Obnova financování WHO je podle Pompea nejistá. Slovensko ruší klasické maturity

Podle Pompea je nutné pořádně se na fungování WHO podívat. Poznamenal, že tato organizace OSN prošla kvůli nedostatkům reformou už v roce 2007. „Potřebujeme nápravu. Potřebujeme strukturální nápravu,“ dodal.

Trump před týdnem oznámil, že USA pozastavují financování WHO kvůli tomu, že údajně nezvládla reagovat na šíření koronaviru. Prohlásil také, že WHO zastává pročínské názory. Spojené státy jsou přitom největším přispěvatelem na chod organizace, v roce 2019 jí poskytly přes 400 milionů dolarů, což bylo asi 15 procent ročního rozpočtu WHO.

Trump podepsal pozastavení imigrace

Americký prezident podepsal exekutivní nařízení, které dočasně zastavuje přistěhovalectví do Spojených států. „To zajistí, že nezaměstnaní Američané budou první na řadě, co se týče pracovních míst, až se naše ekonomika znovu otevře,“ vysvětlil prezident.

Omezení platí šedesát dnů a Trump řekl, že během této doby ho může prodloužit nebo změnit. Už dříve uvedl, že nařízení se bude vztahovat na ty, kdo se v USA ucházejí o trvalý pobyt, tedy o takzvanou zelenou kartu.

Britská BBC uvádí, že není jasné, jaký efekt tento krok šéfa Bílého domu bude mít, protože americké úřady většinu služeb souvisejících s udělováním víz kvůli šíření koronaviru zastavily už dříve. Podle agentury Reuters s ním Trump v roce, kdy usiluje o znovuzvolení, zaboduje u své konzervativní voličské základny.

Kritici: Trump chce odvrátit pozornost a využít situace

Kritici tvrdí, že Trump se snaží odvést pozornost od své reakce na pandemii. V USA se nakazilo podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse asi 838 tisíc lidí, což je zdaleka nejvíce na světě, a téměř 46 a půl tisíce pacientů zemřelo. Jiní Trumpovi odpůrci tvrdí, že se snaží využít krize způsobené šířením koronaviru a zabránit dalším migrantům v příchodu do USA, což je jeho dlouhodobým cílem.

Trumpovo nařízení se nevztahuje například na žadatele o přechodná víza, jako jsou třeba pracovníci na farmách. Netýká se ani lékařů, zdravotních sester a dalších lidí, kteří by se mohli podílet na nezbytné práci související s potíráním koronaviru.

Michael Clemens z washingtonského Centra pro globální rozvoj však podotkl, že nařízení dolehne i na nyní kriticky důležitá odvětví, jako jsou potravinářství, přeprava zboží, péče o seniory, komunikace a technologie. Na mnoha pozicích v těchto branžích podle něj pracují imigranti a jejich příbuzní. 

Trump nesouhlasí s uvolňováním v Georgii

Trump také řekl, že silně nesouhlasí s plánem republikánského guvernéra státu Georgia Briana Kempa začít brzy uvolňovat opatření přijatá kvůli šíření koronaviru. Kemp chce s omezeními otevřít provozovny, které nejsou nezbytně nutné pro život lidí, například holičství, posilovny či restaurace. Trump míní, že je na to příliš brzy.

Americký prezident přitom před několika dny podpořil demonstrace proti přísným karanténním opatřením, která byla v některých amerických státech přijata v souvislosti s šířením koronaviru, a vyzval k jejich uvolnění. Uznávaný epidemiolog z krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci nyní varoval před rozvolňováním opatření proti koronaviru ve velkých skocích.

Agentura AP připomíná, že Kempovým plánům na otevření ekonomiky v jeho státu stojí v cestě to, že Georgia má problém zvýšit počet testů na koronavirus a posílit vyhledávání lidí, kteří se dostali do styku s někým nakaženým. Bez toho podle odborníků existuje riziko rychlého vzestupu počtu infikovaných.

Nezávislá starostka Las Vegas Carolyn Goodmanová pro CNN uvedla, že město nabídla jako „kontrolní skupinu“ pro vyzkoušení, co se stane, když se zruší pravidla pro bezpečný odstup mezi lidmi. Experti ale její návrh odmítli. Myslí si také, že by se okamžitě měla otevřít kasina, jimiž je město proslulé. Bezpečný způsob, jak by se to mělo stát, je ale podle ní záležitostí provozovatelů heren. Největší odborová organizace zastupující zaměstnance kasin označila její plán za „nehorázný“.

Maturanti na Slovensku dostanou známky podle vysvědčení

Slovensko kvůli pandemii ruší klasické maturity, místo toho se použije průměr známek z vysvědčení. Žák, který nebude s tímto způsobem hodnocení spokojen, ale bude moci požádat o absolvování ústní maturity, oznámil ministr školství Branislav Gröhling.

Slovensko již v březnu v souvislosti s pandemií choroby COVID-19 školy uzavřelo. Slovenský plán postupného rušení karanténních opatření kvůli koronaviru, který země spustila dříve v tomto týdnu, počítá s tím, že školy budou otevřeny až v poslední čtvrté fázi. Mezi jednotlivými kroky by měly být nejméně dvoutýdenní přestávky.

S chorobou COVID-19, kterou vyvolává koronavirus SARS-CoV-2, nebo s podezřením na toto onemocnění bylo na Slovensku ve středu hospitalizováno 265 pacientů, dosud se v zemi 288 pacientů vyléčilo.

Na Slovensku ve středu zemřel jeden člověk s koronavirem, celkově má země 15 případů úmrtí. Vyšetření zjistila při rekordním počtu vykonaných testů dalších 81 infikovaných oproti 45 novým případům z úterý. Dohromady je v zemi 1325 potvrzených případů nákazy.

V Británii zaznamenali 616 mrtvých, což je o skoro 150 úmrtí méně než předchozí den. O uvolňování karantény ale zatím vládní činitelé nechtějí hovořit, protože počty úmrtí podle expertů začnou klesat až za několik týdnů. Mezitím úřady proškolí na 18 tisíc zaměstnanců, kteří budou po skončení karantény monitorovat kontakty nakažených.

Merkelová: Čelíme zkoušce, jaká tu od druhé světové války nebyla

Německo podle kancléřky Angely Merkelové prochází zkouškou, jakou nezažilo od druhé světové války. Řekla to v projevu v parlamentu k pandemii způsobené koronavirem.

„My všichni, vláda a parlament, celá naše země, čelíme zkoušce, jaká tu od druhé světové války, od let založení spolkové republiky nebyla. Nejde o nic menšího než o životy a zdraví lidí,“ řekla německá kancléřka Merkelová v úvodu svého projevu, který trval necelou půlhodinu.

Rozhodnutí omezit kvůli infekci některé základní občanské svobody označila kancléřka, která zemi vede od roku 2005, za jedno z nejtěžších ve své politické kariéře. Pro opatření podle ní neexistuje ve spolkové republice žádný historický příklad. Přesto bylo nutné, aby se šíření koronaviru podařilo zpomalit. „Je to velmi cenné, získali jsme čas,“ uvedla s tím, že německé zdravotnictví situaci zvládá.

Úspěch, kterého země zatím dosáhla, je podle Merkelové ale stále křehký. Když teď budou mít lidé trpělivost, budou se pak moci o to rychleji vrátit k normálnímu životu, míní. Kritizovala ty spolkové země, které podle ní přijatá opatření uvolňují příliš rychle.

Merkelová připustila dočasné zvýšení německých příspěvků do rozpočtu EU

Merkelová se vyjádřila i k mezinárodním rozměrům pandemie, když jako nepostradatelného partnera ocenila Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), kterou tvrdě kritizuje například americký prezident Donald Trump.

Poznamenala také, že nákaza ukázala, že Německo i Evropská unie si do budoucna pro podobné případy musí vybudovat vlastní kapacity pro výrobu ochranných zdravotnických pomůcek.

Zdůraznila, že Německu se může dařit dobře jen tehdy, když se bude dobře dařit i Evropě. Aby se z ekonomických následků, které ještě není možné přesně odhadnut, zotavily i ostatní evropské země, měla by SRN být připravena dočasně výrazně zvýšit své příspěvky do rozpočtu EU, uvedla.

Merkelová očekává, že koronavirus bude ještě dlouhou dobu tím nejzásadnějším tématem, kterým se nejen politici budou muset zabývat. „Nikdo to neslyší rád, ale je to pravda. Nežijeme v konečné fázi pandemie, ale stále na jejím začátku. S tímhle virem budeme muset žít ještě dlouho,“ dodala.

V Německu počet nakažených roste třetí den v řadě

V Německu za uplynulý den přibylo 2352 infikovaných lidí a 215 lidí zemřelo, uvedl Institut Roberta Kocha. Počet nově nakažených se oproti středě zvýšil, celkem je jich 148 046. V souvislosti s virem Německo nyní registruje 5094 mrtvých.

Údaj o nově nakažených v Německu roste třetím dnem, v případě úmrtí ale číslo zachycující denní přírůstek nevzrostlo. Předchozí nárůst mohl být způsoben započtením víkendových případů, hlášených až na začátku pracovního týdne.

Generální tajemník OSN António Guterres upozornil na to, že některé země mohou boje proti koronaviru využít k zavedení represivních opatření, která s pandemií nemají nic společného. Hrozí podle něj krize v dodržování lidských práv.

Podle Guterrese koronavirus samotný nikoho nediskriminuje, zato jeho dopady ano. „Vidíme nepoměrný dopad na různá společenství lidí, vzestup nenávistných projevů, cílení na zranitelné skupiny a nebezpečí přehnaně tvrdých reakcí podkopávajících úsilí zdravotníků,“ řekl šéf OSN.

„Na pozadí narůstajícího etno-nacionalismu, populismu, autoritářství a potlačování lidských práv v některých zemích může být současná krize záminkou k přijetí represivních opatření k účelům, které s pandemií nesouvisejí,“ varoval Guterres, žádnou konkrétní zemi ale nezmínil. „To je nepřijatelné,“ dodal.

Generální tajemník připomíná vládám jednotlivých zemí, že kriticky důležité je zachování prostoru pro občanskou společnost a svobodu tisku. „Nejlepší odpověď je taková, když se přiměřeně reaguje na stávající hrozby a zároveň jsou dodržována lidská práva a princip právního státu,“ vzkázal Guterres. „Při všem, co děláme, nikdy nezapomeňme, že hrozbou je virus, ne člověk,“ prohlásil.

Ukrajina: Dosud nejvyšší nárůst nakažených

Ukrajina ve středu zaznamenala dosud nejvyšší denní přírůstek infikovaných, a to 578. Celkem nyní eviduje přes sedm tisíc nakažených a téměř sto devadesát úmrtí. Za poslední den v zemi podle úřadů zemřelo 13 lidí s COVID-19. 

V Rusku ve středu třetí den po sobě klesl denní přírůstek nakažených koronavirem, za uplynulých 24 hodin přibylo 4774 infikovaných, celkový počet se přiblížil k 63 tisícům. Ve srovnání s úterým se snížil i počet nových úmrtí infikovaných pacientů. Ve středu jich zemřelo 42, celkem pak 555.

Rakousko má nejvíc vyléčených na počet nakažených v EU

Počet případů nákazy v Rakousku přesáhl hranici patnácti tisíc. Jen necelé tři tisíce z těchto lidí jsou aktuálně nemocní, téměř dvanáct tisíc lidí už se viru zbavilo. Rakousko je zemí s největším počtem vyléčených k počtu nakažených v EU. V zemi zemřelo 522 lidí s koronavirem. Počty nově nakažených v zemi klesají. 

V Maďarsku se ve středu mírně zvýšil denní přírůstek nově potvrzených případů nákazy koronavirem, jichž přibylo 116. Podle vládního serveru koronavirus.gov.hu z úterních 12 na 14 rovněž stoupl počet úmrtí pacientů s koronavirem na celkových 239. Naproti tomu se v Maďarsku vyléčilo už 390 lidí. V zemi s 9,8 milionu obyvatel, je nyní registrováno 2284 osob, které se koronavirem nakazily. V úterý bylo infikovaných 2168. 

V Rumunsku, které má necelých dvacet milionu obyvatel, počet nakažených vzrostl na 10 096, když ve středu přibylo 386 nových případů. Podle čtvrtečních údajů zveřejněných vládou se dosud uzdravilo 2478 s koronavirem, zatímco 527 jich zemřelo.

V Polsku ve čtvrtek počet infikovaných stoupl o 343 a počet obětí o 28. Celkově je v Polsku s 38 miliony obyvatel 10 511 infikovaných. Jako oběť koronavirové nákazy je v Polsku vedeno 454 zemřelých.

Počet obětí nákazy ve Španělsku za posledních 24 hodin vzrostl o 440 na nynějších víc než 22 tisíc. Celkový počet lidí, u nichž byl virus od začátku epidemie ve Španělsku odhalen, vzrostl za poslední den o 4635 na víc než 213 tisíc.

Španělští poslanci ve středu schválili další prodloužení nouzového stavu, který platí v zemi od poloviny března, a to do 9. května. Španělsko, které má 47 milionů obyvatel, je co do počtu dosud potvrzených případů nákazy koronavirem druhou nejhůře postiženou zemí na světě po USA; v počtu úmrtí lidí je třetí po USA a Itálii.

V Itálii se za posledních 24 hodin potvrdilo dalších 2646 případů nákazy koronavirem, což je méně, než byl denní nárůst oznámený ve středu (3370). Úmrtí s COVID-19 v Itálii přibylo 464, ve středu to bylo 437. Dosud se v Itálii potvrdilo téměř 190 tisíc případů nákazy koronavirem, z toho 25 549 lidí zemřelo, uzdravilo se už skoro 60 tisíc lidí.

Belgie má jednu z nejhorších bilancí úmrtnosti na světě

V Belgii zemřelo za posledních 24 hodin dalších 230 lidí s nemocí COVID-19. Celkem tak ve zhruba jedenáctimilionové zemi zemřelo 6490 lidí. V sousedním Nizozemsku, které má o šest milionů obyvatel více, zemřelo 4177 lidí nakažených koronavirem.

Belgie má v přepočtu na obyvatele jednu z nejhorších bilancí úmrtí v souvislosti s nákazou na světě. Jedním z důvodů je ale odlišný způsob vedení statistiky. Belgie totiž započítává i případy úmrtí v zařízeních, která pečují o seniory. Ve statistice se tak často objeví i případy, u kterých je jen podezření na nákazu virem SARS-CoV-2.

Řecko prodloužilo celostátní omezení pohybu a další preventivní opatření, která například zahrnují pohyb na veřejnosti jen s oficiálně schváleným povolením. Nově potrvají do 4. května. V Řecku se zatím potvrdilo zhruba 2400 případů nákazy, z toho 121 lidí zemřelo.

Francie oznámila, že 11. května začne s uvolňováním karantény, otevřít by se měly obchody i školy. Školní docházka však nebude povinná a dobrovolné by mělo být i nošení roušek, informoval o tom prezident Emmanuel Macron. Karanténa v zemi platí od 17. března.

Ve Francii se za poslední den zvýšil počet obětí koronaviru o 516 na 21 856. Bilance mrtvých je nejnižší od neděle a nadále ubývá i pacientů v nemocnicích a na JIP. Počet nemocných ve vážném stavu se snižuje už dva týdny. V tamních nemocnicích od začátku epidemie zemřelo 13 547 lidí, dalších 8309 úmrtí zaznamenali zdravotníci v pečovatelských zařízeních.

V Turecku překonal počet nakažených sto tisíc

Turecko se ve čtvrtek stalo sedmou zemí na světě, kde počet dosud potvrzených případů nákazy koronavirem překročil sto tisíc. V zemi přibylo za poslední den 3116 evidovaných případů nákazy a 115 nových úmrtí, uvedl na Twitteru ministr zdravotnictví Fahrettin Koca. Celkem se v zemi už potvrdilo 101 790 nakažených, z toho 2491 lidí zemřelo a 18 491 se uzdravilo. Testů na koronavirus provedli zdravotníci v této zemi s 83 miliony obyvatel na 792 tisíc.

Denní počty evidovaných mrtvých s nákazou koronavirem se v Turecku už týden pohybují kolem 120. Nárůst nových případů byl ve středu nejmenší za téměř tři týdny a činil 3083, ve čtvrtek přibylo 3116 potvrzených nakažených.

Pro většinu obyvatel Turecka začalo ve čtvrtek platit čtyřdenní omezení volného pohybu, které vláda vyhlásila ve 31 provinciích, zahrnujících hlavní město Ankaru a největší turecké město Istanbul s téměř 16 miliony obyvatel. Podobné omezení platilo už předchozí dva víkendy, ale jen po 48 hodin. Nyní je čtyřdenní, protože na čtvrtek připadá v zemi státní svátek a v pátek začíná muslimský postní měsíc ramadán.

Jižní Ameriku ochromily protesty

V Latinské Americe v posledních dnech roste sociální napětí kvůli koronavirovým omezením, ta už miliony lidí připravila o živobytí. V některých zemích se už demonstruje, a to i přes omezení volného pohybu. Specifická je Brazílie, kde vyšel do ulic protestovat proti karanténním opatřením i tamní prezident Jair Bolsonaro.

Proti vládním omezením pohybu kvůli koronaviru demonstrovali už například lidé v Bolívii. Tamní prozatímní vláda viní z podněcování protestů exprezidenta Eva Moralese. Ten nyní žije v exilu v Argentině, kam utekl po loňském odstoupení vynuceném armádou, policií a demonstracemi. 

Protestovalo se i v Santiagu de Chile, kde policie zadržela čtrnáct lidí. Protest proti omezení pohybu se pak přesunul na sociální sítě. Lidé vyšli do ulic i v Kolumbii a Venezuele, kde se lidé sešli hlavně kvůli nedostatku potravin. Venezuelský protest skončil rabováním obchodů a zraněním asi desítky lidí.

Vyšetřování původu koronaviru považuje Čína za politické manévrování

Pevninská Čína za středu hlásí deset nových případů nákazy koronavirem, z nich šest je takzvaně importovaných. O den dříve úřady v nejlidnatější zemi světa evidovaly třicet nových případů infekce, z toho 23 byli lidé, kteří se nakazili v zahraničí. Ve středu, stejně jako v úterý nikdo z lidí nakažených koronavirem podle čínských úřadů nezemřel.

Celkem se v Číně nakazilo 82 798 lidí a 4632 pacientů zemřelo. Čína je zemí, odkud se nový typ koronaviru začátkem letošního roku rozšířil do ostatních částí světa.

Čínské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek označilo požadavek Austrálie nezávisle vyšetřit původ koronaviru za politické manévrování. V reakci na nedávnou kritiku amerického ministra zahraničí Mikea Pompea rovněž ujistilo, že v Číně v současnosti nejsou otevřeny žádné takzvané mokré trhy s živými zvířaty.

Čína kromě toho oznámila, že poskytne dodatečných 30 milionů dolarů (téměř 767 milionů korun) Světové zdravotnické organizaci (WHO) na podporu boje proti nemoci COVID-19. Peking uvedl, že už v březnu věnoval WHO 20 milionů dolarů.