V Česku je druhá vlna, počet hospitalizovaných může rychle narůst, uvedl Prymula

„Druhá vlna tady je. Tady se stále vedou teoretické diskuse, jestli ještě končí vlna první, nebo jestli je to vlna druhá. V Rakousku už také vyhlásili, že to je vlna druhá. Já si osobně myslím, že to je druhá vlna,“ uvedl Prymula v České televizi.

Vyhlášení druhé vlny je podle Prymuly formální záležitost, ale současný stav se za ni už dá považovat, doplnil epidemiolog. Nyní sledujeme vyšší nárůst potvrzených případů, než byl v první vlně, a mezi aktuálním růstem a tím na jaře byla prodleva, vysvětlil. 

Za 14 dnů až tři týdny může podle něj být v nemocnicích stejný počet hospitalizovaných jako na jaře. Pokud by se nákaza šířila tak explozivně jako dosud, nemocnice se mohou dostat na limity kapacity vyhrazených lůžek pro pacienty s covidem-19. Pokud by se nedělala žádná opatření, na limitní kapacitě by české nemocnice mohly být na konci října, uvedl.

V současné době je podle Prymuly nutné křivku nákazy „oploštit“. Pokud by se to zhruba za tři týdny nepovedlo, mohla by se v nemocnicích znovu otevřít i covidová oddělení, uvedl dále.

Opatření, která by křivku dramaticky změnila, aby okamžitě klesl počet nákaz, podle Prymuly nejsou. Je ale jasné, že dominuje vzdušný přenos na krátkou vzdálenost. Jako příklad Prymula označil zpívání lidí vedle sebe. Lidé by se proto alespoň měsíc měli vyhnout oslavám, aby se rostoucí křivku nakažených podařilo snížit.

V trendech je Česko téměř nejhorší v Evropě, varuje Prymula

Nárůst potvrzených případů covidu-19 zrychlil v Česku i o víkendu. V sobotu přibylo v zemi rekordních 1541 nakažených, což je o téměř 100 více než v pátek. Ve volných dnech přitom laboratoře zpravidla testují méně. Sobotní počet testů ministerstvo zdravotnictví zveřejní v neděli navečer.

Podle počtu případů za 14 dní na 100 tisíc obyvatel je Česko třetí nejzasaženější zemí v EU, horší situace je jen ve Španělsku a Francii.

Podle Prymuly Česko promrhalo jarní kulturu nošení roušek. „Jak jsme byli v nejlepší výchozí pozici, tak dneska si troufám říci, že Španělsko je na tom lépe než my. Protože Španělsko dnes má vysoké počty, ale v sestupné trajektorii. My míříme nahoru. Nezáleží jenom na tom číslu, ale na těch trendech,“ uvedl. V trendech je Česko téměř nejhorší v Evropě, doplnil.

Šonka: Nárůst případů se projevuje v zatížení praktických lékařů

Vysoký nárůst případů se projevuje v zatížení praktických lékařů, uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který byl také hostem Otázek Václava Moravce.

„Praktičtí lékaři teď nesou hlavní břemeno toho nárůstu, protože většina pacientů se obrací na nás, posíláme je na testování, samozřejmě, že to znamená časovou ztrátu a ovlivňuje to provoz našich ordinací, protože je to na úkor preventivní péče a dalších věcí,“ říká Šonka.

Situaci podle něj komplikuje to, že hygienické stanice nestíhají. „Klobouk dolů před výkonem kolegů na hygienických stanicích. Ale z toho, co denně vidíme v terénu a v kontaktu s nimi, tak je evidentní, že jsou na hranici svých kapacit. Máme informaci od pacientů, že se jim hygiena ozývá třeba až pátý šestý den od kontaktu,“ upozornil předseda Sdružení praktických lékařů.

Testy ze slin umožní zvýšit kapacitu, uvedl Prymula

Roman Prymula v Otázkách Václava Moravce uvedl, že kapacita testování na koronavirus by se do 15. října mohla zvýšit zhruba dvojnásobně na 40 tisíc testů denně. Během několika týdnů by se totiž na trh měly dostat nové rychlotesty ze slin, takzvané LAMP-testy, které rozšíří dosavadní škálu. 

V současné době se v Česku denně provádí až 18 500 testů. Se zapojením akademické sféry je možné se v současnosti dostat na kapacitu testování 20 tisíc testů za den, říká Prymula. 

Nákaza se nyní v Česku zjišťuje výtěrem z nosohltanu. V říjnu by v Česku měly být k dispozici testy ze slin, u kterých by měl být výsledek znám za přibližně 45 minut. Nyní mají lidé výsledek do 48 hodin. Testy ze slin se dlouho používají u jiných nákaz.

Nové testy mohou být podle Prymuly také výrazně levnější. U současného testu ministerstvo zdravotnictví stanovilo maximální cenu 1674 korun a 82 korun za odběr. „Je naprosto žádoucí, aby ty testy cenově spadly dolů. Teď bude skutečně unikátní příležitost během října, aby se to povedlo,“ řekl Prymula.

LAMP-testy by mohly být o polovinu levnější, k dispozici by měly být i další testy za nižší cenu, než je současná. 

Tématem debaty byla také nutná doba karantény. Dříve se musela dodržovat dva týdny, nyní v Česku stačí deset dnů. Inkubační doba se podle Prymuly liší. V současné době činí tři až pět dnů. Přes desátý den může být infekční zhruba 2,5 procenta nakažených, v případě sedmi dnů je to podle Prymuly zhruba 20 procent nakažených. Pokud by se tedy karanténa zkrátila na sedm, nebo dokonce na pět dnů, bylo by to podle něj vysoce rizikové.