Nezaměstnanost v červenci vzrostla na 3,8 procenta. Dopady koronaviru pocítilo půl milionu podnikatelů, plyne z šetření

Nezaměstnanost se v červenci zvedla z červnových 3,7 procenta na 3,8 procenta a úřady práce evidovaly k poslednímu červencovému dni 278 824 nezaměstnaných, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Z mimořádného šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) pak vyplynulo, že negativní dopady opatření proti pandemii koronaviru pocítilo ve druhém čtvrtletí tohoto roku 43 procent zaměstnanců a krize se dotkla i šedesáti procent samostatně výdělečně činných. Velká většina postižených ale zároveň označovala tyto dopady za dočasné.

Video Události
video

Události: Nezaměstnanost v červenci vzrostla

Nezaměstnanost v červenci rostla znovu jen mírně. Z červnových 3,7 procenta se zvýšila na 3,8 procenta, úřady práce evidovaly o 9187 nezaměstnaných více než na konci června, jak vyplývá z údajů ministerstva práce zveřejněných na webu. Červencové výsledky oznámí pak oficiálně ředitelství úřadu práce ve středu. 

V únoru před krizí byla nezaměstnanost na třech procentech a úřady práce podle své statistiky evidovaly 227 369 uchazečů o místo. Do konce března se podíl nezměnil. Počet nezaměstnaných poklesl na 225 678. Od konce prvního čtvrtletí do konce července po nařízení omezení kvůli nákaze a po nástupu koronavirové krize se zatím zvedl o 53 146.

Křivka vývoje nezaměstnanosti za poslední měsíce připomíná schody. Nejvíc uchazečů o místo přichází na úřad práce podle dat ministerstva vždy na začátku měsíce, kdy počet evidovaných strmě vyskočí. Poté se do konce udržuje na určité úrovni s mírným poklesem.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že očekává růst nezaměstnanosti zhruba až o pět procentních bodů. Podíl lidí bez práce by tak překročil osm procent. Podle analytiků by nezaměstnaných mohlo výrazněji přibýt na podzim.

Propouštění má bránit kurzarbeitový program Antivirus se dvěma druhy příspěvků na mzdy a s možností odpuštění odvodů menším firmám. Maláčová minulý týden označila Antivirus za nejfunkčnější nástroj z vládní pomoci, podle ní zachránil stovky tisíc pracovních míst. Podle některých odborníků není ale dobré udržovat pozice, které by bez podpory už neexistovaly.

Například podle iniciativy ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 je nežádoucí, aby Antivirus konzervoval minulý stav ekonomiky a bránil modernizaci. Uskupení navrhuje zavést kurzarbeit podle německého vzoru. Stát by dorovnával výdělek těm, kteří mají kvůli poklesu poptávky zkrácený úvazek. Takový model připravuje i Maláčová. Vedení tripartity by o něm mělo jednat po 17. srpnu.

Údaje o nezaměstnanosti úřad práce oznamoval vždy šestý pracovní den po skončení měsíce. Ministerstvo se v poslední době snaží informace o vývoji ohlásit dřív. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) si za zveřejňování výsledků před zažitým termínem už dříve vysloužila kritiku analytiků. Poukazovali na to, že údaje o nezaměstnanosti patří k nejdůležitějším makroekonomickým statistikám a že jejich nahodilé oznamování může znejistit trhy a investory.

Resort reagoval tím, že konečné výsledky zveřejňuje v ohlášený den úřad práce a ministryně uvedla jen čísla, která se ve srovnání s předchozím měsícem změnila nepatrně.

Dopady koronaviru pocítilo také 43 procent zaměstnanců

Dopady krize pocítilo 1,868 milionu zaměstnanců a 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných. Hlubší přitom byly mezi podnikajícími, vyplývá pak z mimořádného šetření Českého statistického úřadu.

„Mezi pracovníky převažuje pohled, že krize nemusí mít dlouhé trvání. Jen 18 procent zaměstnanců a 28 procent postižených podnikatelů soudilo, že dopady nelze překonat s pomocí nějakého podpůrného opatření či vládního programu,“ říká vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ Marta Petráňová.

Výběrové šetření pracovních sil nově zjišťovalo také postoje lidí, kteří si od března hledají práci. Těch bylo ve druhém čtvrtletí roku celkem 31 tisíc a jejich pohled je už méně optimistický.

„Pouze čtyři procenta nově propuštěných uváděla, že se mohou vrátit k původnímu zaměstnavateli, a jedenáct procent dokonce uvedlo, že jejich zaměstnavatel již ukončil činnost,“ upozorňuje analytička ČSÚ Ilona Mendlová. Dvacet devět procent propuštěných také uvedlo, že považuje nalezení místa v původním oboru za obtížné, sedm procent pak hodnotí původní obor své činnosti vysloveně jako neperspektivní a hodlá ho změnit.

Vážné ohrožení cítí především jednočlenné domácnosti

Nejčastěji neřeší nalezení místa v původním oboru lidé ze zpracovatelského průmyslu, jako na obtížné nahlížejí na nalezení místa v původním oboru zejména bývalí zaměstnanci z velkoobchodu, maloobchodu nebo oprav a údržby motorových vozidel. Lidé dříve pracující v ubytování a stravování jsou připraveni si hledat příští zaměstnání v původním oboru.

Finanční problémy, které v důsledku pandemie a ztráty zaměstnání postihly domácnost, považuje za dočasné 42 procent nově nezaměstnaných, pro 41 procent jsou tyto problémy těžké a 17 procent je hodnotí jako vážně ohrožující domácnost a její platební schopnosti.

Vážné ohrožení cítí především jednočlenné domácnosti. Tříčlenné domácnosti nejčastěji uváděly spíše těžké problémy a v domácnostech o čtyřech a více členech se vypořádávají s nezaměstnaností snáz a vzniklé nesnáze vnímají jako dočasné.

Český statistický úřad zavedl tato mimořádná zjišťování dopadů stávající krize na trh práce v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) prvního dubna a v šetření bude dále pokračovat.

Ve druhém čtvrtletí si práci hledalo o čtvrtinu lidí více než loni

Celkově si ve druhém čtvrtletí letošního roku aktivně hledalo práci 126 300 lidí, což bylo o 23,3 procenta více než před rokem, vyplývá dále z údajů ČSÚ. Vyšší nárůst byl zaznamenán u mužů, kde se počet nezaměstnaných meziročně zvedl o 38 procent. U žen zvýšení činilo 12 procent. Častějším důvodem k ukončení zaměstnání se stalo propuštění, meziročně se počet těchto případů zvedl více než dvojnásobně, a to o 123 procent.

Celková zaměstnanost se ve druhém čtvrtletí meziročně snížila o 83 300 lidí a dosáhla 5,213 milionu lidí. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 23 900 lidí. Obecná míra nezaměstnanosti tak stoupla na 2,4 procenta ze dvou procent v prvním letošním čtvrtletí. Loni ve druhém čtvrtletí činila 1,9 procenta.

Úřad práce ČR používá odlišnou metodiku měření nezaměstnanosti než ČSÚ. Podle nich se nezaměstnanost v červenci zvedla z už zmíněných červnových 3,7 procenta na 3,8 procenta.  

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň označil meziroční nárůst nezaměstnaných za bezprecedentní a jeden z nejvyšších v Evropě. „Je způsoben i naším výchozím bodem, do pandemie jsme měli v EU nejnižší nezaměstnanost. O to větší šok pak zamražení ekonomiky způsobí. Oproti tomu ve Španělsku uvyklém na celá desetiletí s nezaměstnaností až 20 procent pak nejsou nárůsty nezaměstnaných tak citlivé,“ uvedl.

Na rozdíl od tradičních krizí, které podle něj především zpočátku dopadají zejména na ženy, tento „uměle vyvolaný“ pokles dopadá zejména na muže. Čísla za druhý kvartál jsou podle Bartoně první, která mohou poskytnout ucelenější obrázek o ekonomických nákladech zastavení hospodářství.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí meziročně nejvíce zvýšila v Královéhradeckém kraji, a to o 1,4 bodu na 2,9 procenta.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Karlovarském (4,5 procenta), Moravskoslezském (3,9 procenta) a Ústeckém kraji (3,6 procenta). Naopak nejnižší byla ve Středočeském kraji s 1,4 procenta. V hlavním městě vzrostla nezaměstnanost o 0,7 procentního bodu na 2,2 procenta.

Ve druhém čtvrtletí se výrazně zvýšil počet ekonomicky neaktivních lidí, a to o 86 100 lidí na 3,645 milionu lidí. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl více než počet ekonomicky neaktivních mužů. Nárůst představoval 48 tisíc žen a 38 tisíc mužů.