Volkswagen zatím gigafactory ve východní Evropě nepostaví, píše Financial Times

Nahrávám video

Volkswagen odkládá plány vystavět závod na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné z možností přitom firma uvažovala o České republice. Informuje o tom list Financial Times (FT). Automobilka se chce nyní soustředit na výstavbu podobné gigafactory v Severní Americe, kde by na ni mohla získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard korun), píše FT. Podle české vlády ale rozhodnutí o továrně v Americe bylo v plánu dlouhodobě a s továrnou v Evropě nesouvisí. Ve stejném duchu se vyjádřila i společnost Škoda Auto.

O závod Volkswagenu za 120 miliard korun stojí česká vláda, která možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Počítá s tím, že by továrna stála v Líni na Plzeňsku. Zaměstnat by měla až čtyři tisíce lidí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jednání zástupců vlády s koncernem Volkswagenu nadále pokračují, stejně jako technická příprava. 

Plzeň výstavbu továrny odmítá. Primátor Roman Zarzycký (ANO) před pár dny zopakoval, že projekt není pro region vhodný, je nepřipravený a vláda ho chce prosadit na sílu. Dopad, který by stavba na město měla, vyčíslila Plzeň na dvanáct miliard korun. „Pokud by se ukázalo, že to je pravda, tak to jenom potvrzuje to, že celý projekt je nepřipraven, neprojednán v místě dotčeném, a pokud by to byla pravda, tak z toho mám radost,“ komentoval zprávu Zarzycký.

„Zásadní projekt“

Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by však přesun výroby baterií do Severní Ameriky znamenal pro Česko zásadní ztrátu šance na rozvoj průmyslu i dalších oblastí, které na obor automotive navazují. „Jde o zásadní projekt, jehož ztráta by se Plzeňskému kraji mohla při transformaci světové ekonomiky vymstít,“ míní hejtman.

Pokud se rozhodnutí koncernu Volkswagen potvrdí, přišel by Plzeňský kraj podle Špotáka o uvažované investice do infrastruktury a rozvoje regionu v řádu desítek miliard korun. „Nemohu se ubránit obavám, že se nám naše chování vrátí jako bumerang. Nechat odejít silné investory do jiných částí světa, v tom se mi zdá být Evropa nepoučitelná,“ dodal.

Nový Green Deal

Automobilový koncern se měl do června vyjádřit, zda si pro investici vybere Česko, Polsko, Slovensko či Maďarsko. Nyní ale Volkswagen vyčkává, jak bude Evropská unie reagovat na masivní podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, která dosahuje 369 miliard dolarů (8,25 bilionu korun), píše deník, který se odvolává na osobu obeznámenou s rozhodováním automobilky.

Podle zpravodaje ČT Petra Obrovského EU oznámí své plány příští týden. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ve středu řekl, že by chtěl mít jasno do konce března. Podle všeho ale definitivní verdikt automobilka oznámí mnohem později s ohledem na to, jak se v Evropě bude vyvíjet situace kolem nákladných energií.

O tom, že bude Volkswagen potřebovat na rozhodnutí o gigafactory více času, mluvil před týdnem i předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer. „Česko má nyní v rámci kandidátských zemí skvělou pozici k získání gigafactory. Je ale nyní potřeba počkat, co přinese takzvaný nový Green Deal. Koncern jej musí zhodnotit i z hlediska dotací a investičních pobídek,“ uvedl Zellmer.

„Volkswagen prověřuje pro stavbu svých gigafactory různé lokality v různých světových regionech. Tyto rozhodovací procesy jsou na sobě nezávislé. Neexistuje žádná souvislost mezi rozhodnutím o umístění gigafactory v Severní Americe a rozhodnutím o umístění v Evropě. Zároveň nelze mluvit o upřednostnění Severní Ameriky před Evropou. Ideální výrobní proces s ohledem na životní prostředí předpokládá synergické seskupení výroby elektromobilů a bateriových článků, zejména s přihlédnutím k počtu závodů na výrobu automobilů ve východní Evropě,“ uvedla ve středu Škoda Auto.

Před investováním miliard eur bude koncern znovu pečlivě posuzovat plány pro jednotlivé regiony. Není potřeba učinit rozhodnutí okamžitě, protože doposud učiněné kroky zaručují pokrytí dodávek baterií do roku 2028.

Podle zdroje FT plány v Severní Americe pokročily rychleji, než se čekalo, a předběhly rozhodování v Evropě. I samotný list však píše, že Volkswagen nadále počítá s výstavbou továren na baterie i v Evropě. Jsou k tomu ale podle koncernu potřeba „správné rámcové podmínky“. Volkswagen i další evropští výrobci baterií volají po větší podpoře podobných projektů ze strany EU i členských zemí.

„Páteční rozhodnutí dozorčí rady o výstavbě továrny gigafactory bylo dlouhodobě plánované a byli jsme ujištěni, že s továrnou v Evropě nesouvisí. Společnost Volkswagen nás informovala, že finální rozhodnutí o výstavbě gigafactory v Evropě, o kterou se ČR uchází, chce oznámit až poté, co bude znám postoj Evropské komise k americkému protiinflačnímu zákonu,“ sdělil mluvčí vlády Václav Smolka.

„My tomu (přesunu do USA) nevěříme. Podle nás je to jenom informace pro média, řekněme pro uklidnění davů, protože v článku (Financial Times) je na konci napsáno, že jednají dál. V podstatě je to vytváření tlaku na Evropskou unii, potažmo na českou vládu,“ komentuje vývoj Michal Švihla, zástupce leteckých škol z Líní a Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví, spolku EAGA, který chce záložní armádní letiště v Líních rozvíjet a udržet jeho fungování.

Automobilka Volkswagen měla loni navzdory mnoha krizím větší zisk než o rok dříve. Zisk po zdanění meziročně stoupl o tři procenta na 15,84 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 17 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026
Načítání...