V Česku je druhá vlna, počet hospitalizovaných může rychle narůst, uvedl Prymula

48 minut
Roman Prymula a Petr Šonka v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

V Česku už začala druhá vlna koronavirové epidemie. Za 14 dnů až tři týdny může být stejně vysoký počet hospitalizovaných jako na jaře. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

„Druhá vlna tady je. Tady se stále vedou teoretické diskuse, jestli ještě končí vlna první, nebo jestli je to vlna druhá. V Rakousku už také vyhlásili, že to je vlna druhá. Já si osobně myslím, že to je druhá vlna,“ uvedl Prymula v České televizi.

Vyhlášení druhé vlny je podle Prymuly formální záležitost, ale současný stav se za ni už dá považovat, doplnil epidemiolog. Nyní sledujeme vyšší nárůst potvrzených případů, než byl v první vlně, a mezi aktuálním růstem a tím na jaře byla prodleva, vysvětlil. 

Za 14 dnů až tři týdny může podle něj být v nemocnicích stejný počet hospitalizovaných jako na jaře. Pokud by se nákaza šířila tak explozivně jako dosud, nemocnice se mohou dostat na limity kapacity vyhrazených lůžek pro pacienty s covidem-19. Pokud by se nedělala žádná opatření, na limitní kapacitě by české nemocnice mohly být na konci října, uvedl.

V současné době je podle Prymuly nutné křivku nákazy „oploštit“. Pokud by se to zhruba za tři týdny nepovedlo, mohla by se v nemocnicích znovu otevřít i covidová oddělení, uvedl dále.

Opatření, která by křivku dramaticky změnila, aby okamžitě klesl počet nákaz, podle Prymuly nejsou. Je ale jasné, že dominuje vzdušný přenos na krátkou vzdálenost. Jako příklad Prymula označil zpívání lidí vedle sebe. Lidé by se proto alespoň měsíc měli vyhnout oslavám, aby se rostoucí křivku nakažených podařilo snížit.

V trendech je Česko téměř nejhorší v Evropě, varuje Prymula

Nárůst potvrzených případů covidu-19 zrychlil v Česku i o víkendu. V sobotu přibylo v zemi rekordních 1541 nakažených, což je o téměř 100 více než v pátek. Ve volných dnech přitom laboratoře zpravidla testují méně. Sobotní počet testů ministerstvo zdravotnictví zveřejní v neděli navečer.

Podle počtu případů za 14 dní na 100 tisíc obyvatel je Česko třetí nejzasaženější zemí v EU, horší situace je jen ve Španělsku a Francii.

Podle Prymuly Česko promrhalo jarní kulturu nošení roušek. „Jak jsme byli v nejlepší výchozí pozici, tak dneska si troufám říci, že Španělsko je na tom lépe než my. Protože Španělsko dnes má vysoké počty, ale v sestupné trajektorii. My míříme nahoru. Nezáleží jenom na tom číslu, ale na těch trendech,“ uvedl. V trendech je Česko téměř nejhorší v Evropě, doplnil.

Šonka: Nárůst případů se projevuje v zatížení praktických lékařů

Vysoký nárůst případů se projevuje v zatížení praktických lékařů, uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který byl také hostem Otázek Václava Moravce.

„Praktičtí lékaři teď nesou hlavní břemeno toho nárůstu, protože většina pacientů se obrací na nás, posíláme je na testování, samozřejmě, že to znamená časovou ztrátu a ovlivňuje to provoz našich ordinací, protože je to na úkor preventivní péče a dalších věcí,“ říká Šonka.

Situaci podle něj komplikuje to, že hygienické stanice nestíhají. „Klobouk dolů před výkonem kolegů na hygienických stanicích. Ale z toho, co denně vidíme v terénu a v kontaktu s nimi, tak je evidentní, že jsou na hranici svých kapacit. Máme informaci od pacientů, že se jim hygiena ozývá třeba až pátý šestý den od kontaktu,“ upozornil předseda Sdružení praktických lékařů.

Testy ze slin umožní zvýšit kapacitu, uvedl Prymula

Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce uvedl, že kapacita testování na koronavirus by se do 15. října mohla zvýšit zhruba dvojnásobně na 40 tisíc testů denně. Během několika týdnů by se totiž na trh měly dostat nové rychlotesty ze slin, takzvané LAMP-testy, které rozšíří dosavadní škálu. 

V současné době se v Česku denně provádí až 18 500 testů. Se zapojením akademické sféry je možné se v současnosti dostat na kapacitu testování 20 tisíc testů za den, říká Prymula. 

Nákaza se nyní v Česku zjišťuje výtěrem z nosohltanu. V říjnu by v Česku měly být k dispozici testy ze slin, u kterých by měl být výsledek znám za přibližně 45 minut. Nyní mají lidé výsledek do 48 hodin. Testy ze slin se dlouho používají u jiných nákaz.

Nové testy mohou být podle Prymuly také výrazně levnější. U současného testu ministerstvo zdravotnictví stanovilo maximální cenu 1674 korun a 82 korun za odběr. „Je naprosto žádoucí, aby ty testy cenově spadly dolů. Teď bude skutečně unikátní příležitost během října, aby se to povedlo,“ řekl Prymula.

LAMP-testy by mohly být o polovinu levnější, k dispozici by měly být i další testy za nižší cenu, než je současná. 

Tématem debaty byla také nutná doba karantény. Dříve se musela dodržovat dva týdny, nyní v Česku stačí deset dnů. Inkubační doba se podle Prymuly liší. V současné době činí tři až pět dnů. Přes desátý den může být infekční zhruba 2,5 procenta nakažených, v případě sedmi dnů je to podle Prymuly zhruba 20 procent nakažených. Pokud by se tedy karanténa zkrátila na sedm, nebo dokonce na pět dnů, bylo by to podle něj vysoce rizikové. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 6 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 21 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...