Ministerstvo práce navrhlo čtyři verze růstu minimální mzdy, vláda však v pondělí o částce nerozhodne

Nahrávám video

Ministerstvo práce navrhuje čtyři varianty navýšení minimální mzdy. Podle připravovaného nařízení by se mohla od ledna zvednout z nynějších 14 600 korun buď o 400, 900, 1400, nebo 1800 korun. Podle toho by rostla i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Návrh zveřejnila na svém webu vláda, ale v pondělí o částce nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO by přidalo 400 korun, ministerstvo práce považuje za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun, odbory žádají 1400 korun.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulé úterý po jednání koalice oznámila, že kabinet by měl o navýšení rozhodnout v pondělí – rozhodnutí ale nepadne. Podle údajů z vládního webu je totiž možné do 11. listopadu podávat k návrhu připomínky.

Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. „Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti,“ podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky firmám.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že se teď firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit i zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů může být nyní i nízké navýšení pro menší a střední podniky likvidační. Odbory ale argumentují tím, že by lidé s nejnižší odměnou neměli v Česku vydělávat méně než v Polsku a na Slovensku. To uvádí i ministerstvo.

Čeští pracovníci ze srovnání teď vycházejí hůř ale i kvůli kurzu koruny. Slovenská minimální mzda činí letos 580 eur. Ještě v únoru tak byla v přepočtu asi o stokorunu nižší než česká částka. Nyní po oslabení české měny v epidemii je naopak zhruba o tisícikorunu vyšší. Od ledna se má slovenská minimální mzda zvýšit na 623 eur, což je teď asi 16 800 korun. S předkrizovou hodnotou by to bylo asi 15 600 korun.

První varianta podle představ ANO počítá s navýšením o 400 korun, tedy o 2,7 procenta. Na hodinu by to bylo 87,90 koruny. Minimální mzda by odpovídala asi 41,9 procenta průměrného výdělku. Zaručená mzda by se pohybovala mezi 15 a 30 tisíci korunami. Firmám by se příští rok zvedly mzdové náklady asi o 921 milionů korun. Stát by na sociálním pojištění vybral o 286 milionů víc a na zdravotním o 130 milionů víc.

Podle resortu by přidání mělo činit ale minimálně 900 korun, tedy 6,2 procenta. Nejnižší výdělek by se dostal na 43,2 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 92,30 koruny. Zaručená mzda by se vyplácela od 15 500 do 31 tisíc korun. Firmy by to stálo příští rok 2,13 miliardy navíc. Na sociálním pojištění by přiteklo 650 milionů a na zdravotním 286 milionů. 

Podle odborářů by navýšení mělo činit 1400 korun, tedy 9,6 procenta. Minimální mzda by pak odpovídala 44,6 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 95,20 koruny. Zaručená mzda by byla mezi 16 a 32 tisíci korunami. Firmy by na mzdy vydaly o 3,24 miliardy víc. Na sociálním pojištění by stát získal o 1,01 miliardy víc a na zdravotním o 429 milionů víc.

Česko má šestou nejnižší částku minimální mzdy v EU, říkají autoři návrhu

Jako optimální vidí ministerstvo přidání o 1800 korun, tedy o 12,3 procenta. Minimální mzda by byla na 45,8 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by činila 97,60 koruny. Zaručená mzda by se dostala na 16 400 až 32 800 korun. Firmy by vydaly víc o 4,15 miliardy. Na sociálním pojištění by rozpočet získal o 1,3 miliardy víc a na zdravotním o 559 milionů korun.

Podle autorů návrhu v 21 z 27 států EU upravuje minimální mzdu zákon a Česko má šestou nejnižší částku, při přepočtu na kupní sílu je pátá od konce. Průměrná mzda v Česku by se mohla zvednout příští rok o dvě procenta, tedy o 710 korun, uvádí ministerstvo v podkladech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.