Regulace sportovišť a wellness byla nezákonná, konstatoval soud. Chybělo řádné odůvodnění

Epidemie koronaviru je v Česku dále na ústupu. Testy v úterý potvrdily 384 případů nákazy, což je o 94 méně než před týdnem a zároveň nejnižší úterní přírůstek od konce srpna. Roste naopak počet očkovaných, zdravotníci rozdali už přes šest milionů dávek vakcín. Dál klesá také incidenční číslo, na sto tisíc obyvatel připadá za uplynulých sedm dnů méně než dvacet nakažených. Šíření epidemie v Česku se stát snaží zabránit opatřeními, podle Nejvyššího soudu však v případě omezení sportovišť a wellness postupoval nezákonně. 

Odvážení lůžek z nevyužité záložní nemocnice v Brně
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Počet podaných dávek očkování proti covidu v Česku překročil šestimilionovou hranici, dosud jich zdravotníci aplikovali celkem 6 099 710. V úterý to bylo 111 024 dávek, popáté za den víc než 110 tisíc. Kompletně už je v Česku naočkovaných přes 1,8 milionu lidí, na druhou dávku jich čeká téměř dva a půl milionu.

Česká republika ale ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie zaostává. V tuzemsku bylo podáno 57 dávek na sto obyvatel, průměr EU přitom činí 61,49 dávky na sto lidí. Hůře než Česko je na tom jen sedm zemí Unie. Vůbec nejlépe si v očkování v EU vede Malta s 125,43 podanými dávkami na sto lidí, vůbec nejhůře Bulharsko s 21,28 dávkami na sto obyvatel.

Nejvyšší je nyní incidenční číslo v Jihočeském kraji s 38 případy a nejnižší v Karlovarském kraji, kde je pod pěti. Denní přírůstky nakažených postupně klesají od začátku letošního března, kdy se ve čtvrté vlně epidemie v Česku dostaly téměř na 17 tisíc. Podobně ubývá úmrtí s covidem-19. V březnu s nemocí za den zemřelo až kolem dvou stovek lidí, od předminulého pátku se denní počet úmrtí drží pod deseti. V úterý zemřeli dva lidé, údaj se ale může zpětně změnit.

Od prvních případů koronaviru loni v březnu se nákaza dosud v Česku prokázala u víc než 1,66 milionu lidí, s covidem-19 dosud zemřelo 30 202 nemocných.

Díky ustupování epidemie mohla vláda tento týden zmírnit další opatření. Od úterý se tak může ve většině českých škol učit bez roušek, povinnost zůstala pouze v Jihočeském, Libereckém a Zlínském kraji. K prokázání bezinfekčnosti od úterka všude platí všechny druhy testů na koronavirus včetně samotestů nebo čestné prohlášení. Vláda také zvýšila limit pro počet diváků na kulturních akcích na tisíc uvnitř a dva tisíce venku.

Stát nezákonně omezoval sportoviště a wellness, rozhodl soud

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že regulace provozu sportovišť, koupališť a wellness zařízení kvůli prevenci šíření koronaviru byla nezákonná. Zabýval se dubnovým opatřením ministerstva zdravotnictví, podnět mu dalo několik firem, které podobné služby provozují.

Soud konstatoval, že zdravotnický resort náležitě neodůvodnil konkrétní míru rizika spojeného s nařizovanou regulací ani se nezabýval její nezbytností. „NSS nestojí v cestě boji s epidemií, požaduje po odpůrci (ministerstvu) ,jen‘ naplnění požadavků pandemického zákona, tedy kvalitní odůvodnění přijatých opatření,“ uvedla soudkyně Jitka Zavřelová. 

Sporná část obsáhlejšího opatření z 23. dubna regulovala provoz a používání vnitřních sportovišť, tanečních studií, posiloven, fitness center, umělých koupališť, wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní. Opatření vydané podle pandemického zákona bylo účinné týden od 26. dubna do 3. května, poté je nahradilo nové, obsahově podobné opatření. Proto už nyní NSS nemohl rozhodnout o zrušení, jen zpětně konstatovat nezákonnost.

Opatření podlamují důvěru, vyčítají zástupci kultury Vojtěchovi

S opatřeními nesouhlasí ani někteří zástupci kulturních organizací, kteří se v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) vymezili proti postupu rozvolňování v kultuře. Odvolávají se na plán postupného uvolňování restrikcí v kultuře, který vzešel z jednání zástupců kultury s hygieniky a ministerstvem kultury a který schválila vláda. „Měl se řídit jasnými pravidly, ale nyní je ohýbán tak, že toto jednání u nás vzbuzuje obavy z Vašich dalších kroků,“ uvedli.

„Je naprosto nepřípustné, abyste nadále s kulturním sektorem zacházeli jako s oblastí, která je zásadně nebezpečná. Každý takový krok podlamuje důvěru obyvatel a nám velmi komplikuje návrat k normálnímu fungování,“ konstatují v dopise za prezidium Českého střediska Mezinárodního divadelního institutu (ITI) Yvona Kreuzmannová, Marta Smolíková, Adriana Světlíková a Jakub Vedral.

Vláda v pondělí zvýšila maximální počet účastníků kulturních akcí na 1000 osob uvnitř a 2000 osob venku. Podle zmíněného balíčku na obnovení kulturního života, který vláda schválila 10. května, se ale tato čísla vztahovala už na incidenci 75 nových nákaz na sto tisíc lidí. V tomto týdnu se incidence dostala pod 25 nákaz na sto tisíc lidí.

„Po celou dobu pandemie jsme byli trpěliví a dodržovali všechna vládní opatření. Nesouměrnost podmínek, která však na nás klade vyšší nároky, je opravdu alarmující a neradi bychom i my postupovali soudní cestou,“ uvedli divadelníci ve společném prohlášení.

Režim testování na táborech

Děti před odjezdem na letní tábor negativně testované na covid-19 PCR metodou nebudou muset výtěr nebo plivnutí po sedmi dnech tábora podstoupit znovu. U testovaných antigenně však povinnost zůstane. Změnu opatření, které kritizovali pořadatelé táborů, ve středu večer oznámil ministr zdravotnictví Vojtěch.

Na společném jednání sněmovních výborů pro zdravotnictví a školství už ji připustila pověřená hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Ještě v podvečer ministr v rozhovoru pro Radiožurnál deklaroval, že od testování na táborech ustoupit nehodlá. Svrčinová přísné podmínky hájila tím, že loni tam bylo několik ohnisek nákazy.

Opatrnost je podle ministra potřeba kvůli delší inkubační době onemocnění i proto, že na tábory jezdí děti z různých regionů, kde je epidemická situace odlišná. Řadu táborů ale pořádají celoročně působící dětské oddíly skautů či podobných organizací, kam jezdí děti jen z jednoho regionu.

Vyhovět všem žádostem z REACT-EU by podle ministerstva umožnilo jen zrušení další výzvy

Ke zvládání pandemie má také pomoci program REACT-EU. Rozdělování těchto dotací na posílení zdravotnictví kritizoval po jednání Asociace krajů její předseda Martin Kuba (ODS). „Přijde nám nesmyslné, aby se žádosti řadily podle rychlosti kliknutí, a tím pádem by se na některé kraje vůbec nedostalo. Proto považujeme za správné, aby peníze z výzvy dostali všichni žadatelé. Navrhujeme, aby případné chybějící peníze doplatila vláda ze státního rozpočtu,“ řekl po úterním jednání předseda asociace Kuba.

„Jednou z možností, jak vyhovět skutečně všem, je nevyhlásit následující výzvu,“ reagoval ve středu náměstek ministerstva pro místní rozvoj Zdeněk Semorád. Poptávka předložených projektů totiž podle MMR převyšuje možný rozpočet dotací REACT-EU.

Ministerstvo uvedlo, že se s hejtmany shodlo na tom, že je 98. výzvu REACT-EU nutno ještě dořešit. Česko může získat z programu 18,4 miliardy korun. Peníze mají být využity podle předchozích informací resortu na rozvoj a modernizaci nemocnic, hygienických stanic nebo péči o pacienty s rakovinou a seniory.

Peníze za polní nemocnici v Letňanech

Fakultní nemocnice Bulovka zatím nedostane 90 milionů korun za provoz polní nemocnice na výstavišti v Letňanech, která sloužila jako záloha při přeplnění nemocnic pacienty s covidem-19. Ministerstvo financí žádost zamítlo, uvedl mluvčí nemocnice Filip Řepa, ta podle něj spolu s ministerstvem zdravotnictví zvažuje další kroky.

„Ve věci refundace nákladů spojených v provozem polní nemocnice v Letňanech jsme z ministerstva financí bohužel obdrželi zamítavé stanovisko,“ uvedl Řepa. „Stále věříme, že společně z nastalé situace nalezneme východisko a zamezíme tím dalšímu zadlužování nemocnice, která byla navíc v období pandemie jednoznačně nejvytíženější v rámci celé ČR,“ dodal.

Ministerstvu financí podle Zdeňka Vojtěcha z oddělení komunikace nepřísluší posuzovat žádosti o jakékoliv platby pro tuto nemocnici. „Jedná se o závazky vyplývající z právního vztahu mezi nemocnicí a společností ABF, které je z povahy věci nutné řešit v rámci rozpočtu příslušné nemocnice, případně v koordinaci se zřizovatelem,“ uvedl. Připomněl také, že nemocnice dostala na úhradu svých závazků loni 1,29 miliardy korun.

Záložní nemocnici v Letňanech armáda postavila loni koncem října kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Ve výstavních halách mohlo podle plánů najít pomoc až 500 pacientů. Nemocnice nikdy nebyla v plném provozu, také kvůli nedostatku personálu.

Bulovka vyčíslila náklady téměř na sto milionů korun bez nákladů armády nebo Správy státních hmotných rezerv. Kromě nájmu platila firmě majitele Petra Sehnala také energie a další služby. Pronájem prostoru pro záložní nemocnici ministerstvo zdravotnictví ukončilo k 19. únoru.

Ve školách se bude testovat do konce června

Antigenní testování na covid-19 ve školách skončí k 30. červnu a to jak pro žáky, tak pro zaměstnance. Případný zbytek testů si školy zatím nechají pro možné použití v příštím školním roce. Jaká protikoronavirová opatření budou platit od září, zatím ale není jasné. 

Poslední distribuce testů pro školy v tomto školním roce začala podle ministerstva školství v úterý. Má být na pokrytí potřeby testování od 14. června. „Zásoby testů přesahující potřeby škol a školských zařízení pro testování do tohoto data budou prozatím ponechány jednotlivým subjektům pro případné použití ve školním roce 2021/22,“ informovalo ministerstvo. Pokud by škole naopak zásoba testů nyní nestačila do konce školního roku, může využít rezervy z krajského pracoviště Národního pedagogického institutu. Výdej či výměna znehodnocených testů tam podle úřadu skončí 25. června.