Meteorolog Karas: Po nadprůměrné zimě budou teploty vyšší, než je obvyklé, i na začátku jara

Zima uplynulého roku byla velmi teplá. Průměr za prosinec až únor byl dva stupně Celsia – a to je o 3,3 stupně více, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Prožili jsme tak druhou nejteplejší zimu od roku 1961. Vyšší hodnoty byly naměřeny už jenom v letech 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu ještě o 0,7 stupně vyšší. K nadprůměrné zimě pomohl především únor, kdy odchylka od normálu byla skoro pět stupňů Celsia. Letošní únor se tak stal společně s únorem z roku 1966 vůbec nejteplejším v historii pozorování.

Lovci mrazů tak vyšli naprázdno. Nejnižší teplota za uplynulé tři měsíce neklesla ani jednou pod  minus 20 stupňů. Jedna desetina k minus 20 chyběla na šumavské Jezerní slati 6. února 2020. Ani dvojnásobek letošního nejsilnějšího únorového mrazu by tak nestačil k překonání rekordní teploty  minus 42,2 °C, která byla naměřena v Česku 11. února 1922.

obrázek
Zdroj: ČT24


Teplá zima souvisí s kladnou fází tazvaného NAO indexu – neboli se Severoatlantickou oscilací.  Co to znamená? V zimě vidíme rozdíly v tlaku vzduchu mezi dvěma útvary: tím prvním je tlaková níže se středem v oblasti Islandu a tím druhým pak azorská tlaková výše. Když oba útvary zintenzivní, dojde k velkému zvýraznění rozdílu tlaku vzduchu na severní polokouli a tím pádem k zesílení proudění vzduchu v oblasti severního Atlantiku. Při převládajícím západním proudění v mírných zeměpisných šířkách se pak do Evropy dostává teplý a vlhký oceánský vzduch místo chladnějšího a suchého ze severu.

Vliv severoatlantické oscilace na počasí v Evropě
Zdroj: NASA


Kolísání intenzity tlakových útvarů se znázorňuje pomocí indexu severoatlantické oscilace (Index NAO). Kladná fáze NAO indexu přináší do severozápadní Evropy oteplení a více srážek a do Středomoří naopak sucho. Na Islandu bylo vlivem kladného NAO indexu v zimě hodně větrných a sněhových bouří.

Družicový snímek Islandu
Zdroj: NASA


Meteorologické jaro v Česku začalo obvyklými teplotami pro začátek března a také deštivějším počasím. V prvním týdnu března dokonce na některých místech napršela i víc než polovina srážkového úhrnu za celý měsíc. Teploty jsou ale nadprůměrně vysoké – ve čtvrtek jsme se tak dočkali prvních dvaceti stupňů Celsia v tomto roce.

Co bude dál?

Podle předpovědi Indexu severoatlantické oscilace zřejmě po nadprůměrně teplých dnech ještě do Česka pronikne v druhé půlce března chladnější vzduch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Meteorologové varují před silnými bouřkami. V horách hrozí až přívalové povodně

Část Čech v pátek odpoledne zasáhly silné bouřky, je možný i výskyt přívalového deště. Napršet může kolem čtyřiceti litrů vody na metr čtvereční. V horách na severu Čech je vzhledem k předchozím dešťům vyšší riziko lokálního zatopení, hrozí i přívalové povodně. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí kromě pátku i pro sobotu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 22 hhodinami

Ve čtvrtek hrozí silné bouřky. Víkend má být teplý, ale deštivý

Víkend má být deštivý s nejvyššími odpoledními teplotami kolem 25 stupňů Celsia. Ojediněle se mohou objevit i bouřky, vyskytnou se už ve čtvrtek, přičemž na jihu a jihovýchodě země mohou být i silné s úhrny kolem 30 milimetrů srážek a nárazy větru o rychlosti až 70 kilometrů v hodině, vyplývá z aktuální výstrahy a týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Státy mají chránit planetu před dopadem klimatických změn, uvedl soud OSN

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.
23. 7. 2025Aktualizováno23. 7. 2025

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
22. 7. 2025

Českem se prohnaly bouřky, hasiči hlásí desítky výjezdů

Linie bouřek začala v pondělí vpodvečer postupovat přes jižní na střední Moravu. Pásmo mířící ze Slovenska prošlo i Zlínským krajem. Na mnoha místech vyjížděli hasiči k popadaným stromům. Pro území východní poloviny Čech, na Moravě a ve Slezsku vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) od pondělních 15:00 do 21:00 výstrahu s nízkým stupněm rizika.
21. 7. 2025Aktualizováno21. 7. 2025

Na východě Česka vydrží vedra i v pondělí, na západě se ochladí

Teploty na řadě míst v neděli vystoupaly přes tropickou třicítku, na několika stanicích v Praze a středních Čechách přesáhly i 33 stupňů Celsia. I noc může být na řadě míst tropická, při níž teploty neklesnou pod 20 stupňů. V pondělí počasí republiku rozdělí na dvě odlišné části – zatímco ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku teploměr ještě ukáže až 34 stupňů, na západě země po přechodu studené fronty spadnou nejvyšší teploty až k osmnácti stupňům. Postupně bude pršet na většině území.
20. 7. 2025Aktualizováno20. 7. 2025

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
18. 7. 2025
Načítání...