Zapojení Íránu do konfliktu by mělo podle Černochové vliv i na bezpečnost v Česku

Nahrávám video

Případné zapojení Íránu do konfliktu, který rozpoutaly útoky teroristické organizace Hamás na Izrael, by zásadně změnilo bezpečnostní prostředí v Evropě i v Česku. V Událostech, komentářích to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zároveň zdůraznila, že v současnosti žádné nebezpečí v Česku nehrozí. Poslanec ANO Robert Králíček však varoval, že zpravodajské služby by nedokázaly včas rozpoznat případný příjezd jednoho islamistického extrémisty ze zahraničí.

Po útocích Hamásu na Izrael a následných odvetných úderech Izraele na Pásmo Gazy zpřísnila česká policie bezpečnostní opatření například u izraelské ambasády v Praze nebo u židovských památek v centru metropole a také se v Praze uskutečnily dvě protipalestinské demonstrace. Vládní politici přesto ujišťují, že není důvod k obavám. Po čtvrtečním jednání o tom ujistil premiér Petr Fiala (ODS) a v Událostech, komentářích to zopakovala ministryně obrany Jana Černochová.

„Na nás politicích je, abychom nešířili paniku, abychom uklidnili veřejnost, že momentálně žádné hrozby nejsou a nic nám nehrozí,“ uvedla Černochová.

Připustila ale, že se na blízkém východě může stát leccos, a dovede si představit události, které by bezpečnostní situaci v Česku změnily. Za riziko považuje zejména případné zapojení Íránu do konfliktu. „Došlo by k propojení mezi šíity a sunnity. To je to, čeho se obává celý svět. Navíc jak bude přibývat obětí na straně Gaza City, tak se nedá vyloučit, že i někteří Arabové z Evropy tam budou mít příbuzné a budou je chtít pomstít,“ nastínila.

Podobně smýšlí i opoziční poslanec Robert Králíček. „Pokud by došlo k zásadní změně, například pokud by se do konfliktu zapojil Írán, tak se bezpečnostní opatření radikálně změní. Budeme diskutovat o úplně jiných bezpečnostních opatřeních,“ prohlásil.

I on je sice přesvědčen, že momentálně v Česku nebezpečí nehrozí, míní však, že s ohledem na násilné propalestinské demonstrace například v Berlíně „je potřeba být připraven“. „Ani služby nejsou schopny zachytit, pakliže sem přijede jednotlivec z okolních zemí, ať je to Rakousko, Německo, Slovensko. Nemáte-li informace od zpravodajských služeb ze zahraničí, tak je v davu lidí, kteří cirkulují po Evropě, nemáte možnost zachytit,“ ozřejmil, čeho se obává.

Česko pošle materiální pomoc, má seznam požadavků, řekla ministryně

Česko poskytlo po útocích Hamásu Izraeli diplomatickou podporu ztělesněnou například rychlou návštěvou ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) v napadené zemi, podle Černochové může následovat i podpora materiální, i když o ní vláda zatím hlasitě nemluví.

„My ty kroky činíme, akorát já nemám ve zvyku říkat ty kroky předem, dokud nedojde k dohodě a jasnému rozhodnutí. Včera probíhalo jednání se zástupci (…) vládní organizace, která nás požádala o podporu. Máme seznamy věcí, o které nás žádají, naši vojáci to prověřují,“ řekla ministryně obrany. Dodala, že zatím nepřišla žádost o vyslání polní nemocnice.

Černochová zároveň odmítla, že by diplomatická podpora narazila na svoji hranici ve chvíli, kdy Evropská rada jednala o možném přehodnocení finanční pomoci Palestině. Požadovat úplné zastavení plateb podle něj čeští zástupci nemohli a požadavek na jejich revize považuje ministryně za maximum.

„Náš názor je nejvíc proizraelský ze všech zemí, které se vyjadřovaly. (…) Jsme v proizraelském postoji někdy braní až jako extremisté, protože jiné země mají spíše středový názor. Pokud paní Ursula von der Leyenová řekla to, co řekla, my jsme na to mohli říkat, že žádáme důkladnou revizi plateb, protože nechceme, aby bylo podporováno teroristické hnutí Hamás. (… ) Premiér Fiala ani ministr zahraničních věcí nejsou v roli, aby zastavovali platby. To jsou rozhodnutí, která probíhají kolektivně,“ prohlásila. Odkázala tak i na prohlášení předsedkyně Evropské komise, která hovořila o ztrojnásobení evropské podpory Gaze.

Robert Králíček je naopak přesvědčen, že čeští představitelé v tomto případě mohli udělat víc, a to hlavně Jan Lipavský. „Pětikoalice je různorodá. Historicky víme, že Piráti byli orientováni spíš propalestinsky. Panu ministrovi nevěřím,“ prohlásil opoziční poslanec. Míní, že Česko mělo skutečně požadovat, aby Evropská unie platby pozastavila.

Naopak u vyslání jakékoli pomoci Izraeli může podle něj vláda spoléhat i na podporu opozice. „Na tomto tématu se shodneme napříč opozicí a koalicí. Pomáhá to zvyšovat důvěru nás politiků, že v tak zásadních věcech jsme schopni komunikovat, shodnout se. Myslím, že lidé potom mohou věřit informacím, které říkáme,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
14:47Aktualizovánopřed 5 mminutami

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
14:14Aktualizovánopřed 44 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 47 mminutami

VideoPacientům s Crohnovou chorobou může pomoci biologická léčba

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.
před 8 hhodinami

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
před 8 hhodinami

VideoPřed 35 lety vláda omezila dovoz starých aut. Veřejnost se o zákazu dozvěděla pozdě

Československo od července 1991 povolilo dovážet jen ojeté vozy mladší šesti let. Opatření mělo zabránit přílivu technicky nevyhovujících aut a omezit znečištění. Celníci, policie i veřejnost se o něm ale dozvěděli až několik dnů poté, co začalo platit. Zmatek na hranicích i mezi dovozci tehdy ukázal, jak nepřipravená byla státní správa na rychlé změny po pádu komunismu. Průměrné stáří osobních aut v Česku dnes přesahuje šestnáct let, což znovu otevírá debatu o regulaci dovozu starších vozidel a jejich dopadu na životní prostředí i bezpečnost silničního provozu.
před 9 hhodinami

Evropský pohled