Poslední vlna dotací na výměnu starých kotlů odstartuje v dubnu. Uhlí už podporu nemá

Ve třetí vlně kotlíkových dotací mohou domácnosti získat až 127 500 korun na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poslední fáze začne 1. dubna a nejpozději do konce září musejí kraje vyhlásit výzvy pro občany. Ministerstvo životního prostředí krajům dohromady poskytne na výměnu zdrojů tepla 3,125 miliardy korun.

„Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ministerstvo počítá s výměnou minimálně třiceti tisíc kotlů. Poprvé budou z podpory zcela vyjmuty kotle spalující uhlí, tedy nepůjde získat podporu ani na kombinované kotle na uhlí a biomasu. „Nejprve se zaměříme na domácnosti v prioritních lokalitách, kde je ovzduší kvůli používání nevyhovujících kotlů nejvíce znečištěné a dopad na zdraví lidí nejhorší. Tam lidé získají na výměnu bonus 7500 korun,“ dodal Brabec.

  • tepelné čerpadlo – až 80 procent způsobilých výdajů, nejvýše 120 tisíc korun
  • kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – až 80 procent způsobilých výdajů, nejvýše 120 tisíc korun
  • kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – až 80 procent způsobilých výdajů, nejvýše 100 tisíc korun
  • plynový kondenzační kotel – až 75 procent způsobilých výdajů, nejvýše 95 tisíc korun

V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji budou mít navíc domácnosti možnost využít takzvané kotlíkové půjčky. Bezúročné půjčky si mohou vyřídit v obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatit.

„Žadatel nemusí mít na účtu ani korunu, aby si mohl říct o kotlíkovou dotaci. A pak ten zbytek může splácet bezúročně až deset let. Takže je to velká možnost třeba i pro lidi, kteří zatím váhali, protože neměli našetřeno na koupi kotle. A dneska to můžou udělat bez problémů,“ poznamenal ministr. S administrací žádosti, které se někteří lidé také obávají, by měl pomoci specialista, kterého obce pro tento účel zajistí.

Nahrávám video

Největší zájem byl zatím o dotace na tepelná čerpadla

Do konce září kraje musejí výzvy vyhlásit a do konce října spustit příjem žádostí. Karlovarský kraj výzvu vyhlásí už prvního dubna.

„Výzvu zveřejníme na krajských internetových stránkách, na úřední desce, v Krajských listech, obešleme také města a obce v regionu. Žadatelé si budou moci předem od 15. dubna vyplnit elektronickou část žádosti a být připraveni, až 1. července spustíme příjem žádostí,“ přiblížila karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

Středočeský a Olomoucký kraj chtějí začít přijímat žádosti hned v prvním červnovém týdnu. Moravskoslezský by měl začít v květnu.

Částku, kterou kraje mohou pro své obyvatele získat, a počet kotlů na výměnu stanovilo ministerstvo. Kraje si ale určí finální podobu dotací. Žádosti lidé budou směřovat na svůj krajský úřad. 

V předchozí vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili 48 tisíc kotlů a dalších 12 800 výměn se dokončuje. Domácnostem bylo proplaceno 5,25 miliardy korun. Největší zájem byl o dotace na tepelná čerpadla.

První výzva ještě umožňovala příspěvek i na čistě uhelné kotle, druhá už jenom na kombinované. Druhá vlna startovala v létě 2017, i tehdy jako první přišel s výzvou Karlovarský kraj. Žádost už nebylo nutné podávat papírově, kraje zareagovaly na doporučení ministerstva a umožnily podávat žádosti o kotlíkové dotace elektronicky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 18 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...