Poslední vlna dotací na výměnu starých kotlů odstartuje v dubnu. Uhlí už podporu nemá

Ve třetí vlně kotlíkových dotací mohou domácnosti získat až 127 500 korun na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poslední fáze začne 1. dubna a nejpozději do konce září musejí kraje vyhlásit výzvy pro občany. Ministerstvo životního prostředí krajům dohromady poskytne na výměnu zdrojů tepla 3,125 miliardy korun.

„Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ministerstvo počítá s výměnou minimálně třiceti tisíc kotlů. Poprvé budou z podpory zcela vyjmuty kotle spalující uhlí, tedy nepůjde získat podporu ani na kombinované kotle na uhlí a biomasu. „Nejprve se zaměříme na domácnosti v prioritních lokalitách, kde je ovzduší kvůli používání nevyhovujících kotlů nejvíce znečištěné a dopad na zdraví lidí nejhorší. Tam lidé získají na výměnu bonus 7500 korun,“ dodal Brabec.

  • tepelné čerpadlo – až 80 procent způsobilých výdajů, nejvýše 120 tisíc korun
  • kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – až 80 procent způsobilých výdajů, nejvýše 120 tisíc korun
  • kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – až 80 procent způsobilých výdajů, nejvýše 100 tisíc korun
  • plynový kondenzační kotel – až 75 procent způsobilých výdajů, nejvýše 95 tisíc korun

V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji budou mít navíc domácnosti možnost využít takzvané kotlíkové půjčky. Bezúročné půjčky si mohou vyřídit v obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatit.

„Žadatel nemusí mít na účtu ani korunu, aby si mohl říct o kotlíkovou dotaci. A pak ten zbytek může splácet bezúročně až deset let. Takže je to velká možnost třeba i pro lidi, kteří zatím váhali, protože neměli našetřeno na koupi kotle. A dneska to můžou udělat bez problémů,“ poznamenal ministr. S administrací žádosti, které se někteří lidé také obávají, by měl pomoci specialista, kterého obce pro tento účel zajistí.

3 minuty
Události ČT: V dubnu začíná třetí vlna dotací na kotle
Zdroj: ČT24

Největší zájem byl zatím o dotace na tepelná čerpadla

Do konce září kraje musejí výzvy vyhlásit a do konce října spustit příjem žádostí. Karlovarský kraj výzvu vyhlásí už prvního dubna.

„Výzvu zveřejníme na krajských internetových stránkách, na úřední desce, v Krajských listech, obešleme také města a obce v regionu. Žadatelé si budou moci předem od 15. dubna vyplnit elektronickou část žádosti a být připraveni, až 1. července spustíme příjem žádostí,“ přiblížila karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

Středočeský a Olomoucký kraj chtějí začít přijímat žádosti hned v prvním červnovém týdnu. Moravskoslezský by měl začít v květnu.

Částku, kterou kraje mohou pro své obyvatele získat, a počet kotlů na výměnu stanovilo ministerstvo. Kraje si ale určí finální podobu dotací. Žádosti lidé budou směřovat na svůj krajský úřad. 

V předchozí vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili 48 tisíc kotlů a dalších 12 800 výměn se dokončuje. Domácnostem bylo proplaceno 5,25 miliardy korun. Největší zájem byl o dotace na tepelná čerpadla.

První výzva ještě umožňovala příspěvek i na čistě uhelné kotle, druhá už jenom na kombinované. Druhá vlna startovala v létě 2017, i tehdy jako první přišel s výzvou Karlovarský kraj. Žádost už nebylo nutné podávat papírově, kraje zareagovaly na doporučení ministerstva a umožnily podávat žádosti o kotlíkové dotace elektronicky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...