Světová ekonomika podle MMF letos zrychlí, Česko nebude stíhat

Růst světové ekonomiky v letošním roce zrychlí na 3,9 procenta. Ve své jarní prognóze to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). Už loni přitom růst činil 3,8 procenta, což bylo nejprudší tempo od roku 2011. Tempo růstu českého hospodářství naopak podle MMF letos zpomalí a dosáhne 3,5 procenta.

Odhady celosvětové ekonomiky na letošní a příští rok zůstaly stejné jako v lednové aktualizaci výhledu. Ekonomický poradce a ředitel výzkumu MMF Maurice Obstfeld nicméně varoval před zhoršujícími se dlouhodobými vyhlídkami světové ekonomiky.

Vyspělé země podle něj musejí řešit problémy spojené s pomalým růstem produktivity či se stárnutím populace, zatímco rozvíjející se země závislé na exportu komodit budou muset diverzifikovat své ekonomiky, aby podpořily jejich budoucí růst.

Obstfeld poukázal také na rizika spojená s vysokou úrovní zadlužení, a to ve veřejném i v soukromém sektoru. Upozornil rovněž na rostoucí napětí v obchodních vztazích.

„Vyhlídky na obchodní restrikce a odvetná opatření by mohly podkopat důvěru a vykolejit globální růst,“ uvedl Obstfeld. Růst napětí odstartovalo březnové rozhodnutí Spojených států uvalit nová cla na dovoz oceli a hliníku.

České hospodářství čeká postupné zpomalování, očekává MMF

Česko by podle prognózy MMF nemělo dosáhnout úrovně světového růstu a proti loňskému výsledku zpomalí na 3,5 procenta. Výhled je však výrazně lepší ve srovnání s podzimní prognózou, ve které fond předpovídal České republice na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu o 2,6 procenta. Tehdy ovšem fond podcenil i loňský růst. Na příští rok MMF počítá s dalším zpomalením růstu české ekonomiky, a to na tři procenta.

  • Pro rok 2018 odhaduje růst o 3,6 procenta.
  • Pro rok 2019 odhaduje růst o 3,3 procenta.

Na Slovensku letos MMF očekává zrychlení tempa hospodářského růstu na čtyři procenta. Příští rok by pak měl podle fondu růst slovenské ekonomiky dosáhnout 4,2 procenta.

V případě americké ekonomiky MMF předpokládá, že její růst v letošním roce zrychlí na 2,9 procenta z loňských 2,3 procenta. V příštím roce však podle fondu růst největší ekonomiky světa zpomalí na 2,7 procenta.

V eurozóně letos měnový fond počítá jen s nepatrným zrychlením růstu, a to na 2,4 procenta z loňských 2,3 procenta. V příštím roce fond v eurozóně očekává pouze dvouprocentní růst.

Hospodářský růst v Číně letos podle fondu zpomalí na 6,6 procenta z loňských 6,9 procenta. Příští rok pak fond počítá s dalším zvolněním tempa růstu hrubého domácího produktu Číny, a to na 6,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...