Důchod v novém roce vzroste až o 900 korun. Vláda chystá reformu, opozice o ní chce jednat

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.

Celkově je v Česku důchodců přes 2,8 milionu. Výrazná většina (2,36 milionu) je těch starobních, tedy právě seniorů. Vedle toho pak stát vyplácí i invalidní (414 tisíc) a pozůstalostní důchody (65 tisíc případů).

Senioři nyní v průměru dostávají kolem sedmnácti tisíc tří set korun. Od loňského roku se tak penze zvýšila o necelých devatenáct set korun, rostla opakovaně a do konce roku se ještě zvýší. První zvyšování proběhlo v lednu (o 805 korun), druhé v červnu (o 1017 korun) a třetí se odehraje v září (o 700 korun), přičemž zmíněná přidání jsou mimořádná a reagují na inflační tlaky na kasy penzistů.

K dalšímu zvýšení dojde v lednu 2023. Podle odhadu půjde řádově o stokoruny. „V letošním roce je to zvýšení opravdu rekordní. Počítáme s ním i od prvního ledna, tak jak ukládá zákon, měla by tam tým promítnuta zvýšena jak ta základní, tak i procentická výměra,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na otázku, zda důchody porostou dál i nad rámec valorizace, ale odpovídá záporně: „V tento okamžik na to nevidím prostor ani s ohledem na státní rozpočet.“

Opozice je ovšem k takovému postoji kritická a upozorňuje na negativní dopady inflace. „I jim rostou ceny energií, i jim rostou ceny za další položky a je potřeba si uvědomit, že spotřební koš u seniorů je jiný. Sice tolik nejezdí autem, ale zase víc vydají za léky, takže to podle mě rozhodně stačit nebude,“ vymezuje se vůči vládnímu záměru někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

Důchody na dluh

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří víc než čtvrtinu všech státních výdajů a jsou suverénně největší položkou celého státního rozpočtu. Zatímco ještě v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu 16 až 18 miliard, v roce 2020, kdy přišla covidová pandemie, se propadl do víc než čtyřicetimiliardového minusu. Loni už byl naopak téměř vyrovnaný, ale letos to znovu neplatí.

Jak zjistila ČT z letošního návrhu státní rozpočtu, celkem stát v roce 2022 vydá na penze rekordních 592 miliard korun. To je o víc než 31 miliard vyšší částka, než letos na penze získá díky odvodům lidí a firem. A právě tolik si stát musí na důchody půjčit.

„Je to součást výdajů státního rozpočtu, ty, které nejsou kryté z příjmů státního rozpočtu, jsou na vrub státního dluhu,“ potvrzuje ministr práce Jurečka. „Samozřejmě je to na dluh, ale na druhou stranu si neumím představit, že bychom lidem, právě seniorům, zvýšením důchodů nepomohli,“ poznamenává předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jednat o reformě

Podle vládní ODS by měl kabinet i kvůli zadlužování penzijního systému urychlit jeho reformu. „Nepochybně to problém je a budeme se s ním muset vypořádat, nepochybně bude potřeba rychleji realizovat důchodovou reformu, která by byla s to dlouhodobě uspokojit potřebu důchodového systému,“ říká místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka.

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že reformu předloží do konce roku 2023. Podle ministra práce se mají posílit i příjmy systému, třeba větší motivací těch, kteří by mohli být na pracovním trhu aktivní a nyní nejsou – zmiňuje například rodiče nebo penzisty, pro něž by chtěl odstranit bariéry, které jim v práci brání.

Věk odchodu do důchodu posouvat nechce. Posílit by se pak měla třeba podpora lidí, aby si na svůj budoucí důchod spořili sami. Kvůli přípravě reformy ministr ustavil poradní tým.

Opozice avizuje, že je k debatě o reformě připravená. „Pojďme se domluvit napříč politickým spektrem, to se zatím neděje. Pojďme se snažit dohodnout na nějaké formě důchodové reformy,“ zdůrazňuje Schillerová a potřebu reformy připouští i SPD. „Z krátkodobého hlediska je co nejdůležitější zastavit inflaci, protože jinak si budeme muset na ty valorizace půjčovat a bude to velmi špatně,“ konstatuje předseda jejích poslanců Radim Fiala.

Debata na podzim

Vládě současně opoziční poslanci vytýkají, že je k diskuzím nad chystanou reformu nezve. „Systém, který pan ministr Jurečka zavedl a podle kterého se bude radit jenom se svými koaličními partnery, opozici nechá stranou a až oni si něco dohodnou, tak to předloží jako hotovou věc, je špatně,“ poznamenává místopředseda rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř.

„Nevidím důvod do toho (diskuse) zapojovat někoho dalšího, když nemáme přesně vyspecifikováno, jak by změny měly vypadat,“ namítá člen poradního týmu pro přípravu důchodové reformy Viktor Vojtko (STAN).

Svůj prostor podle vládních zástupců dostane opozice na podzim, kdy jí chce ministerstvo představit už konkrétní návrhy – a k téže době se obrací i opoziční hnutí ANO. „Na podzim budeme chtít na výboru pro sociální politiku bod, který se týká důchodové reformy,“ avizuje člen výboru Aleš Juchelka (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zájem studentů o sezonní brigády je nízký, manuální práce je neláká

Startují sezonní brigády. Podle firem, které oslovila Česká televize, je však zájem z řad studentů malý. Zejména manuální práce je neláká, velký nedostatek zaměstnanců mají dlouhodobě například zemědělci. Příčinou je leckdy dobrá ekonomická situace mladých žijících u rodičů nebo nechuť obětovat volný čas, včetně části prázdnin.
před 3 hhodinami

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
včera v 07:30

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
4. 4. 2025

Tržby obchodníků v únoru vzrostly o bezmála čtyři procenta

Tržby v tuzemském maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v únoru mírně zrychlily meziroční růst na 3,8 procenta. V lednu stouply podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o čtyři desetiny procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků nejvíc přispěl prodej na internetu a pohonných hmot.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Čína vrací USA úder. Zatíží americký dovoz dodatečným clem 34 procent

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Ochranářská cla ještě nikdy žádné průmyslové mocnosti nepomohla, říká historik

Německý ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na nová americká cla prohlásil, že jde o nejničivější zvýšení tarifů za poslední devadesát let. Tak vysoká cla totiž USA zavedly naposledy ve třicátých letech dvacátého století v období velké hospodářské krize. „Jistě tady analogie jsou, ale musíme si uvědomit, že na počátku třicátých let přece jen nebyl svět tak globalizovaný, jako je teď,“ řekl v pořadu Události, komentáře historik Jan Rychlík.
4. 4. 2025
Načítání...