Stará a nová konstrukce by se tloukly, hájí předseda hodnotící komise návrh na nový most v Praze

Nahrávám video

Pražské panorama nejspíše čeká významná změna. Železniční most, který stojí v popředí při pohledu z Vyšehradu k Pražskému hradu, by měla ve čtyřletém horizontu nahradit nová konstrukce. To samo o sobě vyvolává diskuse, které podle architekta Davida Vávry vypukly poněkud nečekaně. Upozornil, že ani jako architekt nevěděl o soutěži, z níž vzešel vítězný návrh. Předseda hodnotící komise Pavel Ryjáček je naopak přesvědčen, že Správa železnic a město udělaly pro osvětu dost. Vávra a Ryjáček diskutovali o výměně železničního mostu v Událostech, komentářích.

Železniční most, který nikdy nedostal jméno, je místem, který generacím návštěvníků ze západu poprvé nabídl pohled na Pražský hrad a je místem, které definuje pražské panorama tomu, kdo hledí do centra například z Vyšehradu. Ocelová konstrukce z roku 1901 má před sebou poslední roky existence – přinejmenším existence na dosavadním místě a k dosavadnímu účelu.

Nahradí jej zcela nová konstrukce, původní zůstanou jen pilíře. Dříve se hovořilo i o variantě, že by starý most prošel rekonstrukcí a o nezbytné rozšíření tratě spojující smíchovské a hlavní nádraží by se postarala nová přístavba. Nakonec to tak nebude, podle vedoucího katedry ocelových a dřevěných studií Fakulty stavební ČVUT Pavla Ryjáčka, který předsedal hodnotící komisi, nepůsobila kombinace starého a nového vhodně.

Nahrávám video

„Třeba se podařilo udělat pěkný kolmý pohled, ale z šikmých pohledů docházelo k negativnímu tlučení konstrukcí a nepůsobilo to úplně optimálně. (…) Druhý aspekt byl ten, že nepůsobily dobře dva mosty vedle sebe nebo tři nosníky vedle sebe. Zase šikmé pohledy působily mohutně, konstrukce byly hodně členité. A třetí aspekt, který jsme také cítili, byl ten, že kdyby se za deset, patnáct let někdo, kdo prochází náhodně v této lokalitě, podíval na most, měl by si říct, to je pěkné. Neměl by hledat náznaky, proč je něco uděláno tak nebo tak, ale měl by vycítit, že je to dílo hezké,“ shrnul Ryjáček argumenty, které v hodnotící komisi převážily a proč zvítězil návrh zcela nového mostu, a nikoli kombinace starého a nového.

Samotný fakt, že se Správa železnic rozhodla pražský železniční most vyměnit, vzbuzuje však mezi místními obyvateli rozruch, občas i nevoli. Radost z té myšlenky nemá ani architekt David Vávra, který je, jak zdůraznil, také obyvatel Prahy 4. „Jako obyvatel Prahy 4 mám hodnoty v Praze dané trochu jinak. My nemáme Hradčany, ale zlíchovský kostelíček. A my nemáme Karlův most, ale železniční most. To jsou naše ikony,“ podotkl. Připustil však, že bývá kolorit, že se proti novým stavbám obyvatelé vymezují. „Vím, že Praha trpí tím, že je plná takových staromilců a že, jakmile je nějaká nová idea, všichni udělají velikou bouři proti. Málokdy někdo udělá bouři pro, všichni se vymezují negativně,“ poznamenal Vávra.

K návrhu jako takovému se zatím nechce podrobně vyjádřit. Dal najevo, že vítězný návrh zná málo a coby architekt o soutěži na nový most vlastně ani nevěděl. „Já nejsem až tak horlivý na těch sítích, abych všechno věděl, ale o tom, že proběhla soutěž, vůbec nevím,“ zdůraznil. Docela jiná byla podle něj situace, když se soutěžila podoba Vltavské filharmonie, připomněl, že o ní se hojně hovořilo, vyšla i kniha. „Všichni se tím mohli zabývat, protože Pražané milují město, jsou strašně citliví na každou změnu. Mám dojem, že teď nejsou připraveni,“ míní.

Pavel Ryjáček poznamenal, že propagace soutěže není úkolem hodnotící komise, ale je přesvědčen, že povědomí o soutěži na novou podobu železničního mostu bylo dostatečné. „Pokud mohu soudit, tak v komunitě mostařů, odborníků, projekčních kanceláří, které navrhují mostní konstrukce, tato soutěž rezonovala minimálně rok, možná rok a čtvrt,“ uvedl. Zároveň podle něj se veřejnost mohla seznámit s některými návrhy i s průzkumy.

„Poměrně dlouhou dobu se tomuto mostu věnoval SUDOP Praha. Prezentoval výsledky přepočtů diagnostických průzkumů, navrhoval některé varianty. Vím, že IPR Praha prezentoval některá řešení,“ shrnul Ryjáček dosavadní prezentaci soutěže a variant budoucnosti železničního mostu. Do soutěže podle něj přišlo dvanáct návrhů, z nich šest se dostalo do finálního hodnocení.

Práce, které vyvrcholí výměnou železničního mostu, by měly začít za čtyři roky. Celkem potrvají dvacet měsíců, podle Ryjáčka ale počítají železničáři jen s měsíční úplnou výlukou. To je na jedné straně víc než při výměně nejstaršího jednokolejného železničního mostu z roku 1872 za nynější dvoukolejný. V roce 1901 na to stačily pouze dva dny. Na druhé straně je to podstatně kratší čas než například celoroční výluka, jaká je nyní mezi Brnem a Blanskem.

Původní železniční most vznikl jako součást Pražské spojovací dráhy, která propojovala původně izolované tratě, které vedly do Prahy od Olomouce, Plzně a Tábora. Dnes je nedílnou součástí tratě z Prahy do Plzně. Jezdí po něm dálkové vlaky směřující do Mnichova, Chebu nebo Klatov a regionální spoje do Berouna, případně Řevnic nebo Radotína, do loňského roku po něm jezdily také vlaky přijíždějící do Prahy od východu, které se na smíchovském nádraží odstavovaly. Letos již většina z nich směřuje do Vršovic, přesto ve špičce pracovního dne jezdí přes železniční most přes dvacet vlaků za hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cyrilometodějské slavnosti ve Velehradě završila poutní mše

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě na Uherskohradišťsku završila slavnostní poutní mše na prostranství před bazilikou. Na 5. červenec připadá státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Velehradské cyrilometodějské slavnosti na jejich odkaz poukazují. Patří k nejvýznamnějším církevním událostem v zemi, běžně se jich účastní desítky tisíc lidí. Dny lidí dobré vůle začaly v sobotu.
08:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
před 9 hhodinami

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 18 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 19 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 19 hhodinami

Mysleli jsme si, že se do půl roku vrátíme, říká pamětnice vystěhování Opatovic

Němci za války vystěhovali kvůli rozšíření vojenského prostoru na Drahansku obyvatele desítek obcí. Mezi nimi byla i Marie Zemánková, která musela jako dítě s rodinou odejít z Opatovic. Domů se vrátili až po čtyřech letech, jejich stavení ale bylo zbourané. Místo studia na zdravotní škole musela po kolektivizaci vesnice nastoupit do JZD, kde pracovala až do důchodu. Víru v Boha jí ale režim nevzal.
před 23 hhodinami

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Evropský pohled