Do roka čekají recesi. Vystrašených investorů je nejvíce za deset let

Zhruba 38 procent investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích dvanácti měsíců dostane do recese. Podíl respondentů předpovídajících globální recesi je tak nejvyšší za deset let, napsala agentura Reuters. Zhruba 59 procent respondentů však považuje recesi za nepravděpodobnou.

Podíl respondentů očekávajících recesi se zvýšil ze 34 procent v srpnovém průzkumu. Za sílícími obavami z příchodu recese stojí zpomalování růstu globální ekonomiky, napětí v obchodních vztazích a politická nejistota.

Pouze 30 procent respondentů očekává, že nynější obchodní konflikt mezi Washingtonem a Pekingem se vyřeší před prezidentskými volbami ve Spojených státech, které se uskuteční v příštím roce.

Spojené státy a Čína, tedy dvě největší ekonomiky světa, spolu již od loňského roku vedou obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalují cla. Podle 38 procent respondentů lze tento obchodní konflikt mezi USA a Čínou považovat za „nový běžný stav“.

Z průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE), který byl zveřejněn v srpnu, zase vyplynulo, že část amerických ekonomů je natolik znepokojena riziky hospodářské politiky prezidenta Donalda Trumpa, že do konce roku 2021 očekávají ve Spojených státech recesi.

Že se ekonomika dostane v roce 2021 do recese, si myslelo 34 procent oslovených ekonomů. V únorovém průzkumu jich bylo 25 procent. Jen dvě procenta očekávalo, že recese začne letos, zatímco 38 procent oslovených ekonomů předpovídalo recesi příští rok.

USA zažívají nejdelší éru prosperity

Právě největší světová ekonomika však nyní zažívá nejdelší období hospodářské expanzce. Podle údajů National Bureau of Economic Research americké hospodářství roste 123. měsíc za sebou, tedy od konce velké recese v červnu 2009, uvedl server foxbusiness.com. 

Předchozí rekord trval 120 měsíců – od března 1991 do března 2001. Toto období ukončilo splasknutí takzvané internetové bubliny, jež přineslo pád řady akcií technologických firem až k nule a krach mnoha firem.

Jak to zvládne německé hospodářství?

Do bouřlivých časů však zřejmě míří německé hospodářství, největší evropská ekonomika. Deutsche Bundesbank (centrální banka) ve svém srpnovém výhledu uvedla, že německá ekonomika přes léto pravděpodobně dál zeslábla. A to kvůli nedostatku zakázek. Zpráva tak naznačila, že největší evropská ekonomika už je nyní v recesi, uvedla agentura Reuters.

Německá ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,1 procenta. Hospodářský institut IfW tento měsíc varoval, že německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vstoupí do recese, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. IfW předpokládá, že ve třetím čtvrtletí HDP klesne o 0,3 procenta.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky.

ECB chce posílit růst eurozóny

Na zpomalování ekonomického růstu eurozóny, tedy zemí platících eurem, reagovala v minulém týdnu Evropská centrální banka. Snížila depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. 

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ECB ponechala na nule.

Protože snížení sazeb zvýší komerčním bankám náklady, ECB jim poskytne částečnou kompenzaci ve formě dvoustupňových sazeb. Část rezerv tak nebude úročena zápornou sazbou, ale nulovou. Banka také zmírní podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 40 mminutami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 14 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 16 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
včera v 08:33

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53
Načítání...