Nákaza omikronem nemusí zajistit dostatečnou imunitu, upozorňují studie. Proti této variantě ani proti jiným

Vědci zveřejnili první údaje o tom, jak dobře chrání překonání nákazy covidovou variantou omikron před další infekcí. Zatím omezené výsledky naznačují, že oproti nákaze variantou delta není imunita příliš silná.

Když se objevily první informace o tom, že varianta omikron je méně smrtná než varianta delta, vedlo to někdy k závěrům, že by se z ní mohla stát jakási náhrada vakcíny, tedy že mírný průběh nemoci spojený s tvorbou protilátek by měl vést ke vzniku kvalitních a dlouho trvajících protilátek.

První dvě studie, které zkoumaly reálnou imunitu po infekci omikronem, ale naznačují, že tato imunita nemusí do budoucna stačit. Obě spojuje to, že zatím neprošly recenzním řízením a jsou výsledkem zkoumání jen malého vzorku pacientů – jako předběžné prezentují výsledky i autoři zpráv. Nástup omikronu byl ale tak rychlý, že zatím rozsáhlé recenzované studie neměly čas vzniknout.

Na konci ledna vyšly dvě práce, jejichž výsledky varují před uspěchanou vírou v sílu ochrany, již prodělání omikronu přináší. Pokud je průběh nákazy omikronem jen mírný (což většinou bývá), pak je ochrana, kterou to poskytuje, příliš slabá proti nové nákaze omikronem. Současně je tato ochrana jen omezená proti variantě delta. To všechno platí u osob, které nebyly očkované. 

„Omikron je jako imunogen dost mizerný. Tvorbu protilátek stimuluje poměrně málo a reinfekce i během jednoho měsíce nejsou výjimkou (což dříve byly). Navíc to bohužel vypadá, že omikron nestimuluje vůbec tvorbu ochranných protilátek proti deltě (což dříve vypadalo, že by mohl). To by znamenalo, že delta by se časem (po vyvanutí delta-specifické imunity) mohla objevit po boku omikronu. Pokud tomu tak bude, očkování má ještě větší smysl, než je ochrana proti omikronu – a to je potřeba udržení imunity proti deltě,“ komentoval výsledky studie na Facebooku Iniciativy Sníh český buněčný biolog Adam Obr.

Autoři tvrdí, že: „Celkově je imunita proti infekci u omikronu mnohem nižší než imunita u delty, což koreluje se závažností infekce. Pokud tedy nedostanete těžkou nemoc se všemi jejími důsledky, nezískáte ani imunitu proti prodělané další infekci. A připomeňme, že i imunita z těžké infekce během několika měsíců rychle slábne. Celkem výsledky naznačují, že imunita navozená variantou omikron nemusí být dostatečná k tomu, aby zabránila infekci jinou, patogennější variantou, pokud se v budoucnu objeví.“

Náznaky z reálného života

Tato studie zkoumala jen séra odebraná z nakažených lidí. Ale podle amerického epidemiologa Erica Feigl-Dinga hlási zejména pediatři v poslední době časté reinfekce omikronem. Jde podle něj zatím stále jen o anekdotické důkazy, ale je jich spousta. „Když se dvě různé studie shodují s množstvím historek, je tu signál, že by to mohlo být reálné,“ podotýká.


Feigl-Ding ale věří, že tyto studie ukazují i jeden pozitivní výsledek. „Naznačují, že nákaza omikronem posiluje už existující imunitu vyvolanou očkováním,“ upozorňuje epidemiolog s tím, že omikron takto působí lépe, než tomu bylo u varianty delta.

Potvrzení tohoto i dalších výsledků ale bude vyžadovat delší dobu – teprve čas reálně ukáže, jak dlouho různé druhy imunity vydrží a jak budou účinné vůči současným i budoucím variantám covidu.

Nadále přitom platí, že vakcíny poskytují proti omikronu spolehlivou ochranu. Tři dávky podle posledních dat, která shromáždil epidemiolog Eric Topol na konci ledna, poskytují:

  • 45 až 50procentní ochranu proti infekci,
  • 85 až 90procentní ochranu proti nutnosti hospitalizace,
  • 90 až 95procentní ochranu proti úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 2 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 4 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...