Nákaza omikronem nemusí zajistit dostatečnou imunitu, upozorňují studie. Proti této variantě ani proti jiným

Vědci zveřejnili první údaje o tom, jak dobře chrání překonání nákazy covidovou variantou omikron před další infekcí. Zatím omezené výsledky naznačují, že oproti nákaze variantou delta není imunita příliš silná.

Když se objevily první informace o tom, že varianta omikron je méně smrtná než varianta delta, vedlo to někdy k závěrům, že by se z ní mohla stát jakási náhrada vakcíny, tedy že mírný průběh nemoci spojený s tvorbou protilátek by měl vést ke vzniku kvalitních a dlouho trvajících protilátek.

První dvě studie, které zkoumaly reálnou imunitu po infekci omikronem, ale naznačují, že tato imunita nemusí do budoucna stačit. Obě spojuje to, že zatím neprošly recenzním řízením a jsou výsledkem zkoumání jen malého vzorku pacientů – jako předběžné prezentují výsledky i autoři zpráv. Nástup omikronu byl ale tak rychlý, že zatím rozsáhlé recenzované studie neměly čas vzniknout.

Na konci ledna vyšly dvě práce, jejichž výsledky varují před uspěchanou vírou v sílu ochrany, již prodělání omikronu přináší. Pokud je průběh nákazy omikronem jen mírný (což většinou bývá), pak je ochrana, kterou to poskytuje, příliš slabá proti nové nákaze omikronem. Současně je tato ochrana jen omezená proti variantě delta. To všechno platí u osob, které nebyly očkované. 

„Omikron je jako imunogen dost mizerný. Tvorbu protilátek stimuluje poměrně málo a reinfekce i během jednoho měsíce nejsou výjimkou (což dříve byly). Navíc to bohužel vypadá, že omikron nestimuluje vůbec tvorbu ochranných protilátek proti deltě (což dříve vypadalo, že by mohl). To by znamenalo, že delta by se časem (po vyvanutí delta-specifické imunity) mohla objevit po boku omikronu. Pokud tomu tak bude, očkování má ještě větší smysl, než je ochrana proti omikronu – a to je potřeba udržení imunity proti deltě,“ komentoval výsledky studie na Facebooku Iniciativy Sníh český buněčný biolog Adam Obr.

Autoři tvrdí, že: „Celkově je imunita proti infekci u omikronu mnohem nižší než imunita u delty, což koreluje se závažností infekce. Pokud tedy nedostanete těžkou nemoc se všemi jejími důsledky, nezískáte ani imunitu proti prodělané další infekci. A připomeňme, že i imunita z těžké infekce během několika měsíců rychle slábne. Celkem výsledky naznačují, že imunita navozená variantou omikron nemusí být dostatečná k tomu, aby zabránila infekci jinou, patogennější variantou, pokud se v budoucnu objeví.“

Náznaky z reálného života

Tato studie zkoumala jen séra odebraná z nakažených lidí. Ale podle amerického epidemiologa Erica Feigl-Dinga hlási zejména pediatři v poslední době časté reinfekce omikronem. Jde podle něj zatím stále jen o anekdotické důkazy, ale je jich spousta. „Když se dvě různé studie shodují s množstvím historek, je tu signál, že by to mohlo být reálné,“ podotýká.


Feigl-Ding ale věří, že tyto studie ukazují i jeden pozitivní výsledek. „Naznačují, že nákaza omikronem posiluje už existující imunitu vyvolanou očkováním,“ upozorňuje epidemiolog s tím, že omikron takto působí lépe, než tomu bylo u varianty delta.

Potvrzení tohoto i dalších výsledků ale bude vyžadovat delší dobu – teprve čas reálně ukáže, jak dlouho různé druhy imunity vydrží a jak budou účinné vůči současným i budoucím variantám covidu.

Nadále přitom platí, že vakcíny poskytují proti omikronu spolehlivou ochranu. Tři dávky podle posledních dat, která shromáždil epidemiolog Eric Topol na konci ledna, poskytují:

  • 45 až 50procentní ochranu proti infekci,
  • 85 až 90procentní ochranu proti nutnosti hospitalizace,
  • 90 až 95procentní ochranu proti úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 7 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 8 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 10 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 10 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 12 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 13 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 14 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.