Nová opatření lze těžko masivně kontrolovat. Záleží jen na lidech, říká soudce Baxa

Události, komentáře: Josef Baxa (zdroj: ČT24)

Uplynulé léto bylo ve znamení rušení různých vládních opatření. Nejvyšší správní soud již v té souvislosti vyslovil stovky rozhodnutí a další případy má nyní na stole jeho soudce Josef Baxa, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Ten upozornil na fakt, že nové plošné restrikce společnost přijme jen za předpokladu, že regulace bude srozumitelně vyargumentovaná. Při dopadu na miliony občanů ji totiž kontrolovat masově prostě nepůjde.

Soudce Josef Baxa poznamenal, že nouzový stav je báječný pro každou vládu a ministerstvo. Ti si mohou dělat, co chtějí, mohou zásadně zasahovat do základních práv a svobod občanů a nejsou ničím a nikým omezováni. Žádná vláda však nesmí zůstat bez kontroly, upozornil. Od toho existuje systém dělby moci, kde jsou prvky brzdy, protiváhy, kontrola. Jestli kontrola bude vykonávána Poslaneckou sněmovnou, či Ústavním soudem, je již na volbě zákonodárce.

Během pandemie byl v Česku nějakou dobu nouzový stav, kdy vláda vydávala mimořádná opatření, po ukončení stavu sněmovnou parlament narychlo projednal návrh pandemického zákona. Pro ten hlasovala většina poslanců a jsou v něm přesně ta opatření, která nyní soud aplikuje, vysvětlil Baxa.

„Pokud vláda chce, aby ta rozhodnutí před soudem obstála, tak musí přijmout nějaké speciální zákony. V tom pandemickém zákonu zvolila formu takzvaného opatření obecné povahy, což je, nyní to říkám nepřesně, svého druhu správní rozhodnutí, a pak se musíme ptát na ty důvody a na ty se ptají ti navrhovatelé, kteří se na soud obracejí. A pokud ty důvody soud nenachází, tak to rozhodnutí nemůže obstát. To jsme řekli v desítkách případů, ale s tím pandemickým zákonem se nestalo nic,“ řekl soudce.

Baxa také uvedl, že během posledního roku a půl byly dvakrát volby, kdy nikdo nechtěl dělat nepopulární rozhodnutí. Myslí si, že otázka je ještě vážnější v tom, že dané regulace dopadají na miliony lidí. Ten, kdo tu regulaci přijímá, si musí být dle Baxy vědom toho, že ji nevynutí, že ji nezkontroluje masově.

„Musí vycházet z toho, že tu regulaci lidé přijmou, že se jí budou dobrovolně řídit, a nějaké zásahy a pokuty budou jenom vůči nepatrnému množství lidí. Ale to neplatí v situaci, kdy to je nesrozumitelné, kdy se to překotně mění, kdy je to nejasné. Pak lidé ztratí důvěru k tomu předpisu, tak jako už ji ztratili k institucím, ke státu jako takovému, právě kvůli tomuto zmatenému chování,“ dodal na závěr.