Nákaza omikronem nemusí zajistit dostatečnou imunitu, upozorňují studie. Proti této variantě ani proti jiným

Vědci zveřejnili první údaje o tom, jak dobře chrání překonání nákazy covidovou variantou omikron před další infekcí. Zatím omezené výsledky naznačují, že oproti nákaze variantou delta není imunita příliš silná.

Když se objevily první informace o tom, že varianta omikron je méně smrtná než varianta delta, vedlo to někdy k závěrům, že by se z ní mohla stát jakási náhrada vakcíny, tedy že mírný průběh nemoci spojený s tvorbou protilátek by měl vést ke vzniku kvalitních a dlouho trvajících protilátek.

První dvě studie, které zkoumaly reálnou imunitu po infekci omikronem, ale naznačují, že tato imunita nemusí do budoucna stačit. Obě spojuje to, že zatím neprošly recenzním řízením a jsou výsledkem zkoumání jen malého vzorku pacientů – jako předběžné prezentují výsledky i autoři zpráv. Nástup omikronu byl ale tak rychlý, že zatím rozsáhlé recenzované studie neměly čas vzniknout.

Na konci ledna vyšly dvě práce, jejichž výsledky varují před uspěchanou vírou v sílu ochrany, již prodělání omikronu přináší. Pokud je průběh nákazy omikronem jen mírný (což většinou bývá), pak je ochrana, kterou to poskytuje, příliš slabá proti nové nákaze omikronem. Současně je tato ochrana jen omezená proti variantě delta. To všechno platí u osob, které nebyly očkované. 

„Omikron je jako imunogen dost mizerný. Tvorbu protilátek stimuluje poměrně málo a reinfekce i během jednoho měsíce nejsou výjimkou (což dříve byly). Navíc to bohužel vypadá, že omikron nestimuluje vůbec tvorbu ochranných protilátek proti deltě (což dříve vypadalo, že by mohl). To by znamenalo, že delta by se časem (po vyvanutí delta-specifické imunity) mohla objevit po boku omikronu. Pokud tomu tak bude, očkování má ještě větší smysl, než je ochrana proti omikronu – a to je potřeba udržení imunity proti deltě,“ komentoval výsledky studie na Facebooku Iniciativy Sníh český buněčný biolog Adam Obr.

Autoři tvrdí, že: „Celkově je imunita proti infekci u omikronu mnohem nižší než imunita u delty, což koreluje se závažností infekce. Pokud tedy nedostanete těžkou nemoc se všemi jejími důsledky, nezískáte ani imunitu proti prodělané další infekci. A připomeňme, že i imunita z těžké infekce během několika měsíců rychle slábne. Celkem výsledky naznačují, že imunita navozená variantou omikron nemusí být dostatečná k tomu, aby zabránila infekci jinou, patogennější variantou, pokud se v budoucnu objeví.“

Náznaky z reálného života

Tato studie zkoumala jen séra odebraná z nakažených lidí. Ale podle amerického epidemiologa Erica Feigl-Dinga hlási zejména pediatři v poslední době časté reinfekce omikronem. Jde podle něj zatím stále jen o anekdotické důkazy, ale je jich spousta. „Když se dvě různé studie shodují s množstvím historek, je tu signál, že by to mohlo být reálné,“ podotýká.


Feigl-Ding ale věří, že tyto studie ukazují i jeden pozitivní výsledek. „Naznačují, že nákaza omikronem posiluje už existující imunitu vyvolanou očkováním,“ upozorňuje epidemiolog s tím, že omikron takto působí lépe, než tomu bylo u varianty delta.

Potvrzení tohoto i dalších výsledků ale bude vyžadovat delší dobu – teprve čas reálně ukáže, jak dlouho různé druhy imunity vydrží a jak budou účinné vůči současným i budoucím variantám covidu.

Nadále přitom platí, že vakcíny poskytují proti omikronu spolehlivou ochranu. Tři dávky podle posledních dat, která shromáždil epidemiolog Eric Topol na konci ledna, poskytují:

  • 45 až 50procentní ochranu proti infekci,
  • 85 až 90procentní ochranu proti nutnosti hospitalizace,
  • 90 až 95procentní ochranu proti úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 14 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...