Důchod v novém roce vzroste až o 900 korun. Vláda chystá reformu, opozice o ní chce jednat

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.

Celkově je v Česku důchodců přes 2,8 milionu. Výrazná většina (2,36 milionu) je těch starobních, tedy právě seniorů. Vedle toho pak stát vyplácí i invalidní (414 tisíc) a pozůstalostní důchody (65 tisíc případů).

Senioři nyní v průměru dostávají kolem sedmnácti tisíc tří set korun. Od loňského roku se tak penze zvýšila o necelých devatenáct set korun, rostla opakovaně a do konce roku se ještě zvýší. První zvyšování proběhlo v lednu (o 805 korun), druhé v červnu (o 1017 korun) a třetí se odehraje v září (o 700 korun), přičemž zmíněná přidání jsou mimořádná a reagují na inflační tlaky na kasy penzistů.

K dalšímu zvýšení dojde v lednu 2023. Podle odhadu půjde řádově o stokoruny. „V letošním roce je to zvýšení opravdu rekordní. Počítáme s ním i od prvního ledna, tak jak ukládá zákon, měla by tam tým promítnuta zvýšena jak ta základní, tak i procentická výměra,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na otázku, zda důchody porostou dál i nad rámec valorizace, ale odpovídá záporně: „V tento okamžik na to nevidím prostor ani s ohledem na státní rozpočet.“

Opozice je ovšem k takovému postoji kritická a upozorňuje na negativní dopady inflace. „I jim rostou ceny energií, i jim rostou ceny za další položky a je potřeba si uvědomit, že spotřební koš u seniorů je jiný. Sice tolik nejezdí autem, ale zase víc vydají za léky, takže to podle mě rozhodně stačit nebude,“ vymezuje se vůči vládnímu záměru někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

Důchody na dluh

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří víc než čtvrtinu všech státních výdajů a jsou suverénně největší položkou celého státního rozpočtu. Zatímco ještě v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu 16 až 18 miliard, v roce 2020, kdy přišla covidová pandemie, se propadl do víc než čtyřicetimiliardového minusu. Loni už byl naopak téměř vyrovnaný, ale letos to znovu neplatí.

Jak zjistila ČT z letošního návrhu státní rozpočtu, celkem stát v roce 2022 vydá na penze rekordních 592 miliard korun. To je o víc než 31 miliard vyšší částka, než letos na penze získá díky odvodům lidí a firem. A právě tolik si stát musí na důchody půjčit.

„Je to součást výdajů státního rozpočtu, ty, které nejsou kryté z příjmů státního rozpočtu, jsou na vrub státního dluhu,“ potvrzuje ministr práce Jurečka. „Samozřejmě je to na dluh, ale na druhou stranu si neumím představit, že bychom lidem, právě seniorům, zvýšením důchodů nepomohli,“ poznamenává předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jednat o reformě

Podle vládní ODS by měl kabinet i kvůli zadlužování penzijního systému urychlit jeho reformu. „Nepochybně to problém je a budeme se s ním muset vypořádat, nepochybně bude potřeba rychleji realizovat důchodovou reformu, která by byla s to dlouhodobě uspokojit potřebu důchodového systému,“ říká místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka.

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že reformu předloží do konce roku 2023. Podle ministra práce se mají posílit i příjmy systému, třeba větší motivací těch, kteří by mohli být na pracovním trhu aktivní a nyní nejsou – zmiňuje například rodiče nebo penzisty, pro něž by chtěl odstranit bariéry, které jim v práci brání.

Věk odchodu do důchodu posouvat nechce. Posílit by se pak měla třeba podpora lidí, aby si na svůj budoucí důchod spořili sami. Kvůli přípravě reformy ministr ustavil poradní tým.

Opozice avizuje, že je k debatě o reformě připravená. „Pojďme se domluvit napříč politickým spektrem, to se zatím neděje. Pojďme se snažit dohodnout na nějaké formě důchodové reformy,“ zdůrazňuje Schillerová a potřebu reformy připouští i SPD. „Z krátkodobého hlediska je co nejdůležitější zastavit inflaci, protože jinak si budeme muset na ty valorizace půjčovat a bude to velmi špatně,“ konstatuje předseda jejích poslanců Radim Fiala.

Debata na podzim

Vládě současně opoziční poslanci vytýkají, že je k diskuzím nad chystanou reformu nezve. „Systém, který pan ministr Jurečka zavedl a podle kterého se bude radit jenom se svými koaličními partnery, opozici nechá stranou a až oni si něco dohodnou, tak to předloží jako hotovou věc, je špatně,“ poznamenává místopředseda rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř.

„Nevidím důvod do toho (diskuse) zapojovat někoho dalšího, když nemáme přesně vyspecifikováno, jak by změny měly vypadat,“ namítá člen poradního týmu pro přípravu důchodové reformy Viktor Vojtko (STAN).

Svůj prostor podle vládních zástupců dostane opozice na podzim, kdy jí chce ministerstvo představit už konkrétní návrhy – a k téže době se obrací i opoziční hnutí ANO. „Na podzim budeme chtít na výboru pro sociální politiku bod, který se týká důchodové reformy,“ avizuje člen výboru Aleš Juchelka (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...