Testy v neděli odhalily 10 549 případů covidu. Vláda se chystá rozvolňovat už tento týden

Nahrávám video

V neděli bylo v Česku zaznamenáno poprvé za tři týdny méně než deset tisíc nových případů covidu-19. Laboratoře odhalily 9060 nově nakažených, téměř o patnáct tisíc méně než minulou neděli. Dalších 1489 lidí se koronavirem nakazilo opakovaně, i v tomto případě je to mezitýdenní pokles. Vláda bude podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) schvalovat rozvolnění koronavirových pravidel tuto i příští středu. I přes zlepšování stavu epidemie  vybídl Rakušan k opatrnosti. Podle Státního zdravotního ústavu už v Česku naprosto převládá varianta omikron, radí proto zároveň odebírat vzorky z nosu i z krku.

On-line přenos

Koronavirus - únor

  • 7:54

    Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.

  • 7:41
    Česko

    Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.

  • 7:40

    SOBOTA 12. BŘEZNA

Za celý uplynulý týden laboratoře v zemi potvrdily celkem 229 530 nakažených. Je to méně než v předchozím rekordním týdnu, kdy přibylo téměř 249 tisíc případů covidu. Počty nakažených jsou v poslední době vysoké v souvislosti se šířením varianty omikron, která zároveň podle dosavadních studií způsobuje méně závažný průběh onemocnění než před ní dominantní varianta delta.

Hospitalizováno je v současné době asi o 600 lidí více než před týdnem. Jejich počet ale už nestoupá. Minulou neděli bylo v nemocnicích s covidem 2371 pacientů, od úterý se pak jejich počet držel nad 3 tisíci, v sobotu a v neděli klesl zpět pod tuto hranici. Počet lidí v těžkém stavu se mění jen minimálně. Před týdnem jich bylo 197, tedy o pět více než nyní.

Více lidí zemřelo

Mírně se ale v posledních dnech zvýšily počty lidí, kteří s koronavirem zemřeli. Za minulý týden bylo obětí 234, o týden dříve 155. Od pondělí do soboty zemřelo pokaždé více než 30 lidí, předtím se dva týdny počty úmrtí držely pod touto hranicí. Na neděli zatím připadá deset zemřelých, tyto údaje ale obvykle při dalších aktualizacích rostou.

Klesá zájem o očkování, které má bránit těžkému průběhu covidu. V neděli si pro vakcínu přišlo 2225 lidí. Menší zájem byl tento rok pouze 1. ledna, kdy bylo očkováno jen 61 lidí. Třetí, posilující dávku dostalo v neděli 1826 lidí, naopak první očkování podstoupilo pouze 90 zájemců. Ukončené očkování má v Česku více než 6,8 milionu lidí, třetí dávku dostalo téměř 3,9 milionu očkovaných.

Od konce února se má začít podávat takzvaná proteinová vakcína od společnosti Novavax, minulý týden odstartovala předregistrace zájemců. Touto látkou by se podle ministerstva zdravotnictví mohli nechat očkovat i ti, kteří mají obavy z modernějších mRNA vakcín.

Incidenční číslo se v mezitýdenním srovnání snížilo zhruba o 200, před týdnem bylo vyšší než 2300. Proti neděli kleslo ve všech krajích. Nejnižší je v Karlovarském kraji, kde na 100 tisíc obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 1738 nakažených.

Pod hranici 2 tisíc se incidence nově dostala ještě v Ústeckém a Jihočeském kraji. Nejvyšší naopak zůstává v Královéhradeckém kraji, na 100 tisíc obyvatel tam v uplynulém týdnu připadá 2296 případů koronaviru.

Laboratoře v neděli provedly zhruba 39 tisíc testů, což je proti předchozímu týdnu méně než polovina. Pozitivita se snížila u všech tří typů testů. V případě nejčastějších preventivních testů byla minulou neděli vyšší než 28 procent, nyní klesla pod 20 procent.

U takzvané diagnostické indikace, kdy se testují lidé s příznaky, klesl podíl pozitivních z 59 procent na necelých 38 procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, se snížila pozitivita o téměř deset procentních bodů na 22 procent.

Současná vlna epidemie by v nejbližší době měla podle prognóz gradovat a postupně slábnout. Za 14 dní skončí plošné testování ve firmách i ve školách, už od středy nebude třeba se prokazovat certifikátem o očkování nebo o prodělané nákaze v restauracích, službách či na akcích. V platnosti zůstane povinnost nosit respirátory uvnitř a omezení počtu účastníků na hromadných akcích. Vláda také hodlá zrušit pandemickou pohotovost. 

Vláda se chystá rozvolňovat

Kabinet podle Rakušana chystá schvalovat rozvolnění tento i příští týden. I přes chystané rozvolnění je podle ministra vnitra stále na místě opatrnost. Vicepremiér vyzval k dodržování základních opatření, jako jsou zakrývání dýchacích cest, dodržování rozestupů a hygienických opatření. „Také bych moc žádal, abychom nerezignovali ani na očkování, ani na rozum,“ řekl.

Nejnovější data podle Rakušana opravdu naznačují, že by se Česko mohlo ocitnout za vrcholem vlny, kterou způsobila varianta omikron. „Situace je pořád vážná, byť se zlepšuje. To, že nekončí tolik lidí na jednotkách intenzivní péče, je podle lékařů jednoznačným důsledkem toho, že ti, kteří jsou naočkovaní především třemi dávkami, skutečně nemají závažný průběh,“ uvedl. 

Od začátku epidemie v březnu 2020 odhalily laboratoře v Česku více než 3,2 milionu případů koronaviru. Přes 2,9 milionu lidí se z nákazy vyléčilo. S koronavirem naopak zemřelo 37 478 nakažených.

Školy mohou vyhlásit kvůli covidu volno

Ředitelé škol mohou od pondělí vyhlásit mimořádné volno až na deset dní nebo distanční výuku, pokud kvůli chybějícím učitelům v důsledku epidemie covidu-19 nemohou zajistit vzdělávání ve škole.

Zákon, který minulý týden podepsal prezident Miloš Zeman, vyšel v neděli ve Sbírce zákonů a od pondělí nabyl účinnosti. V případě, že ředitelé mimořádné volno nebo výuku na dálku vyhlásí, mají rodiče dětí do deseti let nárok na krizové ošetřovné ve výši 80 procent. Jestliže po 28. únoru krizové ošetřovné skončí, zůstane jim nárok na běžné ošetřovné ve výši 60 procent.

Nová pravidla mají podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Ředitelé škol mohou volno vyhlásit podle epidemické situace mezi zaměstnanci a nemusí využít všech deseti dnů najednou. Délka volna doplňuje právo ředitelů škol vyhlásit volno na pět dní během školního roku, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. 

Pro ředitelské volno se škola může rozhodnout v případě, že kvůli šíření nákazy dočasně nemůže zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá zákon pouze s možností mimořádného ředitelského volna. Předloha umožňuje vyhlášení distanční výuky nebo mimořádného volna i ze dne na den.

Zatímco u standardních pěti dnů ředitelského volna není nárok na ošetřovné, u mimořádného volna i výuky na dálku je. Podle současných pravidel mohou zaměstnaní rodiče do 28. února dostávat po celou dobu uzavření školy krizové ošetřovné ve výši 80 procent denního základu výdělku nebo alespoň 400 korun za den.

Vyhlášení volna ani výuky na dálku jim pro úřady škola potvrzovat nemusí, stačí prohlášení rodiče. Pokud krizové ošetřovné s koncem února skončí, zůstane rodičům nárok na běžné ošetřovné. To se vyplácí z nemocenského pojištění ve výši 60 procent základu příjmu po dobu devíti dnů, nebo samoživitelkám či samoživitelům 16 dnů. Školy pak už budou muset uzavření nebo přechod na výuku na dálku rodičům potvrdit.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 40 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled