Zdanění bank rozhodně bude, tvrdí Valachová. Vážně to poškodí ekonomiku, zní z ODS

Nahrávám video

Ve vládní koalici se vedou spory o zavedení bankovní daně. Tu prosazují sociální demokraté, premiér Andrej Babiš (ANO) už ale řekl, že i poslanecký návrh této daně může ukončit koalici. Na jejím zavedení ale dále trvá Kateřina Valachová (ČSSD), argumentuje nutností zajistit zdroje pro zdravotnictví i vzdělávání. V Událostech, komentářích jí oponoval Martin Kupka (ODS), podle nějž daň poškodí ekonomicky nejslabší.

O možnosti navržení bankovní daně cestou návrhu nikoli vládního, ale poslaneckého mluvila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už v neděli. Šéf hnutí ANO posléze prohlásil, že pokud bude ČSSD trvat na zavedení daně, vypoví sociálním demokratům koaliční smlouvu.

Podle Kateřiny Valachové patří taková výměna názorů ke koaličnímu vládnutí. Sociální demokraté podle jejích slov se zdaněním bank počítají, získanými penězi chtějí zajistit a posílit zdroje do budoucna. Reakci premiéra považuje někdejší ministryně školství v Sobotkově vládě za radikální.

Valachová apeluje na klidné vyjednávání. Upozorňuje přitom na názory některých odborníků, podle nichž dochází k ochlazení ekonomiky. „Lidé od nás čekávají, že jim zajistíme dostupné sociální služby, zdravotnictví a bezplatné, kvalitní vzdělání jejich dětí. Na to musíme mít zdroje. Chceme brát tam, kde peníze jsou, velké banky peníze mají,“ je přesvědčena Valachová.

Příkladem podle ní mohou být Francie, Německo nebo Rakousko, kde bankovní daň funguje. „Zdanění bank rozhodně bude, moudré a poctivé,“ dodává Valachová.

Zdanění bank dopadne na nejslabší, varuje Kupka

Martin Kupka z opoziční ODS si vybírá jiné příklady, je podle něj třeba se dívat do zemí, které jsou Česku blíže. Slovensku, Maďarsku ani Polsku se dle jeho slov zavedení této daně nevyplatilo. „Znamenalo to tam například odchod bank, v jiných případech to znamenalo pokles tržeb v konkrétním sektoru a následně samozřejmě zdražení služeb,“ upozorňuje.

Sociální demokraté se tedy podle něj dopouštějí faulu na svých vlastních voličích. Zdanění bank by nakonec nejvíce postihlo ekonomicky nejslabší vrstvy společnosti, a v důsledku by mohlo dojít k vážnému poškození české ekonomiky, míní místopředseda občanských demokratů.

Kupka také připomíná varování Mezinárodního měnového fondu o tom, že podobný krok by snížil atraktivitu Česka pro investory. Argumentem pro něj není ani to, že jen v minulém roce banky z vydělaných 82 miliard korun odvedly 36 miliard do zahraničí.

„Banky tady významně přispěly do státního rozpočtu nejenom zdaněním svých zisků, ale tím, že zaplatily za cenu práce svých lidí. To je významný odvod do státního pojištění,“ tvrdí Kupka a doplňuje, že banky jsou důležité i z hlediska stability České republiky.

Vládní hnutí ANO sektorovou daň dlouhodobě odmítá. Místo zdanění bank Babiš v minulosti navrhl zvláštní fond, do něhož by banky přispěly sedmi miliardami. V září podepsali zástupci vlády memorandum o vzniku fondu se čtyřmi největšími bankovními institucemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 7 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 17 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled