Třetí den jednání na summitu prezidentů a premiérů Evropské unie se protáhl až do pondělních šesti hodin ráno. „Jednání jsou stále velmi obtížná,“ poznamenal kolem půlnoci jeden z diplomatů, kterého cituje server Politico. Jiné zdroje uvádějí, že atmosféra houstne. Hledají se kompromisy v klíčových sporných tématech – v parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu bloku.
Začátek nedělního společného jednání byl původně naplánován na poledne. Už dopoledne se ale začal předseda Evropské rady Charles Michel odděleně scházet s národními lídry ve snaze přesvědčit je k ústupkům a připravit kompromisní návrh. Jednání představitelů států EU tak začalo později a významně se protáhlo – trvalo téměř dvacet hodin a skončilo až v pondělí v šest ráno.
Prezidenti a premiéři se na další fázi rozhovorů sejdou v pondělí v 16 hodin odpoledne. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady. Diplomaté očekávají, že Michel na základě nočních rozhovorů předloží lídrům nový návrh parametrů fondu a rozpočtu.
Klíčový spor se podle diplomatů vede o poměr grantů a úvěrů ve fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Takzvané šetrné země chtějí co nejmenší podíl přímých dotací, naproti tomu Itálie a Španělsko chtějí jako největší příjemci peněz z projednávaného balíku zachovat grantů co nejvíce.
- Objem záchranného balíku.
- Kontrola využití prostředků.
- Způsob rozdělení peněz.
- Zrušení slev z plateb pro bohaté země.
- Návaznost pomoci na právní stát.
Škrty a další škrty
Návrh Evropské komise předpokládal, že 500 miliard eur bude ve formě grantů a 250 miliard eur ve formě půjček. Čtveřice šetrných zemí, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Rakousko podle diplomatů žádá snížení podílu grantů pod 400 miliard eur. To je nepřijatelné pro země, jako je Itálie nebo Španělsko, které jsou krizí zasaženy nejvíce a které chtějí co nejvíce pomoci v grantech.
Michel po tlaku Nizozemska, Rakouska a skandinávských zemí 50 miliard z balíku grantů ve fondu obnovy přemístil do částky určené na půjčky. Zda se bude škrtat více, není dosud jasné.
Někteří diplomaté tvrdí, že zmíněná „šetrná čtyřka“ už nedrží tak pohromadě. Nizozemsko a Rakousko podle nich dál odolávají a nechtějí přistoupit na kompromis ohledně výše grantů. Naopak Dánsko je „celkem bez problémů“ a Švédsko „dělá pokrok“ směrem ke kompromisu, cituje Politico dalšího z diplomatů.
Nizozemský premiér Rutte jako „pan Ne“
Nizozemského premiéra v důsledku neustálého odmítání dohody diplomaté ze Španělska a Itálie překřtili na „pana Ne“. Maďarský premiér Viktor Orbán zase prohlásil, že „za celý ten chaos“ je zodpovědný právě Rutte. Přezdívka „pan Ne“ pochází z dubnového videa, na kterém na ministerského předsedu pokřikuje popelář a žádá, aby Rutte „těm Italům a Francouzům“ žádné peníze nedával.
„Ale jistěže ne. To si budu pamatovat,“ odpovídá mu premiér. Nizozemští daňoví poplatníci si jsou vědomi, že patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu, představa ještě většího příspěvku se u nich proto nesetkává s nadšením. Neochota utrácet je však podle kritiků vzhledem k velkým ziskům plynoucím z obchodu s ostatními unijními státy neopodstatněná.
Svou roli v šetrné pozici Nizozemska hrají také na příští rok chystané parlamentní volby, ve kterých se Rutteova konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) pravděpodobně s krajně pravicovými stranami utká o euroskeptické voliče.
V jednacím sále je znát únava, atmosféra houstne
Mezi účastníky summitu v Bruselu je s postupujícím časem znát únava. Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatů v jednu chvíli bouchnul pěstí do stolu, zatímco rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal ostatní poslouchat. „Šetrné státy to dál blokují. Kurz neposlouchá,“ řekl diplomat, podle něhož nizozemská a rakouská delegace využívá požadavek na dodržování vlády práva k blokování diskusí.
Když kancléř Kurz v jednu chvíli opustil jednání, aby si zatelefonoval, Macron okamžitě zareagoval. „Vidíte? Jemu je to jedno. On ostatní neposlouchá, má špatný přístup. Stará se o svůj mediální obraz a basta,“ citují diplomaté francouzského prezidenta. Další z diplomatů popsal dokonce chvíli, kdy Macron „bouchnul pěstí do stolu.“
Francouzský prezident je jednou z nejvýraznějších postav summitu, na který vyrukoval s velmi ofenzivní strategií. „Můžete mě s mými granty klidně považovat za cvoka, ale i Angela je na mé straně,“ řekl v jednu chvíli Macron, což část vyjednavačů rozesmálo, údajně i samotnou kancléřku Angelu Merkelovou.
Německo a Francie podporují návrh Evropské komise a v zásadě souhlasí s jejím původním návrhem, aby na granty šlo 500 miliard a na úvěry zbylých 250 miliard eur.
Princip vlády práva při čerpání z fondu
Debata se vede také o podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby byla co nejpřísnější, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit. Unijní orgány vedou s těmito dvěma státy řízení kvůli porušování evropských hodnot a maďarský premiér Viktor Orbán předložil v sobotu návrh, který vládu práva vůbec nezmiňuje.
V neděli novinářům řekl, že principiálně proti tomuto spojení není, musí však být zajištěno „novým právně závazným nástrojem“, jehož nalezení bude podle Orbána trvat dlouho. Polský premiér Mateusz Morawiecki rovněž kategoricky odmítl, že by mohl podpořit současný návrh, při němž by kvalifikovaná většina členských zemí mohla rozhodnout o odstřižení některého státu od finančních zdrojů.
„Je to nástroj silnějších zemí, které jím mohou začít vydírat jiné státy,“ řekl novinářům při příchodu na jednání tento konzervativní politik. Dodal, že Polsko nesouhlasí ani se spojováním investic s dosažením takzvané klimatické neutrality, k níž se Polsko jako jediná z unijních zemí dosud nezavázalo.
