Zdroj: www.facebook.cz
Lovci mrazů tak vyšli naprázdno. Nejnižší teplota za uplynulé tři měsíce neklesla ani jednou pod minus 20 stupňů. Jedna desetina k minus 20 chyběla na šumavské Jezerní slati 6. února 2020. Ani dvojnásobek letošního nejsilnějšího únorového mrazu by tak nestačil k překonání rekordní teploty minus 42,2 °C, která byla naměřena v Česku 11. února 1922.
Zdroj: ČTK
Teplá zima souvisí s kladnou fází tazvaného NAO indexu – neboli se Severoatlantickou oscilací. Co to znamená? V zimě vidíme rozdíly v tlaku vzduchu mezi dvěma útvary: tím prvním je tlaková níže se středem v oblasti Islandu a tím druhým pak azorská tlaková výše. Když oba útvary zintenzivní, dojde k velkému zvýraznění rozdílu tlaku vzduchu na severní polokouli a tím pádem k zesílení proudění vzduchu v oblasti severního Atlantiku. Při převládajícím západním proudění v mírných zeměpisných šířkách se pak do Evropy dostává teplý a vlhký oceánský vzduch místo chladnějšího a suchého ze severu.
Zdroj: NASA
Kolísání intenzity tlakových útvarů se znázorňuje pomocí indexu severoatlantické oscilace (Index NAO). Kladná fáze NAO indexu přináší do severozápadní Evropy oteplení a více srážek a do Středomoří naopak sucho. Na Islandu bylo vlivem kladného NAO indexu v zimě hodně větrných a sněhových bouří.
Zdroj: NASA
Meteorologické jaro v Česku začalo obvyklými teplotami pro začátek března a také deštivějším počasím. V prvním týdnu března dokonce na některých místech napršela i víc než polovina srážkového úhrnu za celý měsíc. Teploty jsou ale nadprůměrně vysoké – ve čtvrtek jsme se tak dočkali prvních dvaceti stupňů Celsia v tomto roce.
Co bude dál?
Podle předpovědi Indexu severoatlantické oscilace zřejmě po nadprůměrně teplých dnech ještě do Česka pronikne v druhé půlce března chladnější vzduch.