Důchod v novém roce vzroste až o 900 korun. Vláda chystá reformu, opozice o ní chce jednat

Průměrný důchod vzroste v lednu příštího roku o dalších 800 až 900 korun. Z předběžných propočtů na základě letošní inflace to zjistila Česká televize. Chystané navýšení důchodů od září v průměru o 700 korun tak bude pro letošek poslední. Od nového roku pak chce vláda přidat částku, kterou jí nařizuje zákon. Podle opozice by se ale seniorům mělo pomoci více.

Celkově je v Česku důchodců přes 2,8 milionu. Výrazná většina (2,36 milionu) je těch starobních, tedy právě seniorů. Vedle toho pak stát vyplácí i invalidní (414 tisíc) a pozůstalostní důchody (65 tisíc případů).

Senioři nyní v průměru dostávají kolem sedmnácti tisíc tří set korun. Od loňského roku se tak penze zvýšila o necelých devatenáct set korun, rostla opakovaně a do konce roku se ještě zvýší. První zvyšování proběhlo v lednu (o 805 korun), druhé v červnu (o 1017 korun) a třetí se odehraje v září (o 700 korun), přičemž zmíněná přidání jsou mimořádná a reagují na inflační tlaky na kasy penzistů.

K dalšímu zvýšení dojde v lednu 2023. Podle odhadu půjde řádově o stokoruny. „V letošním roce je to zvýšení opravdu rekordní. Počítáme s ním i od prvního ledna, tak jak ukládá zákon, měla by tam tým promítnuta zvýšena jak ta základní, tak i procentická výměra,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na otázku, zda důchody porostou dál i nad rámec valorizace, ale odpovídá záporně: „V tento okamžik na to nevidím prostor ani s ohledem na státní rozpočet.“

Opozice je ovšem k takovému postoji kritická a upozorňuje na negativní dopady inflace. „I jim rostou ceny energií, i jim rostou ceny za další položky a je potřeba si uvědomit, že spotřební koš u seniorů je jiný. Sice tolik nejezdí autem, ale zase víc vydají za léky, takže to podle mě rozhodně stačit nebude,“ vymezuje se vůči vládnímu záměru někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

Důchody na dluh

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří víc než čtvrtinu všech státních výdajů a jsou suverénně největší položkou celého státního rozpočtu. Zatímco ještě v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu 16 až 18 miliard, v roce 2020, kdy přišla covidová pandemie, se propadl do víc než čtyřicetimiliardového minusu. Loni už byl naopak téměř vyrovnaný, ale letos to znovu neplatí.

Jak zjistila ČT z letošního návrhu státní rozpočtu, celkem stát v roce 2022 vydá na penze rekordních 592 miliard korun. To je o víc než 31 miliard vyšší částka, než letos na penze získá díky odvodům lidí a firem. A právě tolik si stát musí na důchody půjčit.

„Je to součást výdajů státního rozpočtu, ty, které nejsou kryté z příjmů státního rozpočtu, jsou na vrub státního dluhu,“ potvrzuje ministr práce Jurečka. „Samozřejmě je to na dluh, ale na druhou stranu si neumím představit, že bychom lidem, právě seniorům, zvýšením důchodů nepomohli,“ poznamenává předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Jednat o reformě

Podle vládní ODS by měl kabinet i kvůli zadlužování penzijního systému urychlit jeho reformu. „Nepochybně to problém je a budeme se s ním muset vypořádat, nepochybně bude potřeba rychleji realizovat důchodovou reformu, která by byla s to dlouhodobě uspokojit potřebu důchodového systému,“ říká místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka.

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že reformu předloží do konce roku 2023. Podle ministra práce se mají posílit i příjmy systému, třeba větší motivací těch, kteří by mohli být na pracovním trhu aktivní a nyní nejsou – zmiňuje například rodiče nebo penzisty, pro něž by chtěl odstranit bariéry, které jim v práci brání.

Věk odchodu do důchodu posouvat nechce. Posílit by se pak měla třeba podpora lidí, aby si na svůj budoucí důchod spořili sami. Kvůli přípravě reformy ministr ustavil poradní tým.

Opozice avizuje, že je k debatě o reformě připravená. „Pojďme se domluvit napříč politickým spektrem, to se zatím neděje. Pojďme se snažit dohodnout na nějaké formě důchodové reformy,“ zdůrazňuje Schillerová a potřebu reformy připouští i SPD. „Z krátkodobého hlediska je co nejdůležitější zastavit inflaci, protože jinak si budeme muset na ty valorizace půjčovat a bude to velmi špatně,“ konstatuje předseda jejích poslanců Radim Fiala.

Debata na podzim

Vládě současně opoziční poslanci vytýkají, že je k diskuzím nad chystanou reformu nezve. „Systém, který pan ministr Jurečka zavedl a podle kterého se bude radit jenom se svými koaličními partnery, opozici nechá stranou a až oni si něco dohodnou, tak to předloží jako hotovou věc, je špatně,“ poznamenává místopředseda rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř.

„Nevidím důvod do toho (diskuse) zapojovat někoho dalšího, když nemáme přesně vyspecifikováno, jak by změny měly vypadat,“ namítá člen poradního týmu pro přípravu důchodové reformy Viktor Vojtko (STAN).

Svůj prostor podle vládních zástupců dostane opozice na podzim, kdy jí chce ministerstvo představit už konkrétní návrhy – a k téže době se obrací i opoziční hnutí ANO. „Na podzim budeme chtít na výboru pro sociální politiku bod, který se týká důchodové reformy,“ avizuje člen výboru Aleš Juchelka (ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 5 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
včera v 19:32

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025
Načítání...