Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.
Osvobození Brna bylo pokračováním Bratislavsko-brněnské operace, která začala už na začátku dubna, kdy 2. ukrajinský front pod vedením maršála Rodiona Malinovského překonal řeku Hron. Bratislavu osvobodila Rudá armáda po dvoudenních bojích 4. dubna 1945.
Po dobytí Bratislavy se sovětské jednotky stočily na severozápad k Brnu. Vojákům ztěžovaly postup povodně v jihomoravských lužních lesích, které byly pod vodou kvůli jarnímu tání sněhu, v cestě stála Rudé armádě i rozvodněná Morava a Dyje.
Sovětské vojáky a rumunské jednotky, které bojovaly po jejich boku, překvapila i dobře připravená německá obrana. Také s pomocí nuceně nasazených českých mužů vybudovali němečtí ženisté protitankové okopy, zátarasy a opevnění. Němci využili také některé pevnosti, které před válkou postavilo Československo.
Obrana města vydržela jeden den
Osvobození Brna začalo ráno 23. dubna 1945. V té době byli nejbližší sovětští vojáci zhruba deset kilometrů od města, těsně k Brnu se přiblížili následující den, a to i přes silný německý odpor.
Následující den Sověti pronikli až k hlavnímu nádraží na okraji centra. Konečný útok zahájila Rudá armáda 26. dubna v osm hodin ráno a na sklonku dne už bylo Brno až na drobné výjimky osvobozeno.
Chování sovětských vojáků však nebylo podle některých pamětníků jenom pozitivní. „Všude v okolí se znásilňovalo. Naši muži proto vyklidili v jednom domě v pátém patře byt a drželi tam hlídky,“ uvádí v Paměti národa Daruše Burdová. Zároveň ale uvedla, že řada sovětských důstojníků se snažila řádění některých svých mužů zabránit.
Zničena byla asi polovina domů
Brno se stalo i terčem bombardování, které začalo mnohem dřív, než do města dorazila Rudá armáda. „Už 8. dubna se uskutečnil první sovětský nálet, následoval 12. dubna další a pak vlastně každou noc až do toho 26. dubna,“ uvedl vedoucí historického oddělení Moravského zemského muzea Jan Břečka. Od 24. dubna se přidalo také sovětské dělostřelectvo.
Už zhruba o půl roku dříve ale město poškodily také nálety Američanů. Odhaduje se, že skoro polovina zástavby byla poškozena.
„Škody byly obrovské, přestože se nedaly srovnat třeba s Vídní nebo Budapeští. Ale dodneška se dají najít proluky mezi domy. Těžce zasažena byla například ulice Veselá nebo Údolní, kde byla před válkou souvislá řada domů. V porovnání s dobovými fotografiemi jsou ta místa nyní k nepoznání,“ popsal dopady bojů Břečka.
Do obrany města při bojích s Rudou armádou zasáhli i členové nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. „Ti pancéřovými pěstmi zničili Sovětům v centru nějaké tanky a samohybná děla,“ řekl Břečka.
Bomby nikdo nepočítal
Nejintenzivnější boje se vedly například v Medlánkách, Bystrci, Soběšicích nebo Řečkovicích. Rizikem byla pro Sověty Brněnská přehrada, do její hráze totiž Němci umístili protitankové miny, které chtěli odpálit po přiblížení sovětských tanků. Rudoarmějci však včas dostali varování a miny odpáleny nebyly.
Tvrdý boj o město se dotkl i civilního obyvatelstva. Lidé před válkou utekli na venkov. Ti, kdo zůstali, se museli schovávat například ve sklepích či v krytech. Kolik leteckých pum na Brno dopadlo, se přesně neví. „Už nikdo nic nepočítal. Navíc šlo už těžko odlišit, co byl výbuch letecké bomby a co kaťuše nebo dělostřelectva,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.
Boje kolem Brna pokračovaly i po dobytí města, Bratislavsko-brněnská operace skončila až 4. května dobytím jihozápadní Moravy. Padlo přes sedm tisíc sovětských a zhruba stejný počet rumunských vojáků. Obdobné ztráty měl i wehrmacht a jednotky SS. Do zajetí padly desetitisíce německých vojáků.
Konec německé menšiny v Brně
Do bojů na jižní Moravě zasáhlo přes půl milionu mužů – 2. ukrajinský front nasadil do akce 360 tisíc vojáků, proti kterým stálo zhruba čtvrt milionu Němců. Obě bojující strany navíc během skoro měsíčního válčení poslaly do boje další posily.
Osvobození Brna znamenalo i konec tamní německé menšiny. Před válkou se k německé národnosti hlásilo více než 40 tisíc lidí, což byla asi třetina obyvatel. Dva měsíce před postupimskou konferencí, 29. května 1945, schválil Zemský národní výbor vyhlášku, podle které bylo do Rakouska vysídleno přes 20 tisíc brněnských Němců. Další tisíce pak musely odejít v roce 1946, už podle závěrů postupimské konference.
