Armáda v pondělí začala likvidovat záložní polní nemocnici na výstavišti v pražských Letňanech. Areál vyklidí do 19. února, kdy skončí třítýdenní výpovědní lhůta nájemní smlouvy mezi Fakultní nemocnicí Bulovka a letňanským výstavištěm. Počty hospitalizovaných průběžně klesají, i když v některých nemocnicích zůstává situace kritická. Denní počty nakažených ale ve srovnání s předchozím obdobím rostou, v pondělí přibylo 7117 potvrzených případů covidu-19, což bylo o 152 více než před týdnem.
Armáda likviduje polní nemocnici v Letňanech, část materiálu převezme Správa státních hmotných rezerv
UDÁLOSTI: Vojáci začali rozebírat polní nemocnici v pražských Letňanech (zdroj: ČT24)
Očkování proti covidu-19 v Česku zpomalilo. Podle údajů ministerstva zdravotnictví vykázaly nemocnice v pondělí 9608 podaných dávek, což bylo téměř o čtvrtinu méně než minulé pondělí. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) v úterý uvedl na sociálních sítích, že vláda dočasně zakázala očkování u praktických lékařů. Podle něj premiér Andrej Babiš (ANO) na videokonferenci s hejtmany řekl, že počítá s praktickými lékaři nejdříve poté, co absolvují očkování prioritní skupiny v očkovacích centrech.
Premiér ale Grolichovo tvrzení odmítl. Praktici podle něj očkují v nemocnicích. V ordinacích sice neočkují, ale proto, že je málo vakcín, řekl. Ani to se ale praktickým lékařům nelíbí. „Tisíce našich především starších pacientů vysloveně žádá, aby se mohli naočkovat u nás. Je naprosto nelogické, abychom je posílali do očkovacích center, což je pro mnoho z nich nepřekonatelně obtížné,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Jihomoravský kraj chtěl právě u praktiků v obcích očkovat seniory ve věku nad 80 let. Projekt představil hejtman 20. ledna v Těšanech na Brněnsku, kam si přišlo pro dávku vakcíny do zdravotního střediska skoro 50 zájemců. Projekt se měl dotknout asi 160 obcí. Grolich tehdy uvedl, že je výhodou, že senioři se nemusejí registrovat do žádného systému a mohou si pro vakcínu přijít v místě bydliště a nemusejí jezdit do nemocnice.
Vakcíny aplikují zdravotníci například na brněnském výstavišti v záložní nemocnici, kde vzniklo očkovací centrum. Do terénu do domovů seniorů vyjíždějí k očkování mobilní týmy.
Na horách je hůř, tvrdí ministerstvo. Nesmysl, kontrují skiareály
Ministerstvo zdravotnictví označilo za riziková pro šíření covidu-19 horská střediska. Poukázalo, že v regionech, kde jsou, přibylo za poslední dva týdny asi o pětinu více nových případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel.
„Situace v horských oblastech je podle nových dat o to závažnější, že se v nich setkávají lidé z celé republiky, což vede k větší fluktuaci lidí a vyššímu šíření onemocnění covid-19,“ uvedl ministr Jan Blatný (za ANO). Lidé na horách podle něj nedodržují opatření proti šíření nákazy.
Ostře to odmítla Asociace horských středisek. „Před dvěma měsíci na tom byl podle ministerstva zdravotnictví nejhůře Zlínský kraj. Jak by pan ministr zdůvodnil, že se tam nákaza šířila nejrychleji? To bylo proto, že tam žádné hory nejsou? Je to úplně stejně scestná logika,“ řekl její ředitel Libor Knot. Domnívá se, že lidé se setkávají na rizikovějších místech.
Kritičtí jsou provozovatelé skiareálů k celkové situaci – od 27. října nemohou mít puštěné vleky a lyžařské lanovky – i k poslednímu opatření, kterým vláda znemožnila i provoz turistických lanovek. „Z epidemického hlediska to bylo naprosté plácnutí do vody, nic neřešící zákaz. Svědčí to o nekompetentnosti,“ míní Knot.
Armáda začala s likvidací polní nemocnice v Letňanech
Podle velitele nemocnice Tomáše Dědka byl o víkendu připraven harmonogram rušení nemocnice. V pondělí se vytřídilo 500 lůžkovin, které patří SSHR. Materiál se bude prát a dezinfikovat. Poté se vrátí do Letňan, odkud ho vojáci odvezou do skladů SSHR ve Štítině na Opavsku. Vojáci také začali balit zdravotnický materiál, nábytek či přístroje.
Nemocnice byla vybavena 500 lůžky od firmy Linet. Jejich odvoz zabezpečí SSHR prostřednictvím této společnosti. Pracovníci Linetu lůžka začnou od středy dezinfikovat a balit do originálních obalů, převoz začne ve čtvrtek.
Vojáci loni na podzim postupně do Letňan dopravili přes 300 tun vybavení ze svých zásob. Další materiál poskytla SSHR. Vláda zároveň na podzim rozhodla o nákupu nemocničních lůžek. Dva čeští výrobci jí měli dodat celkem 2000 postelí za 107 milionů, do Letňan jich zamířila čtvrtina. Ventilátory a lůžka z uzavírané nemocnice poslouží k posílení kapacity státních nemocnic.
Ani mezi politiky není však jasná shoda v tom, že polní nemocnice není již potřeba. „Já bych s demontáží ještě posečkal. Jsme před situací, kdy se sem budou dostávat různé mutace. Ty mohou dramaticky zvýšit potřebu lůžkové péče,“ poukázal poradce premiéra Roman Prymula.
Podle premiéra Babiše nemocnice končí kvůli tomu, že je finančně neúnosná. Fakultní nemocnice Bulovka, pod kterou zařízení spadalo, vyčíslila náklady na nájem, energie a další služby na téměř sto milionů korun. V částce nejsou náklady SSHR. Armáda podle Dvořákové zaplatila asi 300 tisíc na pohonných hmotách, podobnou částku očekává i při odvozu nemocnice.
Důvodem zrušení podle Babiše není nedostatek zdravotníků. Záložní nemocnici v Letňanech armáda postavila loni koncem října kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Nakonec nebyla aktivována.
Začíná likvidace letňanské nemocnice
V Česku však přes pokles počtu hospitalizovaných zůstávají nemocnice, které potřebují odlehčit. Nejhorší situace je stále v Karlovarském kraji, kde prakticky došla lůžka intenzivní péče a z běžných lůžek s kyslíkem je volných jen pět procent.
Málo volných lůžek je i v Královéhradeckém kraji. „Blížíme se hranici kapacit covidových lůžek. Situaci komplikuje také vysoká nemocnost personálu. V tuto chvíli chybí 300 zdravotníků,“ upozornil mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor.
Potíže má i kladenská nemocnice, i když ve Středočeském kraji jako celku nejsou nemocnice zvláště přetížené. Pacientů s koronavirem leží v kladenské nemocnici 76, je jich více než v polovině ledna, upozornila mluvčí nemocnice Hana Plačková. Nemoc navíc připravila zdravotnické zařízení o čtyři lékaře a větší množství dalšího personálu. Místo nich pomáhají studenti a také deset vojáků.
Pacientů nakažených koronavirem neubývá ani ve slánské nemocnici. V pondělí jich bylo 44. Dalších 20 pacientů převezly sanitky minulý týden do jiných nemocnic.
Skóre PES zůstává na 73 bodech
V pondělí přibylo v Česku 7117 potvrzených případů nemoci, tedy o 152 více než před týdnem. Index protiepidemického systému PES zůstává na 73 bodech. Setrvává tak ve čtvrtém stupni rizika z pěti, platná opatření však odpovídají nejpřísnější úrovni. Nejvyšší hodnoty PES dosáhl na začátku roku, kdy se tři dny držel na 90 bodech. Ve čtvrtém stupni, který je vymezen 61 až 75 body, je nepřetržitě od poloviny ledna.
Rizikové skóre PES se počítá z počtu nakažených v obecné populaci a mezi seniory na sto tisíc obyvatel za 14 dní a příjmů do nemocnic, kdy nakažený o své pozitivitě neví. Všechny ukazatele v pondělí ve srovnání s předchozím dnem mírně klesly.
Nepatrně se zlepšil i další hodnocený parametr, zjednodušené reprodukční číslo. Stále ale zůstává těsně nad hodnotou 1,0. To znamená, že jeden nemocný s potvrzeným covidem v průměru nakazí přibližně jednoho dalšího člověka.
Indexem PES se měla původně řídit opatření proti šíření nemoci covid-19. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale ve čtvrtek řekl, že jeho skóre už není pro určování opatření relevantní. Kvůli riziku nakažlivější britské formy koronaviru a trvající přetíženosti nemocnic ministerstvo zdravotnictví zatím se změnami v tabulce protiepidemických opatření systému PES vyčkává. Původně měly platit od začátku února a počítaly například s negativním antigenním testem jako možností zvýšení limitů pro setkávání lidí na akcích.
Laboratoře udělaly v pondělí přes 63 600 PCR a antigenních testů na přítomnost koronaviru. Pozitivní byla podle předběžných údajů čtvrtina vzorků. V mezitýdenním srovnání se pozitivita vzorků zvýšila o 2,5 procentního bodu. Údaje ale běžně podléhají zpětným revizím.
Nejhorší epidemická situace je v současnosti na Sokolovsku, kde připadá za poslední týden 1230 nových případů na sto tisíc obyvatel. Následuje Chebsko s 1098 případy a Trutnovsko s 1043 případy na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní.
Česko nakoupí léky, které zamezí těžkému průběhu nemoci
Podle premiéra Andreje Babiše obdrží Česko dodávku léku bamlanivimab od americké společnosti Eli Lilly, který funguje na bázi monoklonálních protilátek. Premiér neupřesnil, jaké množství léků přijde ani kdy. Jeho poradce Roman Prymula považuje objem dodávky za „limitující faktor“. „Jsou to preparáty, které jsou zásadně účinné a v tuto chvíli celý svět má zájem o to, aby se k nim dostal,“ podotkl.
Lék snižuje množství viru v těle, měl by tedy zamezit vážným případům. „Pomůže pacientům v prvním stádiu nákazy covid-19, aby se nedostali na JIP. Snižuje to riziko až o 80 procent,“ uvedl premiér. Podle Prymuly vede podání léku ihned po pozitivním testu „k tomu, že ten člověk by neměl být hospitalizován“. Za vhodný jej považuje například pro pacienty, kteří mají přidružená onemocnění, která by mohla průběh nemoci covid-19 zkomplikovat.
Léčbu monoklonálními protilátkami loni podstoupil tehdejší americký prezident Donald Trump, který však dostal přípravek od firmy Regeneron. Podle Babiše jedná Česko i o jeho nákupu.
Z evropských států již lék od Eli Lilly pořídilo Německo a Maďarsko. Používají jej také ve Spojených státech a Kanadě.
Statistici loni zaznamenali patnáctiprocentní nárůst zemřelých
Počet lidí, u kterých se v Česku od začátku epidemie loni v březnu nový koronavirus potvrdil, se blíží milionu. K úterku to bylo zhruba 994 500 lidí. Aktuálně je s covidem-19 nemocných asi 92 700 lidí. Počet zemřelých s koronavirem stoupl od začátku epidemie na 16 545. Na pondělí zatím připadá 63 úmrtí. Při pozdějších aktualizacích se tento údaj většinou zvyšuje.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl nárůst počtu zemřelých za loňský rok v Česku zhruba patnáctiprocentní. Tak výrazná meziroční změna je v historii po roce 1950 zcela výjimečná, řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 100 lidí, což je téměř o 17 tisíc víc než v roce 2019. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla právě epidemie nemoci covid-19. Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo loni s koronavirem 11 872 lidí.