Meteorolog Karas: Po nadprůměrné zimě budou teploty vyšší, než je obvyklé, i na začátku jara

Zima uplynulého roku byla velmi teplá. Průměr za prosinec až únor byl dva stupně Celsia – a to je o 3,3 stupně více, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Prožili jsme tak druhou nejteplejší zimu od roku 1961. Vyšší hodnoty byly naměřeny už jenom v letech 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu ještě o 0,7 stupně vyšší. K nadprůměrné zimě pomohl především únor, kdy odchylka od normálu byla skoro pět stupňů Celsia. Letošní únor se tak stal společně s únorem z roku 1966 vůbec nejteplejším v historii pozorování.

Lovci mrazů tak vyšli naprázdno. Nejnižší teplota za uplynulé tři měsíce neklesla ani jednou pod  minus 20 stupňů. Jedna desetina k minus 20 chyběla na šumavské Jezerní slati 6. února 2020. Ani dvojnásobek letošního nejsilnějšího únorového mrazu by tak nestačil k překonání rekordní teploty  minus 42,2 °C, která byla naměřena v Česku 11. února 1922.

obrázek
Zdroj: ČT24


Teplá zima souvisí s kladnou fází tazvaného NAO indexu – neboli se Severoatlantickou oscilací.  Co to znamená? V zimě vidíme rozdíly v tlaku vzduchu mezi dvěma útvary: tím prvním je tlaková níže se středem v oblasti Islandu a tím druhým pak azorská tlaková výše. Když oba útvary zintenzivní, dojde k velkému zvýraznění rozdílu tlaku vzduchu na severní polokouli a tím pádem k zesílení proudění vzduchu v oblasti severního Atlantiku. Při převládajícím západním proudění v mírných zeměpisných šířkách se pak do Evropy dostává teplý a vlhký oceánský vzduch místo chladnějšího a suchého ze severu.

Vliv severoatlantické oscilace na počasí v Evropě
Zdroj: NASA


Kolísání intenzity tlakových útvarů se znázorňuje pomocí indexu severoatlantické oscilace (Index NAO). Kladná fáze NAO indexu přináší do severozápadní Evropy oteplení a více srážek a do Středomoří naopak sucho. Na Islandu bylo vlivem kladného NAO indexu v zimě hodně větrných a sněhových bouří.

Družicový snímek Islandu
Zdroj: NASA


Meteorologické jaro v Česku začalo obvyklými teplotami pro začátek března a také deštivějším počasím. V prvním týdnu března dokonce na některých místech napršela i víc než polovina srážkového úhrnu za celý měsíc. Teploty jsou ale nadprůměrně vysoké – ve čtvrtek jsme se tak dočkali prvních dvaceti stupňů Celsia v tomto roce.

Co bude dál?

Podle předpovědi Indexu severoatlantické oscilace zřejmě po nadprůměrně teplých dnech ještě do Česka pronikne v druhé půlce března chladnější vzduch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Vrátí se inverze, v neděli má silně foukat

V příštích dnech se do Česka vrátí inverzní ráz počasí. O víkendu se objeví mlhy, často i mrznoucí. Slunce se ukáže spíše jen na horách, v neděli se místy vyjasní i v nížinách. Nejvyšší teploty vystoupí lehce nad nulu. Postupně zesílí vítr, který v nárazech dosáhne během neděle rychlosti až 70 kilometrů v hodině, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včera v 08:05

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Ráno bylo nejmrazivější. Podívejte se, kam rtuť spadla u vás

Meteorologové rozšířili oblast, kde od pondělního odpoledne do úterního rána hrozí silná ledovka, a to na celou západní polovinu Česka. Po mrznoucím dešti se tam může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Pondělní ráno bylo navíc v této zimě dosud nejmrazivější. Teploty v Čechách a na západě Moravy klesly většinou na dvanáct až dvacet stupňů pod nulu, výjimečně i níže.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
11. 1. 2026

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
11. 1. 2026
Načítání...