Meteorolog Karas: Po nadprůměrné zimě budou teploty vyšší, než je obvyklé, i na začátku jara

Zima uplynulého roku byla velmi teplá. Průměr za prosinec až únor byl dva stupně Celsia – a to je o 3,3 stupně více, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Prožili jsme tak druhou nejteplejší zimu od roku 1961. Vyšší hodnoty byly naměřeny už jenom v letech 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu ještě o 0,7 stupně vyšší. K nadprůměrné zimě pomohl především únor, kdy odchylka od normálu byla skoro pět stupňů Celsia. Letošní únor se tak stal společně s únorem z roku 1966 vůbec nejteplejším v historii pozorování.

Zdroj: www.facebook.cz Autor: Romana Čachotská

Lovci mrazů tak vyšli naprázdno. Nejnižší teplota za uplynulé tři měsíce neklesla ani jednou pod  minus 20 stupňů. Jedna desetina k minus 20 chyběla na šumavské Jezerní slati 6. února 2020. Ani dvojnásobek letošního nejsilnějšího únorového mrazu by tak nestačil k překonání rekordní teploty  minus 42,2 °C, která byla naměřena v Česku 11. února 1922.

Kvildský potok u Jezerní slatě
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Pancer

Teplá zima souvisí s kladnou fází tazvaného NAO indexu – neboli se Severoatlantickou oscilací.  Co to znamená? V zimě vidíme rozdíly v tlaku vzduchu mezi dvěma útvary: tím prvním je tlaková níže se středem v oblasti Islandu a tím druhým pak azorská tlaková výše. Když oba útvary zintenzivní, dojde k velkému zvýraznění rozdílu tlaku vzduchu na severní polokouli a tím pádem k zesílení proudění vzduchu v oblasti severního Atlantiku. Při převládajícím západním proudění v mírných zeměpisných šířkách se pak do Evropy dostává teplý a vlhký oceánský vzduch místo chladnějšího a suchého ze severu.


Vliv severoatlantické oscilace na počasí v Evropě
Zdroj: NASA

Kolísání intenzity tlakových útvarů se znázorňuje pomocí indexu severoatlantické oscilace (Index NAO). Kladná fáze NAO indexu přináší do severozápadní Evropy oteplení a více srážek a do Středomoří naopak sucho. Na Islandu bylo vlivem kladného NAO indexu v zimě hodně větrných a sněhových bouří.


Meteorologické jaro v Česku začalo obvyklými teplotami pro začátek března a také deštivějším počasím. V prvním týdnu března dokonce na některých místech napršela i víc než polovina srážkového úhrnu za celý měsíc. Teploty jsou ale nadprůměrně vysoké – ve čtvrtek jsme se tak dočkali prvních dvaceti stupňů Celsia v tomto roce.

Co bude dál?

Podle předpovědi Indexu severoatlantické oscilace zřejmě po nadprůměrně teplých dnech ještě do Česka pronikne v druhé půlce března chladnější vzduch.