Česko má jednu z nejhustších sítí čerpacích stanic v Evropě. Kolem silnic jich na konci loňského roku stálo 7020, což je největší počet v historii. Ne všechny jsou ale přístupné. Veřejných stanic, které mohou využívat všichni motoristé bez omezení, bylo na konci roku téměř čtyři tisíce. Neveřejné se nejčastěji nachází v areálech podniků a slouží pro vlastní spotřebu provozovatelů.
Síť čerpacích stanic zhruba odpovídá hustotě provozu: nejvíc jich je ve Středočeském kraji, následovaném Jihomoravským. Naopak nejméně se jich nachází v Karlovarském kraji, který je ale zároveň krajem nejmenším.
„Celková silniční a dálniční síť v České republice je 56 tisíc kilometrů, čili vezmeme-li celkový údaj o čerpacích stanicích, každých osm kilometrů je jedna stanice,“ podotkl Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
Pokud se vezmou v potaz pouze stanice veřejné, pak připadá jedna pumpa na každý čtrnáctý kilometr cesty. Takových pump bylo ke konci loňského roku v Česku 3940, což bylo meziročně o 34 víc. Jejich počet se ale poslední roky zvyšuje pravidelně. Často si je i jednotlivé řetězce prodávají navzájem.
Loni rostla spotřeba nafty
Loni se zvyšovala i spotřeba nafty. Meziročně se prodalo o 3,5 procenta víc – celkem 5,81 miliardy litrů nafty. U benzinu se však spotřeba proti roku 2016 prakticky nezměnila a pohybovala se na úrovni 2,12 miliardy litrů.
Důvodem rostoucího trendu u nafty byl podle Louly růst ekonomiky a další nárůst mezinárodní kamionové dopravy. Stagnace u benzinu je naopak způsobena mimo jiné nižší spotřebou nových benzinových aut nebo přechodem části podniků z benzinových na dieselová auta v posledních letech, míní Loula.
Loni meziročně výrazně vzrostl i prodej stlačeného zemního plynu (CNG) určeného pro dopravu. Český plynárenský svaz na konci ledna oznámil, že spotřeba CNG se v Česku loni meziročně zvýšila o 13,9 procenta na rekordních 67,6 milionu metrů krychlových. Podle Louly stoupla loni také spotřeba zkapalněného ropného plynu (LPG).
