

V neděli bylo v Česku zaznamenáno poprvé za tři týdny méně než deset tisíc nových případů covidu-19. Laboratoře odhalily 9060 nově nakažených, téměř o patnáct tisíc méně než minulou neděli. Dalších 1489 lidí se koronavirem nakazilo opakovaně, i v tomto případě je to mezitýdenní pokles. Vláda bude podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) schvalovat rozvolnění koronavirových pravidel tuto i příští středu. I přes zlepšování stavu epidemie  vybídl Rakušan k opatrnosti. Podle Státního zdravotního ústavu už v Česku naprosto převládá varianta omikron, radí proto zároveň odebírat vzorky z nosu i z krku.

On-line přenos

Koronavirus - únor

  • 7:54

    Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.

  • 7:41
    Česko

    Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.

  • 7:40

    SOBOTA 12. BŘEZNA

Za celý uplynulý týden laboratoře v zemi potvrdily celkem 229 530 nakažených. Je to méně než v předchozím rekordním týdnu, kdy přibylo téměř 249 tisíc případů covidu. Počty nakažených jsou v poslední době vysoké v souvislosti se šířením varianty omikron, která zároveň podle dosavadních studií způsobuje méně závažný průběh onemocnění než před ní dominantní varianta delta.

Hospitalizováno je v současné době asi o 600 lidí více než před týdnem. Jejich počet ale už nestoupá. Minulou neděli bylo v nemocnicích s covidem 2371 pacientů, od úterý se pak jejich počet držel nad 3 tisíci, v sobotu a v neděli klesl zpět pod tuto hranici. Počet lidí v těžkém stavu se mění jen minimálně. Před týdnem jich bylo 197, tedy o pět více než nyní.

Více lidí zemřelo

Mírně se ale v posledních dnech zvýšily počty lidí, kteří s koronavirem zemřeli. Za minulý týden bylo obětí 234, o týden dříve 155. Od pondělí do soboty zemřelo pokaždé více než 30 lidí, předtím se dva týdny počty úmrtí držely pod touto hranicí. Na neděli zatím připadá deset zemřelých, tyto údaje ale obvykle při dalších aktualizacích rostou.

Klesá zájem o očkování, které má bránit těžkému průběhu covidu. V neděli si pro vakcínu přišlo 2225 lidí. Menší zájem byl tento rok pouze 1. ledna, kdy bylo očkováno jen 61 lidí. Třetí, posilující dávku dostalo v neděli 1826 lidí, naopak první očkování podstoupilo pouze 90 zájemců. Ukončené očkování má v Česku více než 6,8 milionu lidí, třetí dávku dostalo téměř 3,9 milionu očkovaných.

Od konce února se má začít podávat takzvaná proteinová vakcína od společnosti Novavax, minulý týden odstartovala předregistrace zájemců. Touto látkou by se podle ministerstva zdravotnictví mohli nechat očkovat i ti, kteří mají obavy z modernějších mRNA vakcín.

Incidenční číslo se v mezitýdenním srovnání snížilo zhruba o 200, před týdnem bylo vyšší než 2300. Proti neděli kleslo ve všech krajích. Nejnižší je v Karlovarském kraji, kde na 100 tisíc obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 1738 nakažených.

Pod hranici 2 tisíc se incidence nově dostala ještě v Ústeckém a Jihočeském kraji. Nejvyšší naopak zůstává v Královéhradeckém kraji, na 100 tisíc obyvatel tam v uplynulém týdnu připadá 2296 případů koronaviru.

Laboratoře v neděli provedly zhruba 39 tisíc testů, což je proti předchozímu týdnu méně než polovina. Pozitivita se snížila u všech tří typů testů. V případě nejčastějších preventivních testů byla minulou neděli vyšší než 28 procent, nyní klesla pod 20 procent.

U takzvané diagnostické indikace, kdy se testují lidé s příznaky, klesl podíl pozitivních z 59 procent na necelých 38 procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, se snížila pozitivita o téměř deset procentních bodů na 22 procent.

Současná vlna epidemie by v nejbližší době měla podle prognóz gradovat a postupně slábnout. Za 14 dní skončí plošné testování ve firmách i ve školách, už od středy nebude třeba se prokazovat certifikátem o očkování nebo o prodělané nákaze v restauracích, službách či na akcích. V platnosti zůstane povinnost nosit respirátory uvnitř a omezení počtu účastníků na hromadných akcích. Vláda také hodlá zrušit pandemickou pohotovost. 

Vláda se chystá rozvolňovat

Kabinet podle Rakušana chystá schvalovat rozvolnění tento i příští týden. I přes chystané rozvolnění je podle ministra vnitra stále na místě opatrnost. Vicepremiér vyzval k dodržování základních opatření, jako jsou zakrývání dýchacích cest, dodržování rozestupů a hygienických opatření. „Také bych moc žádal, abychom nerezignovali ani na očkování, ani na rozum,“ řekl.

Nejnovější data podle Rakušana opravdu naznačují, že by se Česko mohlo ocitnout za vrcholem vlny, kterou způsobila varianta omikron. „Situace je pořád vážná, byť se zlepšuje. To, že nekončí tolik lidí na jednotkách intenzivní péče, je podle lékařů jednoznačným důsledkem toho, že ti, kteří jsou naočkovaní především třemi dávkami, skutečně nemají závažný průběh,“ uvedl. 

Od začátku epidemie v březnu 2020 odhalily laboratoře v Česku více než 3,2 milionu případů koronaviru. Přes 2,9 milionu lidí se z nákazy vyléčilo. S koronavirem naopak zemřelo 37 478 nakažených.

Školy mohou vyhlásit kvůli covidu volno

Ředitelé škol mohou od pondělí vyhlásit mimořádné volno až na deset dní nebo distanční výuku, pokud kvůli chybějícím učitelům v důsledku epidemie covidu-19 nemohou zajistit vzdělávání ve škole.

Zákon, který minulý týden podepsal prezident Miloš Zeman, vyšel v neděli ve Sbírce zákonů a od pondělí nabyl účinnosti. V případě, že ředitelé mimořádné volno nebo výuku na dálku vyhlásí, mají rodiče dětí do deseti let nárok na krizové ošetřovné ve výši 80 procent. Jestliže po 28. únoru krizové ošetřovné skončí, zůstane jim nárok na běžné ošetřovné ve výši 60 procent.

Nová pravidla mají podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Ředitelé škol mohou volno vyhlásit podle epidemické situace mezi zaměstnanci a nemusí využít všech deseti dnů najednou. Délka volna doplňuje právo ředitelů škol vyhlásit volno na pět dní během školního roku, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. 

Pro ředitelské volno se škola může rozhodnout v případě, že kvůli šíření nákazy dočasně nemůže zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá zákon pouze s možností mimořádného ředitelského volna. Předloha umožňuje vyhlášení distanční výuky nebo mimořádného volna i ze dne na den.

Zatímco u standardních pěti dnů ředitelského volna není nárok na ošetřovné, u mimořádného volna i výuky na dálku je. Podle současných pravidel mohou zaměstnaní rodiče do 28. února dostávat po celou dobu uzavření školy krizové ošetřovné ve výši 80 procent denního základu výdělku nebo alespoň 400 korun za den.

Vyhlášení volna ani výuky na dálku jim pro úřady škola potvrzovat nemusí, stačí prohlášení rodiče. Pokud krizové ošetřovné s koncem února skončí, zůstane rodičům nárok na běžné ošetřovné. To se vyplácí z nemocenského pojištění ve výši 60 procent základu příjmu po dobu devíti dnů, nebo samoživitelkám či samoživitelům 16 dnů. Školy pak už budou muset uzavření nebo přechod na výuku na dálku rodičům potvrdit.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 8 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 8 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 15 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 20 hhodinami
Načítání...