Vleky nejezdí, vlekaři si zoufají. Přesto je na horách plno a vlaky i silnice sotva pobírají lidi

Nahrávám video

Ani čtvrtý víkend roku 2021 – ve kterém vláda zatím nepovolila chodit jinam než na vycházky do přírody – se neobešel bez návalů na horách. Plno bylo na Šumavě i v Krušných horách, kde špatně zaparkovaná auta ucpala silnice do obcí Telnice a Petrovice, a to přesto, že se oproti původním plánům ani v Telnici ještě nerozjely vleky.

Do Krkonoš nebo do Beskyd ve čtvrtou lednovou sobotu kvůli špatnému počasí (větrnému, mlhavému a dokonce i deštivému) dorazilo málo lidí. S návaly se naopak potýkala Šumava. Ranní rychlík z Prahy do Železné Rudy přijel do Špičáku, což je jeho nejvýše položená stanice, zcela naplněný. Nepomohl ani posilový vůz, který České dráhy zařadily.

Že vleky na Špičáku nejedou, cestujícím nevadilo. Někteří šli pěšky, jiní měli běžky nebo boby. O stovky procent rostou podle obchodníků prodeje skialpových lyží, na kterých mohou lyžaři stoupat snáze než na sjezdových lyžích a sjíždět snáze než na běžkách. „Už nechceme sedět doma. Chceme si to užít, alespoň si svah párkrát vyjít a několikrát sjet,“ řekla cestující z rychlíku Lenka Vozková. 

Telnické vleky zůstaly stát

Nával motorizovaných turistů zablokoval obce ve východní části Krušných hor – Petrovice a Telnici. Policie musela ucpané příjezdové silnice odpoledne zavřít. „Bohužel turisté nerespektují to, že silnice musí zůstat průjezdná, a často parkují své automobily po obou stranách komunikace,“ uvedla policejní mluvčí Veronika Hyšplerová.

Telnický lyžařský areál, který mimo jiné disponuje v českých podmínkách unikátní dvousedačkovou lanovkou s odpojitelnými sedačkami, původně plánoval, že ji i vleky v sobotu spustí. Jeho majitel upozornil, že ještě v pátek ráno platilo, že zákaz provozu končí týž den. Příprava na spuštění skiareálu však trvá déle než jediný den. V sobotu ráno přijeli i první lyžaři, ale žádné dopravní zařízení se u sjezdovek nerozjelo.

Podle provozovatele skiareálu Ivana Soukupa přijeli policisté a upozornili ho, že platí vládní usnesení zapovídající přepravu lidí za účelem lyžování. „Byli jsme připraveni, měli jsme zajištěné koridory pro rozestupy, roušky za deset korun pro ty, kteří by je neměli. Na dodržování opatření mělo dohlížet pět lidí. Bohužel, pokud by nám to policie zastavila, tak to nemá smysl,“ uvedl Soukup. Podle mluvčí Hyšplerové ujistil provozovatel střediska policisty, že nechce nic porušovat.

Policie ve skiareálu v Telnici
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Vlekaři mluví o miliardových ztrátách

Vláda původně vyhlásila opatření zakazující mimo jiné i provoz vleků či lyžařských lanovek do 22. ledna, tento termín však souvisel s tím, kdy měl skončit nouzový stav. V pátek prodloužil kabinet jak nouzový stav, tak i platnost opatření do poloviny února. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) připravuje sice revizi pravidel, ale dal najevo, že dříve než o dalším víkendu vlekaři neotevřou. Konkrétní termín ministr neřekl, zmínil se o přelomu ledna a února.

Asociace horských středisek vyčíslila dosavadní ztráty v aktuální sezoně na více než miliardu korun. Vleky zatím mohly jezdit jeden týden – od 18. do 26. prosince. V pátek obvinil ředitel asociace Libor Knot vládu, že si vzala skiareály jako rukojmí.

„I přes slíbené kompenzace, které pomohou jen s částí vynaložených nákladů, areály nutně potřebují zahájit provoz, jinak to bude u mnoha z nich znamenat jejich konec,“ varoval Knot.

Odmítl argumentaci ministra Blatného, který se obává, aby po případném spuštění vleků nenabobtnalo pokoutní ubytovávání na horách, které považuje za epidemicky rizikové. „Jestli by to znamenalo černý obchod s ubytováním a flagrantní porušování nařízení, tak si to neumím představit,“ řekl Blatný k možnosti otevřít lyžařská střediska.

Podle asociace ale není možné z porušování pravidel, podle kterých mají být hotely zavřené, vinit skiareály. Knot hovořil o „nepodložené argumentaci“ ministra zdravotnictví. Po zaměstnancích středisek nelze podle něj chtít, aby suplovali státní složky při kontrole ubytovacích zařízení, která neprovozují.

Některé skiareály však již přestaly doufat v lepší časy. Ten špindlerovský rozvázal smlouvy se sezonními zaměstnanci. Momentálně mu jezdí pouze lanovka na Medvědín, která vozí pěší turisty a potřebuje jen 110 zaměstnanců. Obvykle jich v zimě bývá přes šest stovek. Podle ředitele Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneše to tím nekončí. „Už jsme byli nuceni sáhnout i do kádru stálých zaměstnanců,“ poukázal.

České Švýcarsko je stranou zájmu. Přesto výsledky sčítání příjemně překvapily

Zatímco na horách jsou často i přes vypnuté vleky návaly, České Švýcarsko hlásí velký propad počtu turistů. Loni podle výsledků sčítání, které správa v posledních dnech stáhla z přístrojů rozmístěných u turistických cest, ubyla pětina obvyklého počtu turistů. Horší to bylo jen v letech, kdy Hřensko a soutěsky zpustošily povodně. V zimě je v Českém Švýcarsku takřka mrtvo, třeba když si pracovník parkové správy přišel pro data ze sčítače v soutěskách, zjistil, že předchozí tři dny po cestě neputoval vůbec nikdo.

Loňský dvacetiprocentní propad přesto nepovažují správci parku za tak špatný výsledek vzhledem k tomu, jak těžce poznamenala rok pandemie koronaviru a opakovaně zaváděná opatření proti jejímu šíření. Spíše očekávali ještě menší počet návštěvníků. „Rok potvrdil, že návštěvníci do národního parku přijedou i v případě, že v podstatě nefungují žádné služby,“ interpretoval výsledky mluvčí správy Tomáš Salov.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 2 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 6 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 17 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.