Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.
Premiér Petr Fiala (ODS) v září uvedl, že restart Česka je nutný, protože v řadě věcí zaostáváme. „Lidově řečeno, ujel nám vlak,“ prohlásil. Teď, o dva měsíce později, je ještě hůř. Česko se, jako jediné v Evropě, stále nevrátilo na předcovidovou úroveň HDP.
„Je to smutná realita a jde v podstatě o to, že každý měsíc nová sada ekonomických dat potvrzuje, že Česko není v dobré kondici, průmysl klesá, maloobchodní tržby klesají, hrubý domácí produkt klesá,“ vypočítává hlavní ekonom Deloitte a ekonomický poradce prezidenta David Marek.
Německý deník Die Welt o Česku píše jako o „nemocném muži Evropy“. Pro sousedy jsme varováním. „Česká republika je každopádně pro Německo rozhodně varovným signálem. Pozorujeme dlouhodobě slabý růst české ekonomiky. Česká ekonomika stále ještě nebyla schopná udělat skok z úspěšného, ale zastaralého ekonomického modelu z 90. let po revoluci, k modelu rozvinutému a technologicky náročnému,“ dodává autor článku z Die Welt Tobias Kaiser.
Energie i byrokratické peklo
Co je problém? Byrokratické peklo, chybějící dálnice i lidi. Podnikatele drtí vysoké ceny energií. „Naše ekonomika je založená mimo jiné na levných energiích a levné energie už nebudou,“ podotýká Marek. Bude prý hůř. Podle Energetického regulačního úřadu vzroste cena regulované složky elektřiny pro firmy až o 200 procent. Obnovuje se i poplatek za obnovitelné zdroje. A i ten ještě stoupne.
„Všichni počítali s tím, že se poplatek za obnovitelné zdroje oproti roku 23, kdy je odpuštěn, vrátí zpátky. To firmy měly ve svých kalkulacích zakomponované, ale nikdo nepočítal, že ten poplatek se nevrátí ve stejné výši, jako byl v roce 22 a v předchozích letech, ale že bude sedmkrát vyšší,“ říká publicista a podnikatel Petros Michopulos, jenž pracuje ve dřevozpracovatelském průmyslu. Jeho firmu bude prý poplatek stát desítky milionů korun ročně. „Ve skupině jsou to stovky milionů,“ míní.
Stejný problém hlásí i inovátor Jiří Kůs. „Máme svoji vývojovou firmu, kde máme pronajaté velké laboratoře, a tam se díky zdražení energií zvednul nájem na dvojnásobek,“ popisuje spoluzakladatel firmy nanoSPACE a předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Kůs.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se firmy prý příští rok mají těšit naopak na zlevnění. „Celková cena v roce 2024 pro ně bude nižší než v roce 2023. Jenom ten pokles není takový, jak oni by si přáli,“ slibuje ministr.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar s tím nesouhlasí. „Podle našich propočtů ceny opravdu pro mnoho firem stoupnou,“ kontruje.
Systém pobídek, jenž nefunguje
Česko potřebuje investice ze zahraničí. Jenže loni jich bylo nejméně od vstupu do EU v roce 2004. „Často ten projekt investorům nevychází finančně. Jednak tam jsou obrovské ceny vstupů, energie a druhak máme nejhorší systém investičních pobídek v regionu, takže když toto všechno sečtete, tak to samozřejmě není optimální,“ sděluje ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
Právě investiční pobídky mají investory nalákat. Jenže systém fungoval jen do momentu, než se do něj před pěti lety vložil tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Ten například před pěti lety prohlásil, že příslušný zákon je jako „automat“. Namísto jasných pravidel pro všechny teď o každé pobídce rozhoduje vláda. Individuálně.
„Předchozí Babišova vláda ho změnila a vyloženě to s prominutím zbabrala, zvorala a ten zákon pokazila, protože ho znetransparentnila, dokonce se stal potenciálně korupčním,“ dodává Votruba.
„My jako Svaz průmyslu jsme před tím velmi varovali, aby to vláda nedělala. Ona to udělala a znamenalo to, že investor šel do obrovského neznámá, zdali pobídka bude udělena, nebo nebude. Když nebyla, tak vlastně ani nevěděl proč,“ doplňuje Špicar.
Když už se na investici k nám někdo chystá, současná vláda tomu nejde naproti. Příklad? Krach projektu Gigafactory v Líních u Plzně. Premiér Fiala se sice odvolává na koncern Volkswagen, jenže k rozhodnutí Volkswagenu přispěla i česká vláda. Místo přípravy technologického parku neudělala skoro nic. Volkswagenu se do přestavby starého letiště v Líních nechtělo.
„Volkswagen nerozhodl, že postaví gigafactory jinde v Evropě, to by byl neúspěch vlády. Volkswagen řekl, že v tuto chvíli si dává pauzu,“ míní ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Kdyby opravdu byly podmínky na naší straně lepší a český přístup rychlejší, flexibilnější, tak jsme nemuseli čekat až do toho bodu, kdy Volkswagen zjistil, že novou továrnu vlastně nepotřebují,“ podotýká ekonom Marek. „Kdybychom tu měli připravenou zónu, jak se říká v mašličkách, v tuhle chvíli už by se baterkárna stavěla,“ říká Votruba.
„Česko zamrzlo v pubertě“
Česku nenahrává ani postoj k elektromobilitě. „České republice také nepomáhá to, jak jsme skeptičtí vůči novým trendům a technologiím. Když prostě zahraniční investor vidí, jak se díváme na elektromobilitu téměř jako celá země i včetně veřejnosti, tak si rozmyslí, jestli tohle je destinace, kde do téhle progresivní oblasti bude investovat,“ uvádí Špicar.
„Mně připadá, jako kdyby Česká republika zamrzla v pubertě, kdy pořád koukáme, kdo nám chce jak ublížit. Evropská unie, předtím to byli Rusové, Němci a pořád někdo,“ míní Kůs.
Přitom právě elektromobilita má být zároveň to, co Česko znovu vrátí do hry. Aspoň podle premiéra Fialy. Baterky do elektromobilů se vyrábějí z lithia a jeho ložisko leží v Krušných horách. O jeho těžbě mluvil už Fialův předchůdce. Před volbami 2017 Andrej Babiš strašil, že tehdy vládní ČSSD chtěla lithium za dva tisíce miliard ukrást Čechům. Babiš tenkrát volby vyhrál. Co pak pro těžbu udělal, vysvětluje starosta Dubí, kde ložisko lithia leží. „Fakticky se tady nic nedělo,“ říká starosta Jiří Kašpar (ODS).
Změnilo se něco s Fialovou vládou? Těžba stále nikde. „Pracujeme na tom, abychom co nejdříve spustili těžbu, ideálně v roce 2026,“ slíbil v září Fiala. „Bavíme se o roku 2027. Už dávno jsme překonali období rozvah a analýz, dělají se konkrétní projektové dokumentace,“ upřesňuje Hladík.
„Od okamžiku, kdy jsme začali uvažovat o těžbě lithia, uběhlo šest let a nic se nestalo. Je to další z ukázek toho, jak nás byrokratický moloch brzdí, je to jedna z největších brzd,“ říká ekonom Marek.
Česko neprosperuje. A asi ještě dlouho nebude. „V příštím roce by měl být růst HDP kolem dvou procent,“ míní však Stanjura. Podle ČNB má ale české HDP vzrůst jen o 1,2 procenta. A návrat před covid? Nejdřív za dva roky. „Ani příští rok nebude stačit k tomu, abychom se vrátili na předcovidovou úroveň,“ uvádí hlavní ekonom z Natland Petr Bartoň.
