Výroba aut v Česku už letos přesáhla milion, automobilky jsou ale na hraně kapacit

Produkce osobních aut v Česku za tři čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 1,06 milionu. Většina šla na export, který se zvýšil na 978 468 vozů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Největší výrobce Škoda zvýšil produkci o 2,2 procenta na 653 862 osobních aut a TPCA rostla o 7,9 procenta na 157 757 vyrobených vozů. Pouze v Hyundai se výroba propadla o 7,3 procenta na 248 350 aut.

Podle prezidenta sdružení Bohdana Wojnara výroba za celý letošní rok proti loňsku vzroste, ale jen mírně o jednotky procent. „Je to dáno mimo jiné tím, že automobilky jedou na hranici svých kapacit. Produkci ovlivňuje i náběh nových modelů a také situace na trhu práce,“ řekl na začátku října na autosalonu v Paříži.

Podle ekonoma Komerční banky Davida Kocourka překonání rekordní výroby může být přece jenom ohroženo. „Náskok není veliký, a ačkoliv indikátory spotřebitelských nálad evropských spotřebitelů jsou na vysoké úrovni, tak slábnou,“ uvedl.

Samotné září se ale podle Kocourka vyvedlo, když se produkce meziročně zvedla o čtyři procenta, především díky výrobnímu výkonu kolínské TPCA. Výrobní čísla podle něj nereagují na problém se zavedením nových emisních norem, kvůli čemuž se zpozdily dodávky spotřebitelům a registrace nových automobilů v září meziročně poklesly v mnoha evropských státech až o 30 procent. „Objednávkové knihy se ale díky dobré ekonomické situaci u nás i v Evropě plní velmi dobře,“ dodal Kocourek.

Méně se vyrobilo nákladních vozů, více autobusů

Výroba nákladních aut se za prvních devět měsíců meziročně snížila o 48 procent na 598 aut. Dominantní je stále Tatra s 559 vozy, zbytek připadá na obnovenou výrobu značky Avia. Produkce autobusů naopak stoupla o čtyři procenta na 3440 vozidel. Na Iveco Bus připadá 3062 vyrobených autobusů, SOR jich vyprodukoval 352 a KH motor Centrum v Opavě vyrobilo 26.

Výroba motocyklů reprezentovaná týneckou Jawou se meziročně zvýšila o 13,7 procenta na 1215 strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reaguje na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Je tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 3 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 5 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 15 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 21 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
před 22 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.