Zdanění bank rozhodně bude, tvrdí Valachová. Vážně to poškodí ekonomiku, zní z ODS

Nahrávám video
Události, komentáře: Spory o bankovní daň
Zdroj: ČT24

Ve vládní koalici se vedou spory o zavedení bankovní daně. Tu prosazují sociální demokraté, premiér Andrej Babiš (ANO) už ale řekl, že i poslanecký návrh této daně může ukončit koalici. Na jejím zavedení ale dále trvá Kateřina Valachová (ČSSD), argumentuje nutností zajistit zdroje pro zdravotnictví i vzdělávání. V Událostech, komentářích jí oponoval Martin Kupka (ODS), podle nějž daň poškodí ekonomicky nejslabší.

O možnosti navržení bankovní daně cestou návrhu nikoli vládního, ale poslaneckého mluvila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už v neděli. Šéf hnutí ANO posléze prohlásil, že pokud bude ČSSD trvat na zavedení daně, vypoví sociálním demokratům koaliční smlouvu.

Podle Kateřiny Valachové patří taková výměna názorů ke koaličnímu vládnutí. Sociální demokraté podle jejích slov se zdaněním bank počítají, získanými penězi chtějí zajistit a posílit zdroje do budoucna. Reakci premiéra považuje někdejší ministryně školství v Sobotkově vládě za radikální.

Valachová apeluje na klidné vyjednávání. Upozorňuje přitom na názory některých odborníků, podle nichž dochází k ochlazení ekonomiky. „Lidé od nás čekávají, že jim zajistíme dostupné sociální služby, zdravotnictví a bezplatné, kvalitní vzdělání jejich dětí. Na to musíme mít zdroje. Chceme brát tam, kde peníze jsou, velké banky peníze mají,“ je přesvědčena Valachová.

Příkladem podle ní mohou být Francie, Německo nebo Rakousko, kde bankovní daň funguje. „Zdanění bank rozhodně bude, moudré a poctivé,“ dodává Valachová.

Zdanění bank dopadne na nejslabší, varuje Kupka

Martin Kupka z opoziční ODS si vybírá jiné příklady, je podle něj třeba se dívat do zemí, které jsou Česku blíže. Slovensku, Maďarsku ani Polsku se dle jeho slov zavedení této daně nevyplatilo. „Znamenalo to tam například odchod bank, v jiných případech to znamenalo pokles tržeb v konkrétním sektoru a následně samozřejmě zdražení služeb,“ upozorňuje.

Sociální demokraté se tedy podle něj dopouštějí faulu na svých vlastních voličích. Zdanění bank by nakonec nejvíce postihlo ekonomicky nejslabší vrstvy společnosti, a v důsledku by mohlo dojít k vážnému poškození české ekonomiky, míní místopředseda občanských demokratů.

Kupka také připomíná varování Mezinárodního měnového fondu o tom, že podobný krok by snížil atraktivitu Česka pro investory. Argumentem pro něj není ani to, že jen v minulém roce banky z vydělaných 82 miliard korun odvedly 36 miliard do zahraničí.

„Banky tady významně přispěly do státního rozpočtu nejenom zdaněním svých zisků, ale tím, že zaplatily za cenu práce svých lidí. To je významný odvod do státního pojištění,“ tvrdí Kupka a doplňuje, že banky jsou důležité i z hlediska stability České republiky.

Vládní hnutí ANO sektorovou daň dlouhodobě odmítá. Místo zdanění bank Babiš v minulosti navrhl zvláštní fond, do něhož by banky přispěly sedmi miliardami. V září podepsali zástupci vlády memorandum o vzniku fondu se čtyřmi největšími bankovními institucemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...