Volkswagen zatím gigafactory ve východní Evropě nepostaví, píše Financial Times

Nahrávám video

Volkswagen odkládá plány vystavět závod na výrobu baterií ve východní Evropě. Jako o jedné z možností přitom firma uvažovala o České republice. Informuje o tom list Financial Times (FT). Automobilka se chce nyní soustředit na výstavbu podobné gigafactory v Severní Americe, kde by na ni mohla získat pobídky ve výši deseti miliard eur (235 miliard korun), píše FT. Podle české vlády ale rozhodnutí o továrně v Americe bylo v plánu dlouhodobě a s továrnou v Evropě nesouvisí. Ve stejném duchu se vyjádřila i společnost Škoda Auto.

O závod Volkswagenu za 120 miliard korun stojí česká vláda, která možnou investici považuje za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Počítá s tím, že by továrna stála v Líni na Plzeňsku. Zaměstnat by měla až čtyři tisíce lidí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jednání zástupců vlády s koncernem Volkswagenu nadále pokračují, stejně jako technická příprava. 

Plzeň výstavbu továrny odmítá. Primátor Roman Zarzycký (ANO) před pár dny zopakoval, že projekt není pro region vhodný, je nepřipravený a vláda ho chce prosadit na sílu. Dopad, který by stavba na město měla, vyčíslila Plzeň na dvanáct miliard korun. „Pokud by se ukázalo, že to je pravda, tak to jenom potvrzuje to, že celý projekt je nepřipraven, neprojednán v místě dotčeném, a pokud by to byla pravda, tak z toho mám radost,“ komentoval zprávu Zarzycký.

„Zásadní projekt“

Podle hejtmana Plzeňského kraje Rudolfa Špotáka (Piráti) by však přesun výroby baterií do Severní Ameriky znamenal pro Česko zásadní ztrátu šance na rozvoj průmyslu i dalších oblastí, které na obor automotive navazují. „Jde o zásadní projekt, jehož ztráta by se Plzeňskému kraji mohla při transformaci světové ekonomiky vymstít,“ míní hejtman.

Pokud se rozhodnutí koncernu Volkswagen potvrdí, přišel by Plzeňský kraj podle Špotáka o uvažované investice do infrastruktury a rozvoje regionu v řádu desítek miliard korun. „Nemohu se ubránit obavám, že se nám naše chování vrátí jako bumerang. Nechat odejít silné investory do jiných částí světa, v tom se mi zdá být Evropa nepoučitelná,“ dodal.

Nový Green Deal

Automobilový koncern se měl do června vyjádřit, zda si pro investici vybere Česko, Polsko, Slovensko či Maďarsko. Nyní ale Volkswagen vyčkává, jak bude Evropská unie reagovat na masivní podporu Washingtonu pro zelenou energetiku, která dosahuje 369 miliard dolarů (8,25 bilionu korun), píše deník, který se odvolává na osobu obeznámenou s rozhodováním automobilky.

Podle zpravodaje ČT Petra Obrovského EU oznámí své plány příští týden. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ve středu řekl, že by chtěl mít jasno do konce března. Podle všeho ale definitivní verdikt automobilka oznámí mnohem později s ohledem na to, jak se v Evropě bude vyvíjet situace kolem nákladných energií.

O tom, že bude Volkswagen potřebovat na rozhodnutí o gigafactory více času, mluvil před týdnem i předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer. „Česko má nyní v rámci kandidátských zemí skvělou pozici k získání gigafactory. Je ale nyní potřeba počkat, co přinese takzvaný nový Green Deal. Koncern jej musí zhodnotit i z hlediska dotací a investičních pobídek,“ uvedl Zellmer.

„Volkswagen prověřuje pro stavbu svých gigafactory různé lokality v různých světových regionech. Tyto rozhodovací procesy jsou na sobě nezávislé. Neexistuje žádná souvislost mezi rozhodnutím o umístění gigafactory v Severní Americe a rozhodnutím o umístění v Evropě. Zároveň nelze mluvit o upřednostnění Severní Ameriky před Evropou. Ideální výrobní proces s ohledem na životní prostředí předpokládá synergické seskupení výroby elektromobilů a bateriových článků, zejména s přihlédnutím k počtu závodů na výrobu automobilů ve východní Evropě,“ uvedla ve středu Škoda Auto.

Před investováním miliard eur bude koncern znovu pečlivě posuzovat plány pro jednotlivé regiony. Není potřeba učinit rozhodnutí okamžitě, protože doposud učiněné kroky zaručují pokrytí dodávek baterií do roku 2028.

Podle zdroje FT plány v Severní Americe pokročily rychleji, než se čekalo, a předběhly rozhodování v Evropě. I samotný list však píše, že Volkswagen nadále počítá s výstavbou továren na baterie i v Evropě. Jsou k tomu ale podle koncernu potřeba „správné rámcové podmínky“. Volkswagen i další evropští výrobci baterií volají po větší podpoře podobných projektů ze strany EU i členských zemí.

„Páteční rozhodnutí dozorčí rady o výstavbě továrny gigafactory bylo dlouhodobě plánované a byli jsme ujištěni, že s továrnou v Evropě nesouvisí. Společnost Volkswagen nás informovala, že finální rozhodnutí o výstavbě gigafactory v Evropě, o kterou se ČR uchází, chce oznámit až poté, co bude znám postoj Evropské komise k americkému protiinflačnímu zákonu,“ sdělil mluvčí vlády Václav Smolka.

„My tomu (přesunu do USA) nevěříme. Podle nás je to jenom informace pro média, řekněme pro uklidnění davů, protože v článku (Financial Times) je na konci napsáno, že jednají dál. V podstatě je to vytváření tlaku na Evropskou unii, potažmo na českou vládu,“ komentuje vývoj Michal Švihla, zástupce leteckých škol z Líní a Evropské asociace pro rozvoj všeobecného letectví, spolku EAGA, který chce záložní armádní letiště v Líních rozvíjet a udržet jeho fungování.

Automobilka Volkswagen měla loni navzdory mnoha krizím větší zisk než o rok dříve. Zisk po zdanění meziročně stoupl o tři procenta na 15,84 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 19 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 23 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled