Průmysl v červenci zpomalil, automobilkám se dál dařilo

3 minuty
Události: Tempo růstu českého průmyslu zpomalilo
Zdroj: ČT24

Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 procenta, což bylo mimo jiné ovlivněné i čerpáním celozávodních dovolených. Červencové výsledky ukazují podle analytiků na blížící se recesi. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.

Třetí měsíc v řadě vzrostla meziročně výroba aut, tentokrát to bylo o 15,8 procenta. „Podobně jako v červnu však řada odvětví, která dříve pomáhala udržet celkovou průmyslovou produkci v růstu, nyní zaznamenala pokles,“ uvedla Iveta Danišová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Pohoršil si například kovodělný průmysl nebo hutnictví a slévárenství. Také stavební výroba po více než roce růstu letos v červenci meziročně reálně klesla o 2,7 procenta. V červnu rostla podle revidovaných údajů o 1,5 procenta. V červenci oslabilo pozemní i inženýrské stavitelství.

Produkce ve stavebnictví až do července čtrnáct měsíců v řadě rostla. Letos od března už ale výroba postupně zpomalovala. Ještě v únoru meziroční růst dosahoval téměř 17 procent, kdežto v březnu už jen méně než devět procent.

V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v červenci produkce snížila oproti loňsku o 2,1 procenta. V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se výroba propadla ještě výrazněji, a to o rovná čtyři procenta.

Výstavba nových bytů může zpomalit

Developeři navíc připouštějí, že například výstavby nových bytů se mohou zpozdit. „Největším rizikovým faktorem je ta nejistota, velmi těžko se odhaduje, zdali budou k dispozici dané stavební materiály, kolik budou stát a jestli se třeba v důsledky nějakého dočasného výpadku výstavba neprodlouží,“ doplnila výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Kromě nedostatku materiálů a vysokých cen trápí stavebnictví i rostoucí ceny energií a inflace. „Je vidět, že investoři jsou velmi nejistí, odkládají své investice a zároveň zakázky, které byly v minulosti dohodnuté, nasmlouvané, podepsané, tak se třeba musí ve veřejném sektoru znovu vysoutěžit, protože neobsahují dostatečné robustní inflační přirážky,“ vysvětlil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle některých analytiků by se ale situace ve stavebnictví mohla obrátit k lepšímu, záležet bude třeba i na schopnosti Česka čerpat peníze z evropských fondů.

Zvýšená poptávka po uhlí

Těžební průmysl naopak vzrostl o téměř pět procent. „Projevila se zvýšená poptávka po uhlí v návaznosti na rostoucí ceny elektřiny a plynu,“ informovali statistici. Výroba elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu si polepšila o 5,4 procenta. Bylo to částečně ovlivněno kratšími pravidelnými odstávkami v některých elektrárnách.

Hodnota nových zakázek meziročně stoupla o 2,2 procenta. Zakázky ze zahraničí se sice snížily o 2,1 procenta, ale tuzemské vzrostly o dvanáct procent. Meziměsíčně se hodnota nových zakázek snížila o desetinu. „Tento výsledek opět výrazně ovlivnilo jedno odvětví, výroba motorových vozidel. V červenci minulého roku, a zejména letos v červnu byla hodnota nově uzavřených zakázek v tomto odvětví vysoká,“ dodali statistici.

Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o desetinu procenta a jejich průměrná hrubá mzda byla o 6,1 procenta vyšší.

Recese se blíží, shodují se analytici

Výsledky červencové tuzemské průmyslové výroby a předstihových indikátorů ukazují na blížící se recesi české ekonomiky, míní analytici. Podle nich bude hodně záležet na vládní pomoci podnikům.

„Tuzemský průmysl v červenci vykázal mírný meziměsíční pokles výroby a výroba byla celkově o něco slabší, než očekával finanční trh,“ popsal analytik Generali investments Radomír Jáč. V dalších měsících se podle něj situace může dále zhoršovat s tím, jak na tuzemský průmysl a na průmysl napříč Evropou obecně budou dopadat vysoké ceny energií a slábnoucí poptávka.

Červencová data z průmyslu ukazují blížící se recesi, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha. Pokles ve většině odvětví kompenzuje zlepšení v automobilovém průmyslu. To je však podle něj dáno především nízkou srovnávací základnou z minulého roku.

„Výhled do nejbližší budoucnosti růžový není,“ souhlasil analytik Cyrrusu Vít Hradil. „Zraky průmyslu se teď budou patrně upínat hlavně k avizovanému evropskému řešení energetické krize. Pokud odtud nepřijde hmatatelná úleva, lze během podzimu očekávat významný pokles výrobní aktivity,“ podotkl.

Zahraniční obchod je půlrok v deficitu

Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půlrok. Vliv na červencový výsledek měl opět především obchod s ropou a zemním plynem kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství. 

Vývoz meziročně vzrostl o 10,2 procenta na 333,4 miliardy korun, dovoz se zvýšil o 13,8 procenta na 356,3 miliardy korun. Letošní červenec měl o jeden pracovní den méně než loňský. Meziměsíčně po sezonním očištění stoupl vývoz o 1,9 procenta a dovoz o 0,4 procenta.

„V lednu až červenci 2022 vykázala obchodní bilance schodek 100,1 miliardy korun, zatímco ve stejném období roku 2021 skončila přebytkem 64,5 miliardy korun. Od začátku roku vzrostl meziročně vývoz o 9,7 procenta a dovoz o 17,3 procenta,“ sdělil vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička. Nepříznivý výsledek je podle něj stále ovlivněn pokračujícím negativním vývojem na trzích s fosilními palivy.

Tak to nadále bylo také v červenci, kdy byl deficit obchodu s ropou a zemním plynem meziročně vyšší o 24,6 miliardy korun. Prohloubil se rovněž schodek obchodu s elektrickými zařízeními o 2,1 miliardy korun a základními kovy o 1,6 miliardy korun Příznivý vliv na bilanci naopak měl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 8,5 miliardy korun a elektřinou o 7,2 miliardy. Zlepšila se bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 4,4 miliardy korun, přešla ze schodku do přebytku.

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk uvedl, že vyhlídky v zahraničním obchodu na druhou polovinu roku se jeví smíšeně. Sice se podle něj zlepšuje situace v dodávkách, čímž se stabilizuje nabídková strana, klesá ale počet nových zakázek. „Smíšený výhled na vývoj zahraničního obchodu je navíc umocňován rizikem definitivního zastavení dodávek ruského zemního plynu a geopolitickými riziky obecně,“ dodal.

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v červenci meziročně zlepšila o 21,4 miliardy korun. Deficit obchodu s mimounijními státy se prohloubil o 33,6 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...